Jaromír ŠLOSAR
--------------------
Tak tady u těchhle kamenných rozvalin na úpatí Čertova mlýna jsem měl v roce 1971 první a jediné setkání s tetřevem v Beskydech. Tehdy ještě ten les nebyl vůbec tak vzrostlý, tak už zdálky najednou jsem zaslechl, jak zarachotila křídla, a tady za tou kamennou stavbou vyletěl obrovský ptát tetřev hlušec. Tak to byl zážitek obrovský, protože tenkrát jsme slyšeli jeleny s kamarády, šli jsme na Čertův mlýn a najednou tohle. Tady to bylo. Tak Dano, tady před, no, hodně lety, v 99. roce jsem z opačné strany Čertova mlýna narazil v zimě na stopy tetřeva, to jsem si tehdy poznamenal. Konkrétně to bylo dokonce 11. 12., ve sněhu byly takhle velké stopy, 12 centimetrů, 10 až 12 centimetrů, když jsem to všechno proměřil. Setkala ses ve volné přírodě s tetřevem?
Dana BARTOŠOVÁ, zooložka Správy CHKO Beskydy
--------------------
Já jsem se setkala taky spíše takhle se stopama tady v téhle oblasti, a sice v roce 79, 1979 nedaleko radhošťské kaple na zbytku sněhu byly přesně takové stopy. Tak to jsem věděla, že ještě tam ten tetřev jako ojediněle je. A pak jsem přímo viděla tetřeva asi v roce, já nevím, 82 - 83 kohouta na Travném a slepici taky v té době zhruba na Smrku. A potom mám ale nejhezčí zážitek s tetřevy z Roháčů, kde jsme šli takovým chodníčkem a šli jsme, kolem nás byly spousty borůvčí, všelijaké padlé kmeny, a tam nám vyletěl tetřeví kohout a dvě slepice, ale to byl biotop, jaký ani tady v Beskydech bohužel už nenajdeme.
Jaromír ŠLOSAR
--------------------
To je paráda. Dano, ale přesto. Zkusíme najít nějaké pobytové znaky?
Dana BARTOŠOVÁ, zooložka Správy CHKO Beskydy
--------------------
Dobře.
Jaromír ŠLOSAR
--------------------
Pojďme se podívat tady do toho porostu, jestli tu není ještě teď.
František JASKULA, ředitel Správy CHKO Beskydy
--------------------
Projekt tetřev je věc velmi zajímavá. Ta myšlenka je hodně stará. A úplně na začátku byly snahy ochranářů zachránit a pomoci tetřevovi. Veliká příležitost vznikla, když ve Visle v Polsku začala fungovat odchovna tetřevů a Lesy České republiky se nadchly, protože pro tetřeva se dá něco udělat, když vlastně je ochotný chránit tetřeva, takže ta největší toho využít. A tak vzniknul jeden projekt. To je projekt, kterej dělají Lesy České republiky. A druhá věc je nejen ty tetřevy odchovat a vypustit, ale připravit jim tady podmínky, aby tady mohli v té přírodě zůstat. Takže vznikl ještě druhý projekt, který dělá naše agentura. A ten se zabývá hlavně zmapováním prostředí a navržením opatřením, prostě v co největší části Beskyd tak, aby ten tetřev tady mohl zůstat a měl tady optimální podmínky.
Vlastimil NOVÁK, tetřevník
--------------------
Tak, pojďte dál. Jděte holky, nebojte se, hele, neboj, nebojte se. Pocem. Hele, pojď honem, Toničko, pojď honem. Pojď, Luďo, pojď, no, neboj se. Neboj se. Toničko, pojď. Toničko.
