Loketské městské lesy chtějí více využít potenciál bahenních rašelinišť, která vlastní v Karlovarském kraji. Společnost disponuje rozlehlou plochou přírodních nalezišť nedaleko Horního Slavkova. Jejich složení je bohaté na minerály vhodné k léčení, což se vzhledem k působení zdejších lázní jeví jako ideální možnost pro distribuci. Rozvoj tohoto byznysu ovšem komplikují složité zákony.

Krásenské rašeliniště patří k nejvýznamnějším v oblasti Slavkovského lesa. Jeho stáří je odhadováno na šest tisíc let.Tamní peloid je vzhledem ke svému složení velmi vhodný pro užití v lázeňství. Jenže lesy za poslední tři roky vytěžily jen kolem 300 kubíků přírodní suroviny. Předepsaný roční limit přitom umožňuje těžit patnáctkrát tolik.„Rašelina je velký boj se státními úřady. Máme naše ložisko schválené jako uznaný národní zdroj a nemůžeme prodávat mimo hranice České republiky,” vysvětluje jednu z příčin nízkého odbytu předseda dozorčí rady Patrik Stangar.Loni prodej rašeliny vynesl společnosti necelých 300 tisíc korun, letos by se to mohlo zlepšit. Vedení Loketských městských lesů se chce zaměřit především na český trh, zejména v Karlovarském kraji.„Máme rozjednané hotely nejen v Karlových Varech, které projevily velký zájem o odběr. Přece jen je to český výrobek, česká rašelina, a ne nějaký dovoz,” dodává Stangar.Jenže ani tuzemský prodej není bezproblémový. Pokud se rašelina používá k léčbě, ministerstvo zdravotnictví vyžaduje celou řadu testů, které prověří kvalitu peloidu, což je starostí vlastníka. V rámci kosmetické péče to ale není tak složité, jak upozorňuje jednatel loketských lesů František Kolář.Rašelina se podle něj dováží do Česka ze zahraničí a přísná pravidla se obcházejí jiným označením. „Řekne se tomu ne léčebná kůra, ale třeba kosmetická kůra. Je to de facto to samé, ale oni už nemusí ta pravidla dodržovat,” stěžuje si Kolář.Odborníci vidí naději v připravované novele Lázeňského zákona a připravují podněty, aby se administrativa a přístup k zákazníkům zjednodušily.Otázkou zůstává, jak se možnost zvýšení zisku z prodeje rašeliny projeví na samotném vrchovišti. Koncem minulého století totiž rozsáhlá průmyslová těžba toto vzácné naleziště málem nenávratně zlikvidovala. Rašeliniště je od roku 2008 ochranným pásmem 1. stupně.