Zemědělci si podle jejich ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) sice vyjednali pro nové období do roku 2020 spravedlivější podmínky. Problém se ale stále ukrývá v míře, v jaké některé národní státy dotační programy spolufinancují. Česko sice zvýšilo spolufinancování v Programu rozvoje venkova z 15 na 25 procent, ale stále je to méně než jinde. „Polsko má 36 procent, Rakousko dokonce 50 procent kofinancování. Je tady velká disproporce. Budu na to muset reagovat a zahájit diskuzi s ministrem financí," říká.

* E15: Zemědělství jako obor loni dosáhlo rekordního zisku 22,9 miliardy korun. Zdá se, že je opravdu v dobré kondici. Nebo ne?

Když se podíváme na posledních několik let, naše zemědělství postupně roste a daří se mu. Výrazný úspěch loňského roku je ale do značné míry dán dvěma faktory. Prvním jsou rekordní výnosy, především u rostlinných komodit. Jsem u zemědělství odmala a to byl opravdu rok, jaký nepamatuji. A ani starší lidé, kteří se v oboru pohybují celý život, nepamatují, že by nastaly tak vysoké výnosy na tak velké části republiky. Byl to výjimečný rok. Druhá velice pozitivní věc, která nám pomáhá, je kurz koruny vůči euru.

* E15: Vidíte i nějaké negativum?

Vidím jedno, že nám zase o něco málo – asi o tisíc kusů – poklesly stavy prasnic. Pro sektor vepřového masa to není dobrý signál. Ale obecně vzato – a říkám to i studentům – zemědělství je perspektivní obor. I z toho jednoduchého pohledu, že do konce našich životů počet lidí na planetě poroste. Demografická křivka je daná a někdo bude muset planetu nasytit. Jsou regiony, které jsou vysoce lidnaté a nebudou schopny se samy uživit. Budou muset potraviny nakupovat, což je velká příležitost pro EU i naše zemědělství.

* E15: České zemědělství dosahuje již čtyři roky po sobě rekordních zisků přesahujících 16 miliard ročně. Bylo nutné podpořit zemědělce navrácením podpory zelené nafty, když se oboru daří?

Nedávno jsem četl článek s titulkem „rozmazlení čeští zemědělci". To mě velice mrzelo. Když vezmete 23 miliard korun ročního zisku a proti tomu postavíte přes 40 miliard podpory z dotací z EU a státního rozpočtu za rok – včetně úlevy na zelené naftě – tak zemědělství by bez dotací bylo jako obor v minusu. A i zisk bude z drtivé většiny investován zpět do sektoru, který je dlouhodobě podfinancovaný. Je tady obrovské množství staveb a technologií ze sedmdesátých let, do kterých bude nutné znovu investovat. Když člověk jede po venkově, tak vidí mnoho zanedbaných zemědělských areálů a brownfieldů. Krajina a polní výroba vypadají dobře, ale živočišná výroba a potravinářský sektor jsou dlouhodobě podfinancované a chybí jim investice. Ano, kdybychom všechno měli, budu racionálně říkat: Jděme cestou snižování podpory z národních zdrojů. Ale vidím obrovský vnitřní dluh, který sektor má.

* E15: Podpora živočišné výroby je součástí koncepce, kterou přede dvěma lety představil už exministr Petr Bendl. Vy jste v lednu avizoval, že rovněž připravujete další Strategii rozvoje agrárního sektoru. Čím se liší?

Jdeme mnohem dál než za ministra Bendla a jeho předchůdců. Změna se týká například nastavení plateb. V rámci prvního pilíře (dotací z EU – pozn. red.) šly jen na plochu. Zemědělec dostal loni téměř šest tisíc korun na hektar bez nějakých výrazně složitějších podmínek, které musel splňovat. Nyní bude velká část peněz vázána na to, že zemědělec musí hospodařit podle správné zemědělské praxe. Například jedna plodina nesmí mít v osevním postupu více než 75 procent. Co ministerstvo vytvořilo nově, to je širší podpora citlivých komodit, kam spadá cukrová řepa, krávy s produkcí mléka a platba na masná telata. Pak je tam nadále podpora pro sektory, které byly v minulosti hodně zanedbány, mají potenciál a je tam vysoká přidaná hodnota lidské práce – a to je cukr, pěstování ovoce, zeleniny, konzumních brambor a brambor na škrob a podpora chmele.

* E15: Copak chmel byl v minulosti zanedbán?

Za posledních patnáct let nastal úbytek ploch chmelnic. Přitom nyní je to komodita, která je velice poptávaná. Trh s pivem se celosvětově rozvíjí a naši producenti mají zajištěn odbyt prakticky do roku 2021. Vidíme tam potenciál, protože v tomto oboru se dá v sezoně vytvořit hodně pracovních míst. Chceme jim proto dát možnost se dál rozvíjet.

* E15: Když se vyjednávaly podmínky pro nové programové období na léta 2014 až 2020, tak se v prvním fázi říkalo, že by čeští zemědělci měli dostat spravedlivé podmínky jako ti francouzští či němečtí. Pak se rétorika zmírnila a ministerstvo říkalo, že by podmínky měly být spravedlivější. Jsou?

V základním nastavení společné zemědělské politiky, to znamená u národního balíčku, je klíčová minimální hodnota spolufinancování ze strany členského státu ve výši 15 procent. Když vezmeme pouze národní obálky, tak nyní mezi jednotlivými členskými státy není větší rozdíl než deset procent. Tady je možno říci, že základní nastavení je poměrně vyvážené. Dříve činil rozdíl i 40 procent. Nicméně ve spolufinancování členů EU je ukryta podstata problému. Česko sice zvýšilo spolufinancování ve druhém pilíři, tedy Programu rozvoje venkova, z 15 na 25 procent. Jenže Polsko má 36 procent, vedle Rakousko dokonce 50 procent kofinancování. A najednou je tady velká disproporce. Budu na to muset nějak reagovat a zahájit diskuzi s ministrem financí.

