Názory dotčených stran sporu ve Vojenském újezdě Boletice (VLS ČR, divize Horní Planá) si budete moci přečíst na stránkách listopadové Lesnické práce.
Přímý odkaz na pořad Nedej se (23. 10. 2007)
Autor1:
Jsme uprostřed hlubokých lesů ve vojenském újezdu Boletice. Lesní půdu nezničily pásy tanků, ale těžké těžební stroje, které tady likvidují následky orkánu Kyrill. Tento orkán 18. a 19. ledna 2007 udeřil na území Čech a smetl několik milionů stromů. Nejvíce jich padlo v pohraničních horách.
Petr Ješátko, odborný lesní hospodář:
Něco podobného jsem viděl v roce 1996 za ředitelování inženýra Žlábka v Národním parku Šumava na lesní správě Modrava. Ovšem tenkrát to byla tragédie. Dnes, po 11 letech, jsem myslel, že se lesní personál chová jinak.
Mgr. Marie Vašíčková, vedoucí oddělení vnějších vztahů, Vojenské lesy a statky ČR, s.p.:
Ve vojenském prostoru Boletice padlo na 600 tisíc kubíků dřeva, zejména v nadmořské výšce 1000 až 1200 metrů. Pro představu těch 600 tisíc kubíků znamená zhruba 17 000 nákladních aut.
Autor1:
Na zpracování kalamity se podílí především těžká technika - harvestory. Takový lazebník sibiřský v moderním pojetí výrazně zrychluje práci a do velké míry nahrazuje člověka.
Prof. Josef Fanta, Univerzita Wageningen, Univerzita Amsterdam, Nizozemí:
Já už jsem v životě kalamit viděl hodně. V sedmdesátých letech dvě vichřice položily jednu třetinu rozlohy borových lesů v Holandsku. Na začátku devadesátých let vichřice Vivian ve Švýcarsku, orkán Lothar v jižním Německu, v Bádensku-Württembersku. Byl jsem se podívat, co se stalo ve východní Francii. Ty polomy jsou si většinou velice podobné. Ovšem co není podobné, je to, co s tím potom udělá člověk. To, co se stalo v Boleticích, jsem teda opravdu ještě v životě neviděl. Na Západě by si žádný lesník nedovolil kalamitu zpracovat takovým způsobem. Myslím, že by se z toho měly vyvodit důsledky, protože něco takového je středoevropskému lesnictví cizí.
Autor1:
Zpracování kalamity v Boleticích probíhalo utajeně až do chvíle, kdy členové Hnutí Duha navštívil Národní park Šumava, kde sledovali kalamitní těžby. Jedna skupina pronikla i do nedalekého, po kalamitě uzavřeného vojenského újezdu Boletice a uviděla tady malou apokalypsu.
MVDr. Jaromír Bláha, lesnická sekce Hnutí Duha:
Zajeli jsme na tu lokalitu osobně, provedlo jsme fotodokumentaci, zjistili jsme, že dochází k tomu, že jsou rozježděné holiny po vytěžení těch polomů, a to i v místech, kde není nezbytné, aby lesní stroje zajížděly do porostů, na lesní půdu, Kde se dalo to dříví přitáhnout jenom třeba navijákem z asfaltové cesty, která vede hned vedle. Takto vzniklo více než padesát procent těch škod, které jsme zdokumentovali. Tímto způsobem úplně zbytečně. Zjistili jsme erozní rýhy na přibližovacích linkách, zjistili jsme, že ty vyvážecí soupravy - harvestory nepoužívají žádné ochrany, že jezdí přes potoky. Zjistili jsme rozježděné potoky, více než metrové erozní rýhy a zejména po dešti potom splachy půdy. Desítky tun lesní půdy šlo těmi erozními rýhami pryč do potoků a dál do řek. Tu lesní půdu už nikdo zpátky nevrátí. A lesní půda je esence, ze které les roste.
Mgr. Marie Vašíčková, vedoucí oddělení vnějších vztahů, Vojenské lesy a statky ČR, s.p.:
Všechno musí být zpracováno do konce roku letošního. Problém je ale v tom, že jsme ve vojenském výcvikovém prostoru a práce nemohou probíhat neustále, protože armáda tady cvičí. Čili, například v prvním pololetí letošního roku se mohlo těžit zhruba jenom ze 40 procent pracovní doby.
RNDr. Jakub Hruška, Ph.D., Geologická služba, odborník na horské ekosystémy:
Ve vojenském prostoru Boletice dochází ke sklizni toho, co tam bylo, s odpuštěním, zaseto, to znamená rozsáhlé smrkové monokultury, které nevydržely nápor vichřice. Teď samozřejmě je na správcích toho území, aby tu kalamitu se pokusili co nejrychleji odklidit, protože jinak tam zřejmě vznikne kůrovcová kalamita. Kůrovcové kalamity jsou strašákem, který v podstatě ospravedlňuje často velmi devastační způsoby odstraňování těch polomů. Pokud k něčemu takovému v Boleticích dochází, tak je to úkol pro Inspekci životního prostředí, aby způsob, jakým těžba probíhá, sankcionovali.
Autor1:
V minulých letech tady Vojenské lesy kácely každoročně v rámci plánovaných těžeb přes 100 tisíc kubíků dřeva. Po orkánu Kyrill. bylo nutno zpracovat 600 tisíc kubíků. To je šestinásobek roční těžby. Navzdory tomu Vojenské lesy plánují nadále kácet přes sto tisíc kubíků dřeva ročně.
Mgr. Ivana Awwadová, tisková mluvčí, Česká inspekce životního prostředí:
My jsme zjistili při kontrole na základě podnětu Hnutí Duha, který jsme dostali v červenci, že došlo k poškození lesa s následnou erozí hlavně ve svažitých lokalitách. Jedná se o pozemky Arnoštov a Horní Planá. Zahájili jsme čtyři správní řízení o uložení sankce s firmami, které tam prováděly těžbu, a tři opatření k nápravě. Z toho dvě Vojenským lesům a statkům České republiky.
Mgr. Marie Vašíčková, vedoucí oddělení vnějších vztahů, Vojenské lesy a statky ČR, s.p.:
První šetření proběhlo v červenci letošního roku. Výsledkem bylo to, že pokutu dostaly některé externí firmy, které v prostoru Vojenských lesů kalamitu zpracovávají. Musím říct, že nás to velmi mrzí, protože všichni naši pracovníci se snaží, aby kalamita byla zpracována kvalitně, šetrně a co nejrychleji. A vrhá to vlastně špatné světlo na celou situaci.
Autor2:
Proč nebyla z vaší strany vyšší kontrola těch jednotlivých firem, které tam tu těžbu zpracovávají?
Mgr. Marie Vašíčková, vedoucí oddělení vnějších vztahů, Vojenské lesy a statky ČR, s.p.:
Vyšší kontrola následovala poté. Česká inspekce životního prostředí nám ji také doporučila.
Mgr. Ivana Awwadová, tisková mluvčí, Česká inspekce životního prostředí:
Ta situace není jednoduchá. Vojenské lesy se nacházejí ve velmi obtížné situaci, nicméně k zásadním chybám došlo. Nařídili jsme četnější a důslednější kontroly firem, které tam provádějí těžbu.
Autor1:
Více než sedmdesát procent kalamity ve vojenském újezdu zpracovávaly české a moravské těžební firmy. Je nepochopitelné, proč Vojenské lesy jako dobří hospodáři nepohlídaly lehkovážné poškozování půdy a nezbránily její erozi. Argumentem Vojenských lesů je rychlost, s jakou se musí kalamita zpracovat.
MVDr. Jaromír Bláha, lesnická sekce Hnutí Duha:
Téhle námitce rozumím, nicméně lze to i při těchto ztížených podmínkách provést mnohem šetrnějším způsobem. Národní park Šumava byl v naprosto stejné situaci. I tam byla kalamita, padlo 800 tisíc kubíků dřeva, nicméně oni jednak použitím šetrných technologií, jednak tím, že zastavili provoz bezprostředně po deštích, kdy to ohrožení půdy je největší, kdy ta půda je měkká a velmi náchylná k poškození, tak v Národním parku Šumava zastavili na několik dní provoz těžké techniky, tak dokázali ty škody na půdě minimalizovat. Boletice jsou mimo prostor veřejnosti přístupný, takže možná jsme byli první, kdo nezván si něčeho takového všiml. A i kdyby došlo ke zdržení o týden, o čtrnáct dnů ve zpracování té kalamity a kůrovec z části těch polomů vyletěl ven, tak to není takové škoda jako nenávratné poškození lesní půdy. Kůrovec poškodí stromy, ovšem následkem tohoto postupu, toho živelného nasazení těžké techniky, kde bylo poškozeno obrovské množství lesní půdy, jsou škody nevratné. Tu půdu do toho lesa nikdo nevrátí a ten nový les roste z té lesní půdy.
