V Senátu Parlamentu ČR se 26. července 2016 konalo veřejné slyšení k petici Hnutí Duha, která požaduje zařadit 50 % území Národního parku Šumava do bezzásahových oblastí. Takový návrh je také v předložené novele zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody, která se v Poslanecké sněmovně nachází v 3. čtení. Jednání se zúčastnili také zástupci opačného názoru.
Zástupce úřadu Vlády ČR Bendl na jednání podpořil petenty a uvedl, že lesy v NP Šumava uschly v důsledku dálkových emisí, obdobně, jako se tomu stalo v Krušných horách; dodal, že kůrovec nebyl hlavní příčinou. Tedy, že kůrovcová kalamita let 2007-2013 žádná nebyla. Takové bagatelizování šumavské lesní tragédie je obdobné, jako "popírání holokaustu".
Na jednání dostal slovo také Petr Martan, jako zástupce petice "NE-ohrožení zdrojů vod pro Volarsko - Vimpersko - Strakonicko", která odmítá rozšiřování bezzásahových zón, tj. suchých lesů. Obvinil předkladatele petice, že se dříve přivazovali ke stromům a na dřevorubce křičeli "zabte mě, než by jste pokáceli jeden strom"; a nyní předkládají petici, která požaduje uschnutí cca 12 000 ha lesů (tj. 4 200 000 stromů). To není strašení. Historie ukázala, že v důsledku 1 ha bezzásahového lesa uschnul či byl vykácen 1 ha lesa jinde.
Financování národního parku je závislé na těžbě dřeva
Správa NP Šumava má roční provozní výdaje kolem 400 miliónů Kč. Její zakladatel MŽP je však schopno dlouhodobě poskytnout jen kolem 130 miliónů korun ročně. V roce 2015 činily tržby za prodané dříví 214 miliónů korun. Takovou částku musí přetěžené a zdevastované lesy NP každoročně vygenerovat.
Správa NP Šumava v lesích vytěžila v letech 2012-2015 celkem 495 000 m³ dřeva. Z toho úmyslných těžeb dřeva bylo 241 518 m³. Úmyslná těžba znamená, že nebyla vynucena jinými vlivy. Účastníkům jednání v Senátu bylo připomenuto, že smyslem národního parku není divočina, ale péče o les bez úmyslných těžeb dřeva. Pro národní park není možná zásada: Když dojde kůrovec, tak začneme kácet "natvrdo" a ještě více prořeďovat již proředěné lesy národního parku. Lesy NP jsou místem, které se liší od lesů hospodářských nejméně tím, že se v nich úmyslně netěží dříví.
Odpůrců divočiny je více
Do Senátu na petičních arších předalo Hnutí Duha 48 339 podpisů. Dle zákona 85/1990 Sb. o právu petičním se počítají pouze tyto podpisy. Tedy nemohou používat číslo 58 000 s podpisy elektronickými.
V posledních letech byly do Parlamentu ČR předány petice opačné, které požadovaly: zachování doposud zelených vzrostlých lesů, ne-rozšiřování bezzásahových území nad 13 %, v jiné petici nad 20 %, zachování vzrostlých lesů, odmítání existence národního parku, požadavek na zmenšení rozlohy NP Šumava. Pod peticemi takových požadavků bylo 69 000 podpisů, tj. v listinné formě, ne elektronicky. Byly to tyto petice:
1. "NE-ohrožení zdrojů vod pro Volarsko - Vimpersko - Strakonicko", (Martan),13 000 podpisů.
2. "NE-35 procent prvních zón v NP Šumava", (Martan) 14 000 podpisů.
3. "Zachraňme Šumavu", (Nykles) 13 000 podpisů.
4. "Petice za zdravou Šumavu", (Zimola), asi 12 000 podpisů.
5. "Za záchranu historické šumavské krajiny a budoucího života jejich obyvatel", (Juříková), asi 3 000 podpisů.
6. "Petice proti vzniku NP Křivoklátsko", (Breník),14 000 podpisů.
Celkový součet 69 000 podpisů občanů proti rozšiřování bezzásahových území a ideologii divočiny je tedy vyšší, než těch s opačným názorem.
Komentáře
Namísto toho sledujeme dortovou bitvu dvou demagogů. Paušální požadavek na ponechání 50 % území divočině, z principu a bez ohledu na stav lesa je totiž úplně stejně blbý jako definice „Lesy NP jsou místem, které se liší od lesů hospodářských nejméně tím, že se v nich úmyslně netěží dříví.“ Ta taky nehledí na stav a původ porostů a náhle přechází na stranu Duhy s tvrzením, že v parku by se těžit a provádět přeměny (ano i to je úmyslná těžba) vlastně nemělo. Celá debata se přesouvá do nových rovin, a čím dál víc připomíná diskusi hluchého s blbým. Zarputile a zas a znova bez toho, že by se jedna nebo druhá extrémní strana sporu obtěžovala rozlišováním různých porostů v parku. Prostě Zasahovači a Nezasahovači, Losna a Mažňák. Kolik let se ještě tahle zpolitizovaná a zdravého rozumu už úplně zbavená kauza, která už mnohem víc než odbornou veřejnou debatu připomíná prskání Micinky a Jonatána potáhne?
Potud fakta, která známe a která se učí na lesnických školách. Demagog, kterému se to hodí do kampaně, z toho ale udělá to, že kůrovec napadá pouze nepůvodní jedince, a kůrovec je přítel lesa (víc kůrovce = víc přátelství). Obojí je naprostá blbost, ale jak vidíte, obojí jde vypustit z huby. Ať už z hlouposti, nebo protože se to hodí. A takových kravin je v médiích celá řada.
