Na Správě Národního parku Šumava začínal jako lesník v oblasti nedaleko Plešného jezera. Už déle než dva roky je ale náměstkem ředitele pro oblast lesních ekosystémů a má tak možnost uplatňovat relativně nový způsob hospodaření v lesích. Jan Kozel tvrdí, že takzvaný výběrný princip je sice na první pohled složitější, než několik století uplatňovaný holosečný způsob, ale je o dost úspornější, šetrnější a šumavským lesům bližší.
„Převod holosečného hospodaření v lesích na výběrné byl i mojí doktorandskou prací při postgraduálním studiu oboru pěstování lesa. Je to velmi zajímavý způsob, jak s lesem pracovat a zatím ne moc známý, tedy lépe řečeno využívaný. Nejen v Česku, ale v celé Evropě je totiž stále nejběžnější způsob lesního hospodaření ten holosečný. Přitom právě využívání prvků péče o výběrný les je velmi efektivní a lesnímu prostředí příznivé,” říká Jan Kozel.
* Vysvětlete nám ty dva způsoby lesního hospodaření.
Holosečný způsob je starý přes dvě stě let, tedy je tak starý jako obor lesnictví sám. Je velmi jednoduchý, zasadí se les, který se nechá zhruba sto let růst a pak se určitá plocha, většinou to bývá hektar, toho lesa vykácí najednou. Má to výhodu především v tom, že jsou na něj všichni zvyklí – nevýhodou je, že touto těžbou vznikne většinou holina, odkryje se porostní stěna, to znamená, že les je náchylnější větru a navíc se musí holina rychle vysázet, a to není zadarmo. Navíc vzniká opět hustý, stejnověký, větru a kůrovci náchylný les. Naproti tomu výběrný způsob vůbec nezná pojem holina. Vybírají se jednotlivé stromy v porostu, které se kácejí, a nechávají se naopak ty stromy, které zachovávají stabilitu lesa a také druhovou pestrost. To znamená, že teď na území národního parku skoro vůbec nekácíme buky, jedle nebo jeřáby. Les si tak zachovává celistvost a přirozeně se zmlazuje, takže za sadbu se nezaplatí nic a navíc nevzniká stejnověká monokultura.
* Předpokládám, že na to, abychom viděli první výsledky, si mnoho let počkáme. Jak dlouho konkrétně?
Je to opravdu dlouhodobá věc. Stromy totiž žijí až stovky let, a proto tento způsob hospodaření je znát opravdu až u druhé či spíše třetí generace lesníků. Důležité je ale začít a držet tu linii, nedělat úmyslnou těžbou holiny a podporovat stabilitu jednotlivých stromů. Proto my teď těžíme tak, aby holiny nevznikaly, ale přitom byl ten les věkově a druhově pestřejší a stabilnější. A to vidět je. Jsou ale lesní majetky, jak u nás v České republice a především pak i v Evropě, odkud si bereme příklad, protože tam ten způsob hospodaření dělají už desítky let a je to na tom poznat.
* Na hospodaření v lesích u nás existují zákonné normy, různé předpisy, tabulky a doporučení. Dají se používat na každý les nebo je třeba zapojit hlavu a „lesnické srdce”?
Myslím si, že ta hlava je nejdůležitější. Třeba tabulky jsou jedna věc, která je spojená právě s tím holosečným hospodařením. Naproti tomu výběrné principy vyžadují po lesníkovi velké znalosti o biologii dřevin, znalosti o jednotlivých stanovištích a aby měl i zkušenosti, protože bez nich by to určitě nešlo.
* Je těžké ten výběrný způsob hospodaření vysvětlovat lesníkům, kteří jsou zvyklí na zajetý způsob hospodaření v lesích? A jak se to vysvětluje laické veřejnosti?
Pro lesníky je tento způsob hospodaření zajímavý tím, že mohou svými rozhodnutími, svými zkušenostmi a znalostmi utvářet les tak, jak dosud nemohli. K tomu teď nepotřebují žádné tabulky, ale musí mnohem více přemýšlet. Také se jim snažíme zprostředkovat co nejvíce praktických příkladů z lesů, kde dlouhodobě a bez holin pracují v podobných podmínkách, jako panují na Šumavě. Vidět jako cíl druhově pestrý a stabilní les a vědět, jak se k němu dopracovat, je hodně lákavé. Největší překážkou je právě doba, po kterou se musí vytrvat, aby se dostavily hmatatelné výsledky. Laické veřejnosti se to vysvětluje trochu hůře, právě s ohledem na tu dobu, než se změny projeví, ale i třeba proto, že se musí zasahovat v mladých porostech více, než je obvyklé. Důležité je také vysvětlovat, že právě v nepůvodních lesních porostech Plán péče Národního parku Šumava tyto postupy předepisuje.