Autor1:
V několika místech jsme objevili důsledky eroze svažitých pozemků. Například u Arnoštova při deštích byly splaveny desítky tun zeminy na manipulační plochy a do příkopu u silnice. V rámci asanace území pak byly nahrnuty do dlouhých valů.
Mgr. Marie Vašíčková, vedoucí oddělení vnějších vztahů, Vojenské lesy a statky ČR, s.p.:
Poškození jsou vzhledem k rozsahu kalamity v zásadě ojedinělé, i když možná jednotlivé případy působí hrůzostrašně na první pohled. Asanujeme průběžně a chceme veškeré těžební prostory dát do pořádku do konce letošního roku.
Autor1:
Jak vypadá v Boleticích asanace, jsme se mohli sami přesvědčit. Na poškozená místa byla navezena zemina a zničené cesty byly zakryty čerstvými smrkovými větvemi.
RNDr. Jakub Hruška, Ph.D., Geologická služba, odborník na horské ekosystémy:
Největší problém u holosečných těžeb vzniká, že dojde ke ztrátě humusu, protože ten humus je odplaven, slunce ho zmineralizuje, ten humus se prostě zmenší a v tom humusu je akumulováno nejvíc živin pro nový les. To je největší problém, který vzniká při holosečné těžbě. Ztráta lesního prostředí, ztráta humusu. Co se týče hlubších erozních rýh, tak pokud nejsou velkoplošné, tak v těch místech dojde k poškození a pravděpodobně tam, kde bude obnaženo podloží, vzniknou místa, kde třeba les dlouhá desetiletí neporoste. Ale to pravděpodobně nevzniklo plošně. Nejhorší je ztráta humusu na holinách.
Autor1:
Některá plochy v Boleticích jsme našli jako skutečné holé seče, odkud zmizely i větve. Byly expedovány spolu s kmeny. To odporuje moderní lesnické praxi ponechávat dostatek organického materiálu v horském lese.
Autor2:
Jak budete nahrazovat živiny, které se společně s dřevní hmotou odvážejí z těch ploch?
Mgr. Marie Vašíčková, vedoucí oddělení vnějších vztahů, Vojenské lesy a statky ČR, s.p.:
Živiny kompenzuje výsadba melioračních a zpevňujících dřevin a spad listí. Odvážíme pouze část klestu z kalamitních ploch. Využívá se k energetickým účelům, zejména k vytápění.
Autor2:
Ta dřevní hmota ve formě větví tam nikde nebyla.
Mgr. Marie Vašíčková, vedoucí oddělení vnějších vztahů, Vojenské lesy a statky ČR, s.p.:
Já jsme říkala, že se větve odvážejí a netvrdím, že se z některých míst neodvážejí všechny, ale celkově se neodváží veškerý klest.
RNDr. Jakub Hruška, Ph.D., Geologická služba, odborník na horské ekosystémy:
Pokud je odvážena veškerá hmota, to znamená včetně větví, viděl jsem na nějakých záběrech, že odvážejí obrovské balíky větví, tak to je chyba veliká, protože zvlášť ve vyšších nadmořských výškách nad tisíc metrů jsou tyto části stromů významným zdrojem živin pro ekosystém lesní, který se vlastně obnovuje částečně sám ze sebe. A pokud mu tento zdroj živin, protože nejvíc vápníku a hořčíku je právě v jehlicích, takže pokud mu to odebereme, tak ten les bezpochyby v příští generaci bude strádat značným nedostatkem živin. A pokud tam znova bude zasázena smrková monokultura, budou se u ní projevovat symptomy, jako je žloutnutí, pomalý růst, a tak dále.
Autor1:
Koncem září proběhla v Boleticích nová kontrola České inspekce životního prostředí, Ministerstva životního prostředí a dalších orgánů státní správy. Závěry z této zatím největší kontroly budou známy do konce října.
Petr Ješátko, odborný lesní hospodář:
Je paradoxem, že na Knížecím stolci se vloni konal seminář obnova horských smrčin. Byla tam řada odborníků a garantem byl bývalý ředitel národního parku inženýr Ivan Žlábek. V loňském roce tam bylo podstatně sníženo zakmenění a když jsme odjížděli z Boletic, tak jsem říkal, že tato tragédie nastane. Bohužel, nevěděl jsem kdy, jako to nevěděl nikdo, ale dala se předpokládat.
MVDr. Jaromír Bláha, lesnická sekce Hnutí Duha:
Když jsem v tom boletickém prostoru byli, tak jsme si všimli, že většina velkých polomů navazuje na nějaké holiny, které vznikly předchozí těžbou. Čili, ty porosty byly otevřené větru nerozumným umístěním předchozích těžeb a vytvořením holin. My jsme požádali Vojenské lesy a statky, aby nám poskytly informace o výši těžeb na jednotlivých lokalitách. Ale Vojenské lesy a statky, ačkoli je to státní podnik a je povinen informace poskytovat, nám tyto informace odmítly poskytnout.
Autor1:
Po orkánu Kyrill byl celý vojenský prostor z bezpečnostních důvodů uzavřen. Nebýt nelegálního vstupu členů Hnutí Duha a podnětu médiím, o způsobu likvidace kalamity by se nikdo nedozvěděl.
Prof. Josef Fanta, Univerzita Wageningen, Univerzita Amsterdam, Nizozemí:
Charakteristickým rysem českého lesnictví je stagnace a mlčení. Prolomit se to dá jedině tím, že se otevře diskuze. Demokratická diskuze, ve které lesníci v provozu i v řízení budou mít možnost říct a konfrontovat svoje názory. A té diskuze by se měla zúčastnit i veřejnost. Dobrým nástupem k takové diskuzi by mohla být druhá verze národního lesnického programu. Ten národní lesnický program je prvním dokumentem, na jehož sestavení se podílely nevládní organizace, ministerstvo životního prostředí, veřejnost, já taky například, poněvadž já jsem veřejnost a vím, že les je věc veřejná. A i lesnictví je věc veřejná.
Ing. Vladimír Dolejský, PhD., výrobně technický ředitel, Státní lesy ČR, s.p.:
Národní lesnický program vznikal v pracovní skupině expertů a specialistů po roce 2005 a nyní je ve fázi, kdy ho posuzují příslušná ministerstva. Pokud bude schválen a přijat, tak se podle tohoto dokument bude hospodařit v českých lesích do roku 2013. To, co přináší Národní lesnický program, je hlavně v tom pilíři ekologickém potvrzení a přihlášení se ke všem protokolům v oblasti ekologie a ochrany přírody, které byly přijaty v Evropě a ve světě. Co to pro nás lesníky znamená? Samozřejmě hlavně to, že chceme pracovat s biomasou a nenarušovat koloběh živin, že chceme zvyšovat podíl listnáčů a jedle, že chceme dojít k souladu mezi hospodařením v lesích a provozovanou myslivostí.
RNDr. František Pelc, náměstek ministra životního prostředí:
Já vidím naději na ekologičtější lesní hospodaření v případě, že Národní lesnický program projde v takové podobě, jaký byl projednán na té expertní úrovni. V případě, že budou obě strany, ať už ministerstvo zemědělství, nebo životního prostředí hledat na tom principiální nedostatky a budou se snažit to výrazněji odklonit od toho kompromisu, tak v tom vidím velký problém. Vidím problém v tom, že není vůle se domluvit mezi ekologicky orientovanými lesníky a přírodovědci a lesníky produkčními. Bohužel při těch projednáváních se nám velmi často stávalo, že k tomu konsenzu měli nejdál ti, kteří viděli ten les primárně přes produkci dřevní hmoty.
Autor1:
K tomuto dokumentu, který by se měl stát součástí lesnické politiky a ovlivnit hospodaření v lesích v dalších desetiletích, se vrátíme v pořadu Nedej se koncem listopadu.
