Štíhlý, souměrný, pravidelně rozvětvený a bez suků. Lesníci v Pardubickém kraji hledají ideální smrky, aby jim sebrali šišky. Semena jsou určená pro národní banku osiv. V ní je uskladněná železná zásoba pro případ, že některé stromy začnou z krajiny mizet.
Přírodní rezervace Psí kuchyně u Litomyšle je jedno z míst, kde roste to nejlepší a nejcennější, co se dá najít. Josef Cafourek z Výzkumné stanice Kunovice si bere dalekohled a ukazuje před sebe: „Ten je dobrý, plný šišek a bude stačit jedno lano." Povely patří stromolezci, kterého čeká nejdůležitější úkol – vyšplhat se nahoru a úrodu sklidit.
Zatím si na zemi chystá výstroj a hledají nejlepší cestu. „Semínko sbíráme proto, že dochází k oteplování klimatu. Smrk nám postupně odchází, takže hledáme ty nejcennější provenience," vysvětluje Josef Cafourek.
Celá republika je rozparcelovaná na 41 oblastí. Na každém stanovišti je potřeba otrhat padesát stromů.
Pozor, padá pytel
Lezci Martinu Foltánkovi se podařilo prakem trefit správnou mezeru ve větvích a natáhnout lano. Kromě běžného vybavení si k boku přivazuje pytel. „Vejde se do něj čtyřicet kilo, ale už dvacet je docela znát, člověka to stahuje dolů. Lepší je trhat po troškách," popisuje svoji zkušenost stromolezec. A zabrat dá i samotný výstup – koruna je asi dvacet metrů nad zemí. Asi za dvě hodiny se shora ozve varování a pytel dopadne na zem. Nádherné šišky, pochvalují si lesníci.
Nejvhodnější doba pro sběr je právě teď. Dozrávají od listopadu do března. Pokud je semenný rok. A ten smrky zrovna mají.
„Ze sto kilo šišek dostaneme čtyři a půl kila čistého osiva. Zpracovávají se mechanicky. V teple se nechají otevřít, pak to jde do točicího bubnu, kde se vysypou," říká Josef Cafourek. Semínka smrků pak čekají testy DNA a klíčivosti. Když uspějí, následuje igelitový pytlík a mrazicí box. Při minus osmnácti stupních vydrží uschované až 30 let.
https://pardubice.rozhlas.cz/lovci-sisek-sklizi-smrkove-krasavce-je-pojistka-pro-zachovani-druhu-6705817