* E15: Novou strategii do roku 2019 představily i Lesy ČR, které byly dříve považovány za černou ovci rezortu. Už jí nejsou?

Pozorný divák a člověk, který dělá v lesnické branži, si musel všimnout změny, jež za poslední rok v Lesích ČR nastala. Vedení, které tam je, důvěřuji. Jejich práce je poctivá a férová a vidím to i na výsledcích za loňský rok. Jen v oblasti IT uspořil podnik 150 milionů, aniž by musel některé věci omezovat, a systémy běží. Zrušili jsme některé z mého pohledu ne úplně dobře vypsané zakázky, které byly předmětem i velkého mediálního zájmu. Šli jsme daleko více cestou in-house, protože míra outsourcingu v oblasti právních a některých dalších poradenských služeb byla opravdu rozsáhlá. Lesy ČR považuji za zlaté vejce svého rezortu. Je to po ČEZ druhý nejlepší státní podnik. S tržbami přes 12 miliard má zisk před zdaněním okolo šesti miliard – to je obdivuhodný výsledek.

* E15: Podle koncepce Lesů ale vedení do roku 2019 očekává pokles tržeb o pětinu a snížení zisku zhruba o třetinu, a tedy i odvodů státní pokladně. S tím je ministerstvo zemědělství srozuměno?

Koncepci jsem představoval ve vládě, takže ano. Je potřeba si uvědomit několik souvislostí. Za prvé nám do toho vstoupí církevní restituce, které se týkají plochy přes sto tisíc hektarů. Na tržbách to bude odhadem znamenat pokles asi deset procent. Druhá záležitost se týká ceny dřeva. Podle nynějších odhadů máme období velice vysokých cen dřeva a nepočítá se, že by se tato úroveň do budoucna udržela. Významným aspektem pro mne je i to, že od podniku očekávám, aby hrál i určitou sociální roli. Veřejné zakázky by měly být vypisovány s větším sociálním akcentem. To může znamenat o něco nižší výnosy. A další věc je otázka zaměstnanosti. Počítáme s nárůstem vlastních pracovníků až o tisíc, protože chceme některé věci realizovat sami. Také chceme v daleko větší míře investovat do vodohospodářské sítě – protože Lesy ČR jsou po povodích druhým největším správcem vodních toků – a do infrastruktury, kterou představují lesní cesty a stezky. Tam počítáme rovněž s větším objemem investic do údržby a obnovy.

* E15: V minulosti byly Lesy ČR kritizovány za marketingové výdaje, například do obrovských akcí typu Davis Cup. I vy sám jste po příchodu do funkce říkal, že jsou nesmyslně vysoké a ne úplně dobře cílené.

Loni a letos jsme některé marketingové aktivity ukončili nebo je postupně snižujeme, protože někde máme několikaleté závazky a nejde to zrušit z roku na rok. Ustupujeme od akcí typu Davis Cup, Fed Cup nebo Zlatá tretra. Nevidím smysl, aby se Lesy ČR takto prezentovaly, protože marketingovou přidanou hodnotu pro státní podnik tam nevidím. U takových akcí by měly fungovat podniky zejména z privátní scény. Mám rovněž velký otazník, jestli máme spolufinancovat karlovarský filmový festival. Lidem, kteří za mnou kvůli těmto akcím chodí, říkám: Za poslední dva roky Lesy ČR zdvojnásobily odvody do státního rozpočtu, běžte na příslušná ministerstva školství a tělovýchovy a kultury a žádejte tam.

* E15: Do pěti zemí mimo Evropu vyrazí brzy pět nových agrárních diplomatů. Proč jste vybrali zrovna Rusko, Srbsko, Saúdskou Arábii, Čínu a Ukrajinu?

Chceme logicky jít mimo EU. Jsou to trhy, které jsou pro nás nejvíce zajímavé i z hlediska stávajícího exportu a jeho velikosti, případně se do výběru promítly zájmy našich firem podle toho, kde ony vidí exportní příležitosti. Uvažujeme ještě o dalších dvou. Země ale zatím nejsou specifikovány. Navíc mě zaujala myšlenka, kterou jsem si nyní přivezl z cesty do Spojených států. Spočívá v tom, že bychom si ve dvou zemích odzkoušeli, že tam nebudeme mít našeho diplomata, ale smluvně si najmeme někoho z dané země, kdo zná trh a místní podmínky. Pracoval by pro nás třeba rok a pak by se poměrně jednoduše vyhodnotila jeho smlouva, zda ji plní, nebo ne. Ale kde by to bylo, to nyní neumím uvést.

***

Ustupujeme od akcí typu Davis Cup nebo Zlatá tretra. Žadatelům o podporu říkám: Lesy ČR zdvojnásobily odvody do státního rozpočtu. Běžte na příslušná ministerstva a žádejte tam

Marian Jurečka (34) Absolvent Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity Brno, obor rostlinolékařství (2005). Od roku 2002 se podílí na provozu rodinné farmy v Rokytnici u Přerova. Členem KDU-ČSL se stal v osmnácti letech. Od prosince 2011 je prvním místopředsedou strany, na podzim roku 2013 byl zvolen do sněmovny. Od roku 2012 je také zastupitelem Olomouckého kraje. Je ženatý, má tři děti.

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.