logo Silvarium tisk

V minulých týdnech vyvolal článek Jiřího Mánka, popisující lov vysoce pravděpodobně březích laní v NP Šumava, obrovský poprask. To jak na poli ochrany přírody, tak i na poli lesnickém a mysliveckém. Ožehavý článek, doplněný autentickými fotografiemi a detaily z databáze lovu NP Šumava, zahýbal myslí a žaludkem každého čtenáře.

Redukce spárkaté zvěře je nutná, ale za dodržení určitých morálních a tradičně etických pravidel. Samotnému mi není osud populace jelení zvěře na Šumavě lhostejný a vím, že za současného vedení NP Šumava, je zacházeno s jelení zvěří jako s podřadným druhem, bez respektu k přírodě a životu.

Obrázky postřelené a posléze dostřelené laně v článku J. Mánka zcela realisticky ukazují, jak vypadá plod laně, která by během několika dnů porodila. O tom, že se na „jednom" územním pracovišti NP Šumava loví laně ve věku 21, 22, 23 měsíců, není pochyb. Tyto laně jsou s velkou pravděpodobností březí. Zákonem je to sice povolené, ale za hranou veškeré etiky a morálky. Pokud vím, definice ochrany přírody a poslání Národních parků přece vychází z etiky, morálky a slušného chování k přírodě. Nebo ne?

Celý článek najdete zde

Komentáře  

0 # Metzl.Jan 2021-09-19 09:30
Dojemné jsou pláče Mánka a myslivecké lobby nad způsoby lovu jelení zvěře, aniž by navrhli, jak docílit přirozeného stavu ekosystému. Dřívější správy NP o to neúspěšně usilovaly předcházejících 30 roků. Vlci a rysi, pronásledováni pytláky, stavy černé a vysoké zvěře nesníží, musí pomoci intervence lovců. Přeživší "zakladatelé" smrku, buku a jedle na holinách, musí přirozenou obnovou pod zapojený přípravný les z jeřábů, osik, bříz atd. zajistit s dlouhou obnovní dobou pomalý růst, správný vývoj a přírodním výběrem vznik klimaxového společenstva. Se zvěří to nepůjde.
+8 # Rensa 2021-09-20 08:58
Docílit přirozeného stavu ekosystému v krátké době je utopie, neboť Šumava se nachází v období nařízené (nikoliv řízené) destrukce továrny na dřevo, která bude trvat ještě minimálně několik desítek let, než zmizí většina porostů smrkových plantáží. Tento „přerod“ je podle mne hospodářsky mnohonásobně ztrátovější, než škody způsobované spárkatou zvěří na následných, daleko úživnějších porostech. Tato změna prostředí již sama o sobě vede ke zvyšování stavů zvěře. Rovnováhu nenastaví rys či vlk, musí to být člověk. Ano, nejspíš flintou. Ale pokud vím, odsouzenou těhotnou před popravou nechávají porodit.

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Měl by stát přispívat na ekosystémové funkce lesů?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě