Šumava – Téměř všechny z vyznačených necelých tisíc stromů napadených kůrovcem v pětisetmetrovém pásmu podle mezinárodní dohody v oblasti Smrčiny nechala Správa NP a CHKO Šumava (Správa) odkornit specialisty nastojato. Důvodem pro tento způsob, který jako jediný v tomto období přichází do úvahy v oblastech spadajících pod ochranu evropských směrnic Natura 2000, kam patří i Smrčina, bylo hnízdění a vyvádění mláďat tetřeva hlušce v této lokalitě.

Loupání stromů nastojato začalo v červnu a podle náměstka ředitele Správy Jiřího Mánka skončí zítra. Zbylých několik desítek stromů nechá Správa pokácet a odkornit klasickým způsobem motorovou pilou. „Čekáme na termín 15. července, kdy končí rušení tetřeva, a pak se bude v ochranném pásmu pokračovat s kácením motorovou pilou. Stromů je tam v současnosti oloupáno zhruba 920 a padesát jich ještě zbývá. Ty by měly být pokáceny motorovou pilou a odkorněny, veškerá dřevní hmota zůstane na místě,” uvedl Mánek.

S ohledem na zajištění dostatečných kapacit pro likvidaci kůrovce loupáním nastojato vyzvala Správa veřejnost se žádostí o pomoc. „Na výzvu reagovalo přibližně padesát lidí, zhruba třicet z nich splňovalo podmínky, které Správa požadovala,” říká její ředitel Jan Stráský.

„Podmínkou je licence pro výškové práce a živnostenský list na takový druh prací. Každý zájemce musí mít i vlastní lezecké vybavení, loupák a další nářadí,” doplňuje mluvčí Správy Pavel Pechoušek. O tom jestli bude likvidace odkorňováním nastojato pokračovat, rozhodne vedení Parku během letních prázdnin. Šetrnost metody k přírodě je totiž v ostrém kontrastu k finanční náročnosti postupu. „Odkornit na stojato jeden jediný strom znamená vydat z rozpočtu Parku v průměru dva tisíce korun,” uvádí ředitel Stráský.

„Všechny žádosti zájemců o práci pečlivě archivujeme a v případě potřeby je budeme kontaktovat. V tuto chvíli jsou připraveny pro druhé rojení kůrovce,” doplňuje náměstek ředitele Jiří Mánek. Metoda loupání kůry z broukem napadených stromů nastojato se stejně jako odkorňování pokácených kůrovcových kmenů nástavcem na motorouvou pilu využívalo již za bývalého ředitele Správy Ivana Žlábka i za jeho nástupců, nidky však v tak masivním měřítku. „V menším rozsahu byla tato metoda aplikována prakticky každý rok, ale používá se nejen na Šumavě,” dodal Mánek.

Na Smrčině pracovali většinou zkušení arboretisté, kteří se výškovou prací živí po celý rok. Vedle profesionálů se na Smrčině objevilo i několik studentů, kteří si sem přijeli přivydělat. Jedním z nich je i Petr Elster z Dačic. „Práce je to velice fyzicky náročná. Navíc nám ji často znepříjemňují mouchy, takže když visím pětadvacet metrů nad zemí, musím často pracovat s moskytiérou,” uvedl jeden z aspektů náročné práce.