Závěrečný kulatý stůl všech stran vykolíkoval cestu zákonu o národním parku. Na čtvrtině jeho rozlohy by měla být přírodní divočina

Šumava – Zatímco v Praze se ministerští úředníci, starostové obcí a ekologové dohadují o tom, jak bude vypadat Šumava v příštích letech, obyvatelům jde především o to, aby jim lesy daly práci. „Ze zákona bude jasné, kudy se bude chodit, kde se bude stavět,” říká Stanislava Barantálová z Borových Lad. Většina chlapů, kteří dříve našli uplatnění v šumavských lesích, dnes musí za obživou přes celou republiku. „Věřím, že i nabídek zaměstnání bude víc, když někdo stanoví jasná pravidla,” doplnila.

S většími pracovními možnostmi počítají především v Nové Peci na Prachaticku. Právě této obce se chystaný zákon dotkne asi nejvíc. Lednový kulatý stůl všech zúčastněných stran udělal tečku za šestiměsíčním hledáním východiska z výbušné šumavské situace. A jedním z jeho závěrů je dohoda o postavení lanové dráhy na Hraničník, která propojí Šumavu s Hochfichtem.

Desetkrát víc

Podle Jakuba Koželuha, starosty obce, na jejíchž pozemcích by mohla vyrůst nástupní stanice lanovky, by to pomohlo zastavit vylidňování Nové Pece. „Dopad na obec a na místní obyvatele by byl jednoznačně kladný. Pