Vážená redakce, poslední dobou se množí diskuse o správě a hospodaření v obecních lesích a i když nejsou tak medializovány jako hospodaření Lesů České republiky s. p. (dále LČR), nabývají na intenzitě.

Jsem starostou města Holice a naše město je největším podílníkem ve společném lesním majetku o výměře kolem 5 000 hektarů, který spoluvlastníme s dalšími patnácti městy a obcemi. Restituci společného lesního majetku se nám podařilo dotáhnout do úspěšného konce až v roce 1995, přesto naše zkušenosti z obhospodařování obecního lesního majetku považuji za dostatečně dlouhé. V procesu navrácení majetku obcím po bývalém Lesním družstvu Vysoké Chvojno jsem se angažoval již od počátku a po celou dobu jsem byl účastníkem všech rozhodovacích procesů na získaném majetku jako starosta či místostarosta města. Pro upřesnění uvádím, že majetek obhospodařujeme prostřednictvím námi (městy a obcemi) založené společnosti Lesní družstvo Vysoké Chvojno s. r. o. (dále LD), kterou stoprocentně ovládáme a řídíme prostřednictvím orgánů společnosti, jimiž jsou valná hromada, dozorčí rada a jednatel společnosti. Vztahy mezi jednotlivými společníky se řídí společenskou smlouvou a jednacím řádem pro valné hromady, vztah mezi společníky a firmou je řešen nájemní smlouvou, kde je mimo jiné zakotvena i výše nájemného. Za dobu činnosti vyplatilo LD obcím několik desítek milionů korun nájemného, získalo přes padesát milionů korun dotací zejména na další investice do společného majetku a v regionu je i významným zaměstnavatelem zejména venkovského obyvatelstva.

Činnost LD se neomezuje pouze na lesní správu společného majetku, kde LD vykonává například i právo myslivosti či provozuje rybniční hospodaření. LD nabízí své služby i ostatním drobnějším vlastníkům lesů z řad dalších obcí či z řad soukromých osob. Hlavním příjmem jsou, a dlouhodobě zůstanou, finanční prostředky získané z prodeje dřeva, jehož roční objem s výkupy od jiných vlastníků lesa se pohybuje kolem 35 tisíc krychlových metrů. Prodej uskutečňujeme převážně na lokalitě OM (odvozní místo u cesty v lese), částečně na lokalitě ES (expediční sklad, kde je část dřeva manipulována na zákazníkem požadované sortimenty) se snahou o přímý obchodní styk s konečným odběratelem dřevní hmoty bez zbytečných mezičlánků. Množství a kvalitativní ohodnocení dříví máme tedy neustále pod kontrolou a je to znát na hospodářském výsledku.

Jak jsem již zmínil, stává se tento řekněme „klasický" způsob obhospodařování obecních lesů terčem kritiky jistých částí odborné veřejnosti a hospodaření obcí v lesích je mnohdy paušálně zpochybňováno a uváděno jako málo ekonomicky výkonné. Příkladem jsou i statistické údaje v oficiálním materiálu Ministerstva zemědělství Zelená zpráva, kde není uvažováno nájemné a hospodářský výsledek je tak hrubě zkreslen. Hospodaření LČR s. p., které svěřené lesy obhospodařují dodavatelským způsobem (outsourcing) včetně prodeje dříví, který jen málo LČR provádějí na vlastní režii, se pak jeví jako úspěšné. Musím tedy podotknout, že i v nejhorších letech (vlastníme převážně borovicový majetek a ceny borového dřeva v některých letech byly opravdu mizerné) nájemné od naší společnosti bylo násobně vyšší než hospodářský výsledek LČR!

V poslední době se množí nabídky různých společností lesnického zaměření na pronájem našeho majetku za někdy nabízené závratné ceny za jeden hektar lesa. Tyto nabídky u mne budí podezření, že například les zpátky nedostane řádnou péči zejména v pěstební oblasti nebo, že opravy a údržby majetku nebudou na považované úrovni. Zejména však cítím velký rozdíl mezi nájmem vlastní společnosti a nájmem komerčního zaměření, kdy vlastník chtě nechtě ztrácí určitý dohled a vliv na majetek. V žádném případě nehodlám podsouvat zmíněným lesnickým společnostem nějaké nekalé cíle, ale patnáctileté zkušenosti se správou obecního majetku a mnoho negativních příkladů mne nabádá k ostražitosti. Zároveň se musím ptát: jaký zájem bude mít firma například od Aše na zvelebování obecního majetku v okolí Holic? Jak bude řešit lokální zaměstnanost? Bude se spolu s obcemi zabývat dalším, například rekreačním, využitím majetku a jeho rozvojem? Bude ji trápit stav lesa po skončení nájemního vztahu?

Znovu opakuji, že nechci nikomu podsouvat zlé úmysly. Chci však varovat zejména nové představitele obcí a měst před překotným rozhodnutím při správě obecního lesa. Neboť výrobní doba je v lese velmi dlouhá a vzniklé chyby dopadnou až na další generaci obyvatel. My zastupitelé jsme na radnicích proto, abychom obecní majetek udržovali i zvelebovali a pokud majetek generuje pravidelný příjem do obecních a městských pokladen, je to jen dobře. V našem případě ručili představitelé obcí v letech 1930-1931 za závazky spojené s nákupem obecního lesního majetku svým soukromým majetkem. Naší povinností je tento majetek udržet, zvelebit a předat dalším.