Kůrovec na Šumavě podle šéfa zoologického oddělení správy národního parku Miloše Juhy pravděpodobně vylétne koncem dubna anebo první týden v květnu. Záležet bude na počasí.
Loni na lýkožrouty správa parku nastražila na 35 000 kusů lapáků a lapačů, letos je jich podle pondělního hlášení v lese pouhých 3200 kusů.
Expertní komise ředitele Jana Stráského totiž považuje použití obranných opatření za zcela marginální. Stráského experti to píší ve zprávě, kterou ředitel poslal ministrovi životního prostředí Tomáši Chalupovi (ODS). Prevenci přitom považují za důležitou nejen vědci, ale i lesáci z Lesů ČR.
Na správě národního parku teď čekají, jak rozhodne ministr Chalupa. Zda povolí kácení a další kroky v dosud přísně chráněných oblastech ponechaných přírodnímu vývoji, kde pod soušemi roste nový les.
Jiné metody likvidace kůrovce
„Použijeme jiné metody likvidace kůrovce. Musíme volit nová, originální řešení,” řekl Juha, jenž je jedním z členů Stráského komise. Na lýkožrouta ,má doktorát†a bude doporučení komise uvádět v praxi.
Kácení zdravých stromů na lapáky odmítá. Mimo jiné chce feromonovými odparníky usměrňovat nálet kůrovce do míst, kde jsou lesy zdravotně horší. „Když si stromy svými obrannými mechanismy s kůrovcem neporadí, přijde na řadu chemie,” řekl.
Použití chemických prostředků kritizují vědci – společně s kůrovcem by zničily vzácné druhy motýlů a brouků, ohrozily by kvalitu vody.
Posláním národního parku je ochrana či obnova samořídicích funkcí přírodních systémů, přísná ochrana volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.
„Chemie se používala v parku i loni, státní správou byla povolena na zhruba 9500 hektarech. Vnímáme ji jako bezpečnostní opatření, kdyby se z jakýchkoli důvodů nestačilo včas pokácené a kůrovcem napadené dřevo odvézt z lesa. Nebude používána na podmáčených stanovištích či v prioritních stanovištích Natura 2000,” řekl nově jmenovaný náměstek ředitele parku Jiří Mánek.
