VIMPERK Lanovka na Hraničník, hotely, byty a další velké developerské projekty prosazované nejrůznějšími podnikateli na Šumavě v nejbližších letech nebudou. Podle kritiků z řad vědců a ekologických aktivistů tyto projekty umožňoval plán péče, který ministerstvu v lednu navrhlo současné vedení národního parku v čele s Jiřím Mánkem (ODS).

Zóny do plánu péče nepatří Jenže ministerstvo z plánu vyjmulo takzvanou zonaci, tedy rozdělení parku na jednotlivá pásma podle stupně ochrany přírody. Právě tato část plánu byla nejvíce výbušná. Bylo v ní totiž velké množství výjimek a úlev umožňujících výstavbu na nejcennějších územích prvních zón.

„Je zřejmé, že parkem předložený plán péče je založen na handlech s jeho územím jakožto obchodním artiklem developerů, obchodníků a těžařů. Teprve to, co zbylo, bylo ponecháno pro ochranu přírody,” tvrdil vědec Jakub Hruška. Ten je zároveň předsedou stínové vědecké rady Národního parku Šumava. Plán zón navržený Mánkem navíc v podstatě kopíroval předchozí návrh zákona exministra Tomáše Chalupy (ODS), který byl rovněž kritizován.

Současné vedení ministerstva je přesvědčeno, že návrh pásem do plánu péče vůbec nepatří. „Je to zásadní dokument, který obsahuje soubor opatření pro ochranu přírody. Posláním a jeho cílem skutečně není zajistit některé rozvojové aktivity,” uvedl pro LN náměstek ministra Vladimír Dolejský. Plán na rozdělení zón ministerstvo bude řešit zvlášť vyhláškou, která musí projít vládou.

Vedení národního parku se k dokumentu již nechce vyjadřovat. „My jsme udělali, co jsme měli, tedy poslali dokument na ministerstvo, teď je to na něm,” uvedl pro LN mluvčí NP Šumava Pavel Pechoušek.

Pro obce na území parku je vyjmutí zonace z plánu péče zklamáním. Plán zón potřebují pro svůj rozvoj. Obce se netají ani tím, že podporují některé výše zmíněné developerské projekty, například lanovku na Hraničník. Předseda Svazu obcí Národního parku Šumava Antonín Schubert v případě lanovky rozpor v zákoně nevidí, území současné první zóny, kudy by lanovka vedla, by změnil na zónu třetí, čímž by se její výstavba legalizovala. „Měnit zóny je zcela legitimní proces. My vycházíme z toho, jaký je skutečný stav přírody, a ne jak to někdo nakreslí. V Krkonoších je také plno lanovek a ničemu nevadí,” uvedl Schubert.

Kde přesně ministerstvo vyhláškou stanoví první zóny, zatím není jasné. Bude se držet dohody se starosty a správou parku. Ta říká, že v roce 2014 bude území prvních zón tvořit 26 procent území, v současnosti je to 13 procent. Postupně se tato plocha má rozšiřovat až na 75 procent.

Ekologové a vědci požadují, aby první zóny co nejdříve tvořily polovinu území parku. „Polovina národního parku by měla být ponechána přírodě a turistům a polovina pro šetrné hospodaření místních obyvatel. Myslím, že je spravedlivý kompromis mezi potřebami přírody a zájmy turistů na straně jedné a místních lidí na straně druhé,” uvedl Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Podle studie renomované agentury EFTEC by to bylo výhodné i ekonomicky, protože divoká příroda přiláká další turisty a pomůže rozvoji regionu.

Plán péče schválený ministerstvem bude platit tři roky. Mezitím úřad připraví dlouhodobý plán na 15 let, vyhlášku o zónách a zákon. Všechny dokumenty mají být v souladu.

***

26% mělo vzrůst až na 75 % území parku budou podle plánů ministerstva tvořit první bezzásahové zóny. V následujících desetiletích by toto číslo mělo vzrůst až na 75%