Václav LANGER, LČR, specialista ochrany přírody
--------------------
S myšlenkou odchovny tetřevů samozřejmě nad ní přemýšleli lesníci už víc jak deset let zpátky, jo, protože tetřev je přirozený druh tady zdejších hor a vlivem různých zásahů, shod náhod, prostě událostí, okolností z té přírody prakticky vymizel. Nicméně dneska jsme se dostali do stavu, kdy máme celou řadu velmi kvalitních biotopů pro tetřeva, a i na základě zkušeností zejména z polských státních lesů, kde chovají tetřevy a jejich výsledků, tak jsme došli k závěru, že je možnost tento druh zase vrátit tady do přírody. My jako na krajském ředitelství jsme měli druhou odchovnu tetřevů v Jeseníkách ve Vidlích. Nicméně ty podmínky tam byly hodně zastaralé a neodpovídaly těm moderním trendům, které ukazovaly, že opravdu to má nějakým způsobem význam chov tetřevů a jeho další vypouštění do přírody, takže se domluvilo, že tam se odchovna zruší a postaví se tady na základě těch nových poznatků moderní odchovna, která by měla plnit naše lesy tetřevy.
Vlastimil NOVÁK, tetřevník
--------------------
Holky. No, vidíte, že slepička, která byla v tom levým rohu, takže už je pryč, protože nás zblejskla a potřebuje se trošku někam uklidit. Jdi, popojdi, malá, jo, ať tě vidíme. Jdi. Ne, nebudu to pokoušet. Pocházím z Jindřichohradecka, kde byla silná populace tetřívka, tak jsem původně chtěl začít s tetřívkem, jelikož v tej době, to bylo v roce nějaký 99, jsem se nemoh k žádnýmu tetřívkovi dostat, ale dostal jsem se k tetřevům, tak jsem si pořídil tetřevy, vstoupil jsem do jednání s Městskými lesy Domažlice, kde jsem prakticky vypouštěl svoje první tetřevy. Pak jsem se dozvěděl, že je tady výběrové řízení na chov tetřeva, přihlásil jsem se do výběrového řízení a dostal jsem se sem, no. Co vám povím. Je to prostě srdeční záležitost, že jo, 500 kilometrů bejt od baráku není nic jednoduchýho. Cílem je prostě, nebo mojím cílem je prostě dostat tetřeva hlušce zpět do přírody.
Jaromír ŠLOSAR
--------------------
Co všechno ale musí lesníci respektovat, když chtějí vrátit tetřeva a chovat tetřeva?
Dana BARTOŠOVÁ, zooložka Správy CHKO Beskydy
--------------------
Tak musí jednak si vybrat tetřevy, kteří sem patří. To znamená ty západokarpatské populace, která nesmí to být tetřevi například ze Švédska. Samozřejmě musíme v tom chovu dodržet všechny podmínky, které ten tetřev vyžaduje, musí mít veterinární péči. A musí ti tetřevi žít tak, aby nebyli zvyklí na člověka, aby potom měli tu svou divokost, když se budou vracet do přírody. A počítá se s tím, že z těch vypouštěných tetřevů by deset mělo být označeno telemetricky, aby se mohlo sledovat, na jakou vzdálenost pak se dostali od té odchovny, nebo jakým způsobem, kde se pohybují a jak se jim daří.
Václav LANGER, LČR, specialista ochrany přírody
--------------------
Jsou samozřejmě názory takové, že to není úplně vhodné místo. Jsme tady u cesty, kde je nějaký, nějaký dopravní ruch. Lidé tady jezdí na Lysou horu o víkendech. Je tady celkem rušno, což samozřejmě pro ptáka tetřeva hlušce, který potřebuje klid, není úplně optimální. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že my potřebujeme vychovat ptáky, kteří budou schopni žít v reálné krajině. Takže dneska máme lesy plné lidí, samozřejmě plné techniky, takže vychovat tetřeva ve sterilním prostředí, který potom vypuštěn do naší přírody a setká se s věcma, které ho strašně vystresují a můžou způsobit prostě jeho, jeho úhyn, si myslím, že není úplně optimální.
Jaromír ŠLOSAR
--------------------
Ty si vlastně pracovník Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy a ta ty úpravy lesa vlastně sama neprovozuje. Vy musíte spolupracovat s lesníky, kteří mají taky zájem na návrat tetřeva. Jak ta spolupráce vlastně vypadá s nimi?
Tomáš MYSLIKOVJAN, lesník správy CHKO Beskydy
--------------------
Jednoznačně bez úzké spolupráce s těmi lesními hospodáři se nepohneme. V rezervacích, tam se řídíme plány péče. To jsou dokumenty na dobu deseti let, jsou projednány s lesnickým provozem, takže rámcově jsou tam zásahy prostě popsány. A během těch deseti let se potom realizují. Pak gró toho úsilí je zaměřeno na přeměnu zatím nevhodných porostů, které se snažíme samozřejmě dostat až do toho ideálně za mnoho desítek let do takového stavu, který je tady za námi.
Václav LANGER, LČR, specialista ochrany přírody
--------------------
Tady došlo za posledních dvacet let jednak k obrovskému nárůstu výměry přírodních rezervací, k výrazné změně režimu hospodaření velké části rezervací nejenom národních přírodních, ale i normálně přírodních rezervací, jsou dneska bezzásahové. A samozřejmě ta mrtvá hmota, která do toho lesa patří, tak v těch rezervacích přibyla, což jsou samozřejmě i velmi vhodné biotopy pro tetřeva hlušce. Má tam úkryty, jsou to vesměs nejvyšší polohy tady Beskyd a na to navazují i nějaké úpravy v hospodářských lesích, které právě provádíme už více než deset let ve spolupráci s chráněnou krajinnou oblastí Beskydy. Na to potom navazoval samozřejmě i ten projekt na dotace Evropské unie. Proto je tam součástí výstavby vlastní odchovny nějakých 340 hektarů, skoro 340 hektarů úprav biotopu, které, a ty porosty jsme vybírali ve spolupráci s CHKO.
Vlastimil NOVÁK, tetřevník
--------------------
My jsme tetřevy přivezli 29. října z nadlesnictva Visla v počtu dvanácti ptáků. Měli jsme čtyři kohouty, osm slepic, připouštěli jsme větší pohyb v odchovně, jeden kohout byl tak stresovanej, že se nám zabil. Takže momentálně máme tři kohouty, jednoho dvouletýho, dva roční, máme osm slepiček. Jsou čtyři tyhle voliéry. V těch voliérách máme udělaný umělý hnízda, prostě jen takový přiblížení k tej přírodě, aby prostě měla ta slepička klid a včera se podařilo, už máme druhé vajíčko v hnízdi, tak doufejme, že to nezakřiknu tímhle tím. Slepička je opravdu pečlivá, máme to natočeno, jak prostě opouští to hnízdo, kdy si zakrývá to vejce. Jsme domluveni s paní veterinářkou, a jsem tomu rád, nebudeme letos vůbec zasahovat do nějakého hnízdění nebo do toho chodu v tej, v těch velkejch voliérách, pouze pokud slepičky snesou vejce mimo hnízdo, tak máme připravenou líheň a budeme líhnout v líhni. Tetřeví kuřata se líhnout kolem 28. dne, tak čtyři dni před vylíhnutím se dávají do líhně, protože tam je jiná vlhkost, vajíčka se neotáčí, tohle to je umělá kvočna. Když se ty kuřata vylíhnout, tak dole je speciální umělá kvočna, pod kterou, která hřeje ta deska a ty ptáci se pod tím hřejou, nahrazuje to kvočnu.
Jaromír ŠLOSAR
--------------------
Dano, co tetřev ke svému životu potřebuje?
Dana BARTOŠOVÁ, zooložka Správy CHKO Beskydy
--------------------
Tak tetřev je konzervativní pták a potřebuje hlavně to původní přírodní prostředí s pralesovitými porosty, s porosty borůvčí, potřebuje svůj klid, velké plochy lesů a zrovna v takové lokalitě jsme v pralese uprostřed Kněhyně. Právě to borůvčí je pro něho hodně důležité jako potrava, protože když na podzim zrají borůvky, tak ti tetřevi přecházejí právě na tuto potravu z bobulí. Tam, kde jsou brusinky, tam se živí i brusinkami. A v zimě, když teda je sníh, tak využívají zase toho, že jsou v jehličnatých porostech a živí se jehličím.
Vlastimil NOVÁK, tetřevník
--------------------
Já nejsem pro krmit granule a nějaký umělý krmiva, takže po dohodě s paní doktorkou, veterinářkou, která tady nad tím má dohled, jsme se domluvili, že budeme k tomu přistupovat tak, jako k divokýmu ptáku, s úctou, s pokorou. Takže mu dáváme čistě stravu, kterou on nalezne v lese. Máme dostatek borůvek, máme dostatek brusinek, máme jeřabiny, máme bezinky. Dovážíme větve, ať jsou to jehličnatý, borovice, smrk, jedle. Tohle to je mrazící box na borůvky, brusinky, prostě ovoce. Jsou malinky. Tetřev je prostě pták z doby ledový a on má ještě nejdelší tlustý střevo ze všech ptáků. A když mu začnete podávat jenom jednostranný krmivo ať už těm kuřatům, nebo potom tomu ptáku, který dospívá, tak on prostě se mu to zkracuje to střevo a ta doba živnosti se samozřejmě zkracuje i, i tomu ptáku.
Jaromír ŠLOSAR
--------------------
Tome, tys donesl mapu tokanišť, 1959, konec padesátých let. Teď hledám to naše místo, kde jsme teď. Tady je Smrk.
Tomáš MYSLIKOVJAN, lesník správy CHKO Beskydy
--------------------
Ano, my budeme na sedmičce nebo, nebo osmičce. Je to mapa historických tokanišť zakreslených na základě hlášení lesnického provozu v té době. A takže vidíme, že skutečně ty nejvyšší vrcholy beskydské, ta Kněhyně, Smrk, Lysá hora, Travný a pak dál, tady je Ropice, na Malý Polom, Velký Polom, tak to jsou, to jsou místa, kde vždycky prostě ti tetřevi byli doma. A pokud má někde cenu něco dělat pro tetřeva, tak je to právě tady.
Jaromír ŠLOSAR
--------------------
Co vlastně způsobilo, že ten tetřev z naší přírody nebo z beskydské přírody začal mizet?
Dana BARTOŠOVÁ, zooložka Správy CHKO Beskydy
--------------------
To už se nám dneska nechce věřit, že v minulém století nebo ještě v předminulém, že byly Beskydy významnou tetřeví oblastí a že tady byly stovky tetřevů, kteří se běžně lovili. Ale vlastně už od padesátých let minulého století se zaznamenal takový docela radikální pokles a souvisí to právě se změnou technologie lesnického hospodaření, kdy se zpřístupnil každý kout, vykácely se staré porosty, které využívali tetřevi jako tokaniště. A byly další vlivy, jako příliv turistů, například přibývalo lesních cest a toho ruchu v lese. Smutné je, že vlastně před několika lety, když sledujeme, jaké jsou zápisy o stavech zvěře, tak těch tetřevů není uváděno ani snad 25 kusů. Takže to už je úplně zbyteček a můžeme říct, že pokles za těch několik desetiletí nastal o více než 95 procent. To, co tady přežívá, tak opravdu jenom ostrůvkovitě a jsme vůbec rádi, že tady ještě někteří původní tetřevi se zachovali, protože víme, že ten tlak na ty Beskydy už v posledních letech je opravdu obrovský.
Václav LANGER, LČR, specialista ochrany přírody
--------------------
V Beskydech já osobně jsem ho neviděl. Vím od kolegů, kteří jsou revírníci a podobně, že se jim to občas povede na některých místech, což svědčí právě i o tom, že ty tetřevy tady pořád jsou. Viděl jsem několikrát jeřábky právě i tady v oblasti Lysé hory, ale zejména třeba na Smrku, na Travném, kde to je taky druh kurovitý, který potřebuje zvláštní biotopy, a to nám dává právě takovou nějakou indicie, že ty vhodné biotopy tady pořád jsou. A snažíme se to na to navázat a zlepšovat to prostředí a rozšiřovat vlastně množství těch vhodných biotopů.
Jaromír ŠLOSAR
--------------------
Tome, my jsme teď v takovém krásném místě nad loveckou chatou Klínskou, vlastně v úbočí Smrku, druhé nejvyšší beskydské hory, která vždycky, tohle místo mně vždycky připomínalo takovej ideální porost k životu tetřeva. Našli bychom v Beskydech takových míst více?
Tomáš MYSLIKOVJAN, lesník správy CHKO Beskydy
--------------------
Takových míst v Beskydech mnoho není. Kdybychom se měli podívat na mapu Beskyd a zkusit nalézt podobná místa, tak by to bylo jen na nejvyšších beskydských vrcholech, na Kněhyni, Čertově mlýně, na Lysé hoře, kde je to ale už hodně frekventované. A podobná místa ale v menším rozsahu jsou také třeba na Velkém Polomu nebo na Ropici, na Malém Polomu.
Václav LANGER, LČR, specialista ochrany přírody
--------------------
Ze starých porostů se zachovalo v Beskydech do dnešních dní jenom pár, tvoří, jsou mozaikovitě rozmístěné od Jablunkova po Frenštát. Takže my se snažíme rozšířit do budoucna ty vhodné porosty, protože takovýhle mladý porost, když se zapojí, tak je naprosto sterilní pro tetřevovité. Z tohohle důvodu jsme přistoupili i na základě nějakých odborných studií ve spolupráci se Správou Chráněné krajinné oblasti Beskydy, k úpravě biotopů v těch nejmladších porostech, řekněme do čtyřiceti let, které jsou převážně smrkové. A tady v těch porostech se snažíme podporovat veškeré další dřeviny, které tady rostou. A možná při běžném hospodaření by se přednostně třeba vyřezávaly, jako například bříza, jeřáb, jíva. Tady můžete vidět jedli, která tady je. Takže to jsou dřeviny, které se tady snažíme prosadit na úkor toho smrku. K tomu ještě, aby to bylo atraktivnější právě pro tady ty kurovité, ať se jim zvýší ta potravinová nabídka, ať mají trošičku prostor, protože koneckonců tetřev je velký pták, který potřebuje i nějaký manévrovací prostor, aby tam mohl vůbec přistát, tak děláme takovéhle světliny, kde se právě vyřezávaly ty smrky, které tam rostly, a vynášely se dokonce ven.
František JASKULA, ředitel Správy CHKO Beskydy
--------------------
Ta oblast, řekněme, toho severu Beskyd je vyhlášená i jako ptačí oblast. To je území, které má punc evropsky významného území, kde se nějakým způsobem mají chránit lesní druhy ptáků. V našich podmínkách je to konkrétně deset druhů. A jeden z těch druhů je právě i tetřev. A když vezmeme celou oblast, ptačí oblast Beskydy, zase to prostředí je tam různorodé, pro toho tetřeva ne všude optimální. To, co vyhovuje třeba datlíkovi tříprstovému, to nemusí vyhovovat tetřevovi, takže z celé té oblasti, která má asi 600 kilometrů, nám zůstane pak už nějakých 100 až 150 kilometrů toho nejlepšího, co je dobré pro tetřeva. Těch území je více. Jsou nějakým způsobem dnes roztříštěný, jsou takové ostrovy v moři hospodářských lesů. A my si budeme přát a snažit se s lesy najít společnou řeč a propojit ty ostrovy, tak, aby ty zvířata mohly přecházet.
Tomáš MYSLIKOVJAN, lesník správy CHKO Beskydy
--------------------
Předpokládáme, že tetřevy, které, dejme tomu, vypustíme tady, tak budou bez problému schopni doletět na Smrk nebo, nebo na Kněhyni. To znamená, to je důležité pro, pro jakoukoli populaci, aby, aby jedinci mezi sebou komunikovali, aby se prostě občas potkali a neměli hloupé děti.