Podobně je třeba známé, že les má o něco lepší retenční kapacitu než travní porost. Demagog z toho udělá to, že 68 tis. ha Šumavy má zásadní podíl na povodních v Praze (jo bylo to v novinách), nebo na suchu v širokém regionu nebo půlce Evropy. Neuvede už ale, že to je mizivé promile plochy povodí, že daleko větší skok v retenčních schopnostech je mezi travním porostem a ornou půdou, neuvede jediné číslo, dokládající úbytek i té orné půdy na úkor výstavby, kde je ten skok ještě daleko větší. Jádrem problému je pro něj retenční kapacita špatně zapojených a zatravněných porostů v NP, i když jejich vliv na celkovou bilanci je zanedbatelný.
Tím nechci věc nějak zlehčovat, nebo říct, že je to snad vlastně všechno jedno, co se v těch lesích děje. Jenom na tom chci ukázat, jak se do těch .... dostáváme, a proč řešení nesměřuje nějakým racionálním kompromisním směrem. Protože někomu se proklamování takových dogmat náramně hodí do krámu a lidi zbaští kdejakou blbost. Bohužel tyhle hloupé klacky, házené druhé straně pod nohy se zase zvedají a jsou zas klackem v ruce druhé straně. Není divu, že se nemůžeme ničeho dobrat.
K tomu ten neodbytný pocit, že pro některé účastníky je cíl hlavně ta cesta - nedopustit, aby ten konflikt skončil, když se na něm tak dobře jede.
Co se týče vztahu kůrovec+smrk, považuji za důležité opakovat, že se v případě kůrovce jedná o parazita, který provází smrk podobně jako člověka například chřipka. Patrné je to na skutečnosti, že smrk je pro kůrovce atraktivní již v 60 letech, ale průměrný věk smrku tuto hodnotu dalece přesahuje. Stejně tak chřipka člověka napadá, ale většinou se ubrání, s výjimkou oslabených (starších, starých) jedinců. Jednoduše, smrk se bez kůrovce obejde, stejně jako člověk bez chřipky, ale opačně to nejde.
Vztah kůrovce a smrku bude ve skutečnosti složitější, protože nejde jen o vztah těch dvou, je to součástí systému, s vlivem na dynamiku a vlastnosti toho smrkového lesa. A to má celou řadu vazeb na další organismy. Takže odvšivovat/léčit chřipku ano, v porostech hospodářského charakteru určitě. Ale dělat to v přírodě blízkém lese v jádrových územích parku a zároveň si hrát na "samovolný vývoj," je zavádějící. Je to o tom rozlišovat ty různé porosty v parku. Že těch porostů, které na to mají, je míň než jsme ochotni si připustit, a že to může vést při poctivém vylišení k ostrůvkovité zonaci se všemi důsledky je věc jiná. Ale na stejné úrovni jako chřipku bych to úplně neviděl.
Podobně by někdo mohl třeba uvažovat o dřevokazných houbách, jak by nám bez nich bylo fajn. Nedávno jsem o tom četl takový článek od V. Šavelky, scifi o světě bez hub - zajímavá a lehce děsivá představa. Ony ty "patogeny" svojí úlohu hrají. Jen se to nesmí přehánět a hrát si na přírodní vývoj v nepřírodním lese, resp. lese, který je tomu už příliš vzdálený. Což ale taky některé porosty v NP nejsou.
Zásadní pro retenci je podloží (mateční hornina), které toho asi moc neabsorbuje a pak mocnost půdního profilu a vrstva nadložního humusu.
V dospělém přirozeném lese s přirozeným množstvím ležícího "mrtvého dřeva" dochází postupné saturaci vodou (za příznivých srážkových podmínek) a takový les je schopen naakumulovat opravdu značné množství vody.
Nevím, kdo tu zmínku o povodních vyplodil, nicméně u přívalových srážek jsou jediným opravdu účinným prostředkem ke zmírnění jejich následků technická opatření (meze, malá políčka s různými plodinami, louky, remízky, rybníčky atd. doplněné pro nejhorší případy vodními díly). Dříve vše na sebe jaksi navazovalo a v konečném důsledku vedlo ke zpomalení odtoku a tím k výraznému snížení kulminačních bodů na vodních tocích.
Bez měření odtokových poměrů nelze paušálně změřit plochu Šumavy, plochu holin, plochu "sušin" a plochu zbývajících lesů, bezlesí a luk a na základě těchto údajů říci, že absence porostů zvyšuje hladinu Vltavy o tolik a tolik cm. Jedná se o čirý populismus.
Co se týká vlastní Šumavy - jak píše Dorotka Máchalová - zase se chce někdo nejspíš zviditelnit. Zase nekonečné diskuze (Losna x Mažňák). Zase se blíží volby
Cesta na Luzný je zase více zarostlá. Kdo nevěří, ať tam běží. Jak jen to ty smrčky dělají, že každý rok povyrostou ?
K samotnému financování jen tolik, že pokud přeberu vytěžený revír, pak budu několik let přemýšlet při procházkách lesem nad tím, kde vezmu dřevo na realizaci tržeb. Pokud se zaměřím na přidruženou lesní výrobu a dosáhnu slušné úrovně i ekonomických výsledků, budu ředitelem pokárán, že nejsme průmyslový, nýbrž lesní podnik. Následovat bude hloubková kontrola, která zjistí nedostatky v lesnických činnostech. Ale v řeči ekonomických ukazatelů a čísel budu za neschopného diletanta, protože nebudu plnit plán tržeb z prodeje dříví.
Budu pak nahrazen kamarádíčkem, který vše časem zdárně pohřbí, ale to už zase dorostou stromy a budou tržby z prodeje dříví...