Text Otakara Pražáka k frézování pasek je pěknou ilustrací komunikační strategie Lesů ČR. Ke zjevnému problému se nedokáží postavit čelem, nechají za sebe mluvit generátory polopravd a účelových tvrzení, s nimiž oficiálně nemají nic společného. Krom toho, že přinejmenším některé občas platí. A tak nám jednou ředitel BR Dolní Morava o frézování tvrdí, že „půdní povrch zůstává obvykle netknutý“, teď zase Otakar Pražák v zasvěceném výkladu o polaření srovnává vliv záplav a frézování.
Sám proti všem?
Významný a dlouhodobý negativní vliv frézování na vegetaci přímo na Soutoku jasně doložil lesnický tým z Mendelovy univerzity (Šebesta et al. 2021, shrnutí výsledků v češtině zde). K velmi podobným výsledkům z luhů kolem Svratky dospěl také další tým z téže univerzity pro rostliny (Košulič et al. 2020), drobné savce (Suchomel et al. 2020) i bezobratlé (Staněk et al. 2021). Studie ze zahraničí ukazují totéž, tedy že příprava půdy přispívá k šíření a udržení invazních rostlin a zásadním způsobem ohrožuje rozmanitost podrostu, například doubrav v Maďarsku (Redei et al. 2020). Studií je podstatně více a na problematičnosti přípravy půdy se shodují skoro všechny, včetně těch, které ji hodnotí především z lesnického pohledu (např. Lof et al. 2012). Problém je ostatně zjevný každému, kdo frézovanou paseku někdy viděl.
Celý článek najdete zde
Komentáře
Problém je, že tohle si nikdo představovat nemusí. Stačí zvednout zadek, až to půjde, a rozjet se na některé nížinné dubové hospodářství do Francie.
Tak jak se to dělá tady a dnes, to nikdy ekonomicky fungovat nemůže, protože zisk u dubu nastupuje někdy po 150-200 roce růstu stromu. Vše ostatní ekonomicky nemá smysl, pokud se nebudou cíleně pěstovat silné a staré stromy / ne porosty / .
A pak to funguje celé úplně jinak, včetně obnovy, výchovy a všeho. Stačí si to jen poskládat na papír v číslech a nemusím vést debatu o frézování.
A druhák, pokud někdo zdůvodňuje nemožnost přirozené obnovy v dubu, je to oborou, což je další totální ekonomická díra až tunel.
Když dělám principiálně všechno na hlavu postavené, nemá smysl debatovat o detailech.
Lichtenštejni se musí obracet v hrobě, když to tam vidí.
Fakt hůůstý čtení - překlad je Google :
Co je to lesnictví?
Tento termín jednoduše označuje umění pěstovat les, latinsky „sylva“. Lesník podporuje přirozený rozvoj lesa podle sledovaných cílů: výroba dřeva, ochrana před přírodními riziky, rekreace, ochrana přírody nebo zdrojů atd.
Lesnictví je především pozorováním přirozených procesů vývoje lesa s cílem zasahovat po dlouhou dobu, ale také co nejméně. Využíváme tak maximum z toho, co nám příroda nabízí.
Pěstitel se nejprve pokusí zregenerovat les přírodními prostředky, přičemž budou použity mladé stromy vyprodukované ze semen šířených větrem, ptáky a malou suchozemskou faunou. Výsadba je proto výjimkou.
Až 10–15 let
Dub v mládí by měl být očištěn od vegetace, která ho bude pravděpodobně dusit. Kromě toho budou muset být řezány i další přítomné druhy stromů, aby jim nekonkurovaly. Tato práce se často provádí srpem a někdy křovinořezem.
Od 15 do 30 let
V dospívání potřebují duby prostor k vyjádření. Snížením počtu stonků poskytuje lesník prostor pro jejich korunu, skutečný orgán života a především růst.
Od 30 do 200 let
Později, v dospělosti, se bude praktikovat pravidelné ředění, aby se pokračovalo ve snižování počtu stromů a umožnilo se růst a vzkvétat nejkrásnějším předmětům.
+200 let, „staré stromy“
V době regenerace jsou „staré“ stromy postupně sklízeny rychlostí zrození jejich potomků.
http://www1.onf.fr/enforet/troncais/comprendre/coupes_travaux/@@index.html
"Program těžby je každoročně připravován na základě lesního hospodářství a terénních kontrol. Během zimy je těžba vyznačena, to znamená, že prodávané stromy jsou jednotlivě označeny.
Řezy jsou dvou typů:
ředicí řezy, které se provádějí každých 10 let, aby se upřednostnily nejkrásnější duby po celou dobu životnosti porostu
progresivní regenerační řezy, které umožňují sklizeň dospělého porostu a zároveň zajišťují přirozenou regeneraci pozemku.
Fáze obnovy je zahájena na 40 ha ročně (1/250 lesa), což zajišťuje obnovu lesa. "
A teď to srovnejte se Soutokem. "normální paseka" je tuším asi obdobná - ale pro 3500 ha oproti 10 tisícům a překračuje se silně. Francouzské "obmýtí" je 250 let.
Ekonomické náklady na "obnovu" tedy méně jak poloviční, zpeněžení nesrovnatelné.
A pak všechny čísla vypadají úplně jinak.
Přírůst se nemění, jen ekonomika je o něčem jiném.
https://www.lci.fr/voyages/video-a-la-decouverte-de-la-foret-de-troncais-2138959.html