ŠUMAVA Nemůžeme hospodářsky využívat porosty a přicházíme o desítky milionů korun. Města Volary, Kašperské Hory a Hartmanice doplácejí na to, že jejich lesy jsou v šumavském národním parku. Nyní podala kasační stížnost. Nejvyšší správní soud ji však zamítl. O své lesy chtějí bojovat dál.

Trojice měst kritizovala hlavně rozhodnutí ministerstva životního prostředí z roku 2007. To změnilo první zóny a hospodaření v druhých zónách. Část lesů tak spadla do bezzásahových ploch. Starostové namítají, že tím jejich porosty napadl kůrovec a vznikly mnohasetmilionové škody. Kromě toho v místech nesmí kácet a prodávat vytěžené dříví. „Necháváme si zpracovat posudek na celkovou újmu, kterou jsme utrpěli za dobu, co jsme v národním parku. Další škoda nám vznikne do budoucna. V prvních a bezzásahových zónách musíme dříví ponechávat a nic tam roky neporoste,” říká Miroslav Mäntl, ředitel Kašperskohorských městských lesů.

Spor se přiostřil už před dvěma lety, kdy Kašperské Hory a Volary pohrozily, že nadále nechtějí být součástí parku. Jsou přitom největším nestátním majitelem lesů v šumavském parku. Vlastní zhruba 4,8 tisíce hektarů. Z toho zhruba 630 hektarů je právě těch, které nemohou hospodářsky využívat. „V roce 2010 jsme spočítali, že jen kvůli kůrovcové kalamitě a ponechání dříví v lese jsme přišli o 16 milionů korun,” dodal Mäntl.

Volary zvažovaly vystoupení z parku už v roce 2007. O rok dříve měly vyčíslené škody, které jim kvůli zákazu těžby vznikají každoročně. Bylo to 50 milionů korun.

Nejvyšší správní soud tvrdí, že podle zákona o ochraně přírody a krajiny nelze lesy v národním parku zařazovat mezi lesy hospodářské. „Z toho lze dovodit zřetelnou preferenci zájmu na ochraně lesů v rezervacích před zájmem na ochraně hospodářských práv jejich vlastníků či správců,” komentuje Nejvyšší správní soud ve verdiktu své rozhodnutí.

Volary, Kašperské Hory a Hartmanice nyní zvažují další kroky. „Podávali jsme více stížností a žalob a zatím nemáme rozhodnutí písemně,” naznačila starostka Volar Martina Pospíšilová. Podle místostarosty Kašperských Hor Petra Málka je třeba na situaci neustále upozorňovat. „Lesy by mohly být velmi významným zdrojem peněz do rozpočtu, za které bychom mohli rekonstruovat obec. Zatím ale na naše argumenty nejen nikdo nereaguje, ale ani se o nich nechce bavit,” krčí rameny Málek.

Ekologičtí aktivisté po rozhodnutí soudu jásají. Verdikt čtou jako potvrzení toho, že v národním parku má na 30 procentech rozlohy zůstat bezzásahové území, jak jej před lety stanovil tehdejší ministr životního prostředí Martin Bursík. „Potvrdilo se, že ponechání nejcennějších území národního parku divoké přírodě je v naprostém souladu se zákonem,” komentoval ekologický aktivista Jaromír Bláha.

Poslanecká sněmovna má nyní na stole dva návrhy zákona o Šumavě. Ty mají stanovit, jaké budou podmínky do budoucna a rozlohu jednotlivých ochranných zón. Chalupův zákon coby vládní má nyní větší šanci projít a navrhuje první zónu na 26,5 procenta plochy. Plzeňský kraj spolu s Jihočeským už svůj návrh také začal přepracovávat. „Můj návrh je kompromisem možného,” komentoval ministr Chalupa o Velikonocích při své návštěvě Šumavy.