Chomutov – Vlastnictví lesních porostů přináší Chomutovu nemalé starosti. Smrky pichlavé na ploše až 400 hektarů devastuje houba kloubnatka smrková a také houba václavka. Přirozená obnova lesů přitom nepřipadá v úvahu, smrk pichlavý není původní dřevinou.

Výsadba nových porostů je podle statutárního zástupce ředitele Městských lesů Chomutov Petra Markese finančně velmi náročná. Město ji nezaplatí, nedostačující je i pomoc Ústeckého kraje. „Průměrné náklady na zalesnění jednoho hektaru lesa se pohybují v řádu přes 100 tisíc korun. Jen na odstranění uhynulých a napadených stromů a jejich náhradu odolnějšími dřevinami bychom tak potřebovali na čtyřicet milionů. Následná péče, která je ze zákona stanovena na dobu dvanácti let, si pak vyžádá každý rok dalších 4,8 milionu korun,” uvedl.

Upozornil, že výnos z prodeje vytěžené dřevní hmoty i pronájmu honiteb myslivcům pokryje maximálně náklady na těžbu, nikoli už zalesnění či ochranu kultur. „Kraj vyčlenil v letošním roce na obnovu porostů na celém území kolem šesti milionu korun. My jsme z této částky inkasovali zhruba 1,5 milionu korun, což byla polovina požadované částky. V rozpočtu na příští rok má kraj podle mých informací připraveno pro všechny správce lesů devět milionů korun,” doplnil Markes.

Peníze proto organizace shání prostřednictvím města všude možně, obrací se na ministerstva i Evropskou unii. „V současné době čekáme na rozhodnutí ministerstva životního prostředí, které město požádalo o dotaci ze státního fondu životního prostředí na regeneraci lesních ploch ve výši 14 milionů korun. V příštím roce požádáme o příspěvek ve zhruba stejné výši z programu na obnovu venkova ministerstva zemědělství,” potvrdil Markes.

Smrk pichlavý se objevil na severu Čech v 70. letech jako ochrana lesů proti průmyslovým exhalacím, jež způsobily kyselost půdy a následnou vysokou úmrtnost původních dřevin. „Jenže domovinou tohoto smrku je Severní Amerika. Klimatické podmínky Krušných hor mu nesedí, stal se náchylný k chorobám. Po čtyřiceti letech tak nenávratně zmizí i on a jeho náhrada je – právě i díky obrovské finanční náročnosti – během na velmi dlouhou trať,” vysvětlil Markes.

Městské lesy Chomutov nahrazují smrk pichlavý ze 70 až 80 procent smrkem ztepilým, tedy původní krušnohorskou dřevinou. Podle vlastností půdy jej doplňují o buk, břízu pýřitou či jeřáb.

Lesní majetek města je tvořen několika komplexy o celkové výměře více než tři tisíce hektarů. Největší část leží na náhorní plošině Krušných hor mezi obcí Hora Svatého Šebestiána a státní hranicí se Saskem v nadmořské výšce kolem 850 metrů. Nachází se zde několik chráněných území včetně Národní přírodní rezervace Novodomské rašeliniště. Tato část majetku tvoří i podstatnou výměru uznané honitby. Zbývající lesní majetek Chomutova je situován na svazích Krušných hor blíže k Chomutovu. Městské lesy Chomutov s osmi zaměstnanci si na těžbu dřevin včetně začištění vytěžených ploch a zalesňování najímají externí firmy. Město vynakládá každoročně na provoz své příspěvkové organizace čtyři miliony korun.