Nenápadný, ale důležitý krok učinilo ministerstvo zemědělství. Bez většího mediálního zájmu totiž se začátkem letošního roku převedlo 14 tisíc kilometrů drobných vodních toků, o které se až dosud starala Zemědělská vodohospodářská správa (ZVHS), na státní podniky Lesy ČR a Povodí. A některé obce už vyjádřily obavy.

Hlavní důvod celého opatření je finanční úspora. Ministerstvo zemědělství si od nového správce malých toků slibuje úsporu ve výši až 350 milionů ročně. Peníze je však nutné někde vzít a zde přicházejí ke slovu obce a města. Ty se bojí, aby to neznamenalo méně peněz na protipovodňová opatření. Finance na konkrétní akce totiž bude muset dát nový vlastník ze své kapsy. Narozdíl od ZVHS nejsou Lesy ČR takovou měrou závislé na státním rozpočtu. Tento problém je například v Olešnici na Blanensku. „U nás leží zpracované projekty realizace zprůtočnění koryta Hodonínky v řádu několika desítek milionů korun a my jsme doufali, že v nejbližších měsících nám řeknou, kdy dojde k realizaci,” řekl starosta obce Zdeněk Peša. Podle něj je letošní rok tím posledním, kdy je možné žádat o peníze na protipovodňová opatření. Komplikace mohou nastat i v celé řadě dalších měst a obcí. Lesy ČR a Povodí totiž převzaly nejen toky, ale také milionové projekty, které jsou na ně navázány. Ředitelství Lesů ČR však nemá nejmenší pochyby, že je tento krok správný. „Se správou řek a potoků máme odborné zkušenosti a jsme přesvědčeni, že převodem kompetencí dojde k sjednocení a následnému zlepšení péče o vodní toky,” řekl generální ředitel Lesů ČR Svatopluk Sýkora.

OPATŘENÍ SE ZPOZDÍ Navíc se nechali slyšet i zástupci původního vlastníka. ZVHS údajně s podporou protipovodňových projektů nepřestane. Změna vlastníka v tomto případě prý nehraje takovou roli. Už teď je ale jasné, že se s protipovodňovými opatřeními začne o několik měsíců později, než se plánovalo. Noví správci toků totiž musí nejprve vyřešit veškerou administrativu a teprve potom se budou jednotlivými projekty zabývat.

Letošek je přitom z hlediska investic do protipovodňových opatřeních rekordní. „Prevence před povodněmi je důležitou součástí zvládání stále častějších povodňových situací. Budování protipovodňových staveb je sice časově a finančně náročné, ale patří k nejefektivnější formě ochrany. V České republice se do těchto staveb během loňského a letošního roku investují téměř tři miliardy korun,” uvedl ministr zemědělství Ivan Fuksa. V loňském roce byly podle údajů ministerstva dokončeny celkem 23 protipovodňové stavby na významných vodních tocích zhruba za 1,3 miliardy korun. Další 31 protipovodňové opatření vzniklo na drobných vodních tocích za celkem 150 milionů korun.

Letos půjde na menší opatření kolem 300 milionů korun. Zhruba tři čtvrtiny peněz mají pocházet z půjčky od Evropské investiční banky, čtvrtina pak ze státního rozpočtu. Podle ministra zemědělství Ivana Fuksy mají při výstavbě protipovodňových opatření dostávat přednost menší projekty, které po částech zabezpečí celé vodní toky. V plánu je i větší zapojení obcí do těchto projektů.