Vlastimil NOVÁK, tetřevník
--------------------
My ty ptáky chceme už od malička připravit na to, aby byli co nejvíc zvyklí na přírodu, aby věděli, co, co je tam čeká. Nevíme, s jakým úspěchem to bude. Máme několik opatření, to znamená, pokud ta slepička vysedí kuřata, tak my ji v nejkratší době odchytneme i s těma kuřatama. Máme připravený venkovní voliéry. Ona si prostě je naučí proti těm predátorům jak řadovat, co má sbírat, co je vhodný, co není vhodný pro jejich potravu. A pak až se to henko oddělí od slepičky, tak slepičku přivezeme zpátky.
Václav LANGER, LČR, specialista ochrany přírody
--------------------
Díky tomu, těm zkušenostem, které jsou v Polsku, tak když začneme dodržovat, tak jak to dělají oni tam, tak se, tak se v dalších letech bude dařit a bude v nějakou, nějakých pár desítek tetřevů ročně schopni vypustit do přírody.
Vlastimil NOVÁK, tetřevník
--------------------
My jdeme za kuřatama, jo. No, malinká, nesmíš se bát. Můžeme. Tak nebyl nějak zvláštní, samozřejmě je to dáno tím, že máme mladé ptáky, máme prakticky roční slepice, jednoho dvouletého kohouta, zbytek je všechno roční. Takže o populaci se nám postaral ten nejstarší tetřev. Jedna slepice snesla vejce, zasedla na hnízdo, vyvedla kuřata. Posléze teda kuřata uhynula. Co byly vejce nalezený mimo hnízdo, tak jsme, těch bylo teda pět, jsme dali do líhně, jedno se vůbec nevyvinulo, druhé bylo neoplozené a tři kuřata se vylíhla, z toho jedno kuře uhynulo, dvě kuřata nám zůstala, takže máme slepičku a kohouta z letošního chovu. Tím, že začínáme a máme mladé ptáky, tak prakticky je to průměrný, no. Pokud to srovnám procenticky, tak počet vajec a vylíhlejch kuřat a odchovanejch kuřat, tak se to pohybuje v normálu. Tyto kuřata jsme si nechali do vlastního chovu. Zaprvé byli vylíhnutý v umělé líhni, což by dělalo problém při vypouštění a potřebujem, abysme měli do budoucna i náhrady za ptáky, které třeba uhynou nebu už budou starý. Budeme je vyřazovat z chovu, tak si necháme tyto ptáky do chovu. Teď jsou jim 3,5 měsíce.
Jaromír ŠLOSAR
--------------------
Takže do budoucna jak to vidíš?
Dana BARTOŠOVÁ, zooložka Správy CHKO Beskydy
--------------------
Mě těší, že jsou už ty snahy, které opravdu si uvědomují, že ten tetřev, že by bylo ho ztratit. Je to cena nejen přírodní, součást přírody, ale i kulturní památka, je to součást různých mysliveckých písní, různých, různé literatury myslivecké. V tom je i jeho hodnota. Je to navíc takový velmi zajímavý pták. Takže měl by zůstat zachovaný.
Jaromír ŠLOSAR
--------------------
Taky se říká, že je to deštníkový druh. Co to je?
Dana BARTOŠOVÁ, zooložka Správy CHKO Beskydy
--------------------
Je deštníkový druh, stejně jako například medvěd, to znamená, že má tak, tak velké požadavky na své přírodní prostředí, že to prostředí musí být natolik kvalitní, že v něm dokážou přežít i ostatní méně náročné druhy. Takže tam, kde žije tetřev nebo medvěd, tak žije cokoliv jiného, co patří do přírody.
Jaromír ŠLOSAR
--------------------
Co bys přála tetřevovi?
Dana BARTOŠOVÁ, zooložka Správy CHKO Beskydy
--------------------
Samozřejmě bych přála tetřevovi, aby se u nás stal takovým, neříkám, běžným, ale častým vlastně obyvatelem horských lesů v Beskydech a aby nebyl ohrožen, aby prostě se mu dařilo.
