Kromě domácího lýkožrouta smrkového se i v našem regionu objevil jeho příbuzný – lýkožrout severský
Náchodsko – Když nebudeme počítat poslední dešťové dny, tak prakticky celé léto trápilo lesy sucho. A to jsou podmínky, které nahrávají populaci kůrovce.
Malý brouček je pro stromy nebezpečný a čeští lesníci zatím pořádně nevědí, jak s ním účinně bojovat.
SUCHÉ POČASÍ MALÝM ŽROUTŮM VYHOVUJE
Jeho sílu pocítily i suchem oslabené stromy na Náchodsku.
Loňská mírná zima i následující suché měsíce, nahrály přemnožení lýkožrouta – z nakladených vajíček se vylíhnou larvy, které se živí lýkem a strom tak postupně usychá.
Řadu problémů dělá kůrovec majitelům lesů i na katastru městyse Nového Hrádku, který leží na úpatí Orlických hor a je obklopen lesy. „Dělá nám velké problémy. Každou chvíli řešíme napadení v obecních lesích. Máme ale přiděleného odborného lesního správce, který nastalé problémy na našich pozemcích okamžitě řeší. Dělá odborného hospodáře i soukromým vlastníkům, a tak má přehled o většině lesů v okolí," říká starosta Nového Hrádku Zdeněk Drašnar a dodává, že kůrovec trápí prý i majitele novoměstského zámku, který v okolí Nového Hrádku vlastní hodně lesních porostů.
„V naší lokalitě se kůrovec hodně rozšířil. Je to plošné napadení a je toho teď hodně," stěžuje si Drašnar.
Ani další místa náchodského region se nevyhnula velkému nárůstu schnoucích stromů, které napadl kůrovec. Jeho zvýšený výskyt na mnoha místech regionu je hrozbou nejen pro všechny vlastníky lesů, ale i pro parky či soukromé zahrady.
ZE ZDRAVÉHO STROMU JE ZA PÁR MĚSÍCŮ SOUŠKA
Problém s kůrovcem musel řešit i spoluvlastník lesního porostu v Ruprechticích na Broumovsku. „Jenom pro představu – jedná se o zhruba osmdesátiletý smrkový porost, stromy jsou přes dvacet metrů vysoké o spodním průměru až přes 60 centimetrů. A takový strom je během několika týdnů kompletně uschlý," popisuje rychlý konec stromu po útoku nepatrného hmyzu Josef Pejchal.
JEDEN JDE OD KORUNY, DRUHÝ ODSPODU
Zajímavé je, že za rychlou zkázou stromu stojí dokonce dvojitý atak. Kromě klasického lýkožrouta smrkového si totiž na smrcích smlsává nepůvodní druh – lýkožrout severský. Ten nalétává především do horních partií kmene a silnějších větví, kde samička naklade vajíčka a z nich se vylíhnou larvy, které žerou lýko ve směru od špičky dolů.
„Naopak lýkožrout smrkový zase jde odspodu nahoru. Údajně prý vycítí, že strom už je napadený od koruny, a jde tomu severskému lýkožroutu naproti odspodu. Takovýhle stromy," ukáže rukou na směrem k okraji lesa na skupinku hnědých smrků, „zlikvidují tímhle stylem za čtyři měsíce," má vypozorováno Josef Pejchal, který se živí truhlařinou, takže ho předčasně pokácené stromy zajímají i z profesní stránky.
„Uvidím, jestli by to dřevo mohlo být použitelné. Špatné je, že jak usychá, tak rozpraskává. Problém taky je v tom, že dřevo v těch místech, kde přišlo do kontaktu s broukem tak černá," dodává.
OBRANA: JEDINĚ KÁCENÍ
Josef Pejchal byl jedním z několika soukromých majitelů lesa, který na výskyt kůrovce upozornil odbor životního prostředí. „Větší vlastníci si své lesy ohlídají a ty menší na případné napadené stromy upozorníme," říká referent odboru životního prostředí MěÚ v Broumově Jan Hvězda, že přibližně 15 takovýchto vlastníků na Broumovsku bylo obesláno výzvou, aby do daného termínu umírající stromy odstranili. Proti šíření kůrovce je totiž jedinou obranou okamžité pokácení napadených stromů.
JASNÉ POČTY: MÁLO LESŮ, MÁLO LÝKOŽROUTŮ
Zabiják smrkových porostů se spíš šíří v místech, kde je plošné zalesnění. Jak říká odborník přes lesní hospodářství Petr Urban z odboru životního prostředí v Jaroměři, tak na jejich katastru kalamitu v napadení nezaznamenali. „Stav na našem území je únosný a vlastníci jehličnanů to stíhají zpracovávat.
Malé napadení je ale především díky tomu, že na Jaroměřsku je lesů poskrovnu a ty malé kousky, které jsou v lánech, kde se stává, že tam vylétne nějaké napadené oko, tak se hned likvidují. Na náš popud nebo popud lesního hospodáře, který nám lesy spravuje, to lidé zpracují. Proto se nám to tady nevymklo kontrole," vysvětlil Petr Urban. Na Jaroměřsku zatím nebyl zaznamenán ani žádný případ, kdy by brouci napadli jednotlivě rostoucí stromy u rodinných domků.
„Jelikož mám na starost i veřejnou zeleň na území města a v přilehlých obcích, tak jsem zaznamenal napadení na hřbitovech či v klidnějších částech. Kde rostou smrky, tak se s eventuálním napadením musí počítat. Během léta se muselo pokácet v těchto místech minimálně dvacet stromů," dodal Petr Urban.
***
Významní škůdci smrkových porostů LÝKOŽROUT SMRKOVÝ přednostně napadá odumírající a odumřelé stromy, avšak při přemnožení napadá i zdravé stromy a je schopen poškodit rozsáhlá území smrkových porostů. LÝKOŽROUT SEVERSKÝ na mnohých místech vytlačuje lýkožrouta smrkového. Nejčastěji druhotně napadá stromy ve stáří 40–80 let. Při přemnožení napadá i zdravé stromy. U nás nepůvodní druh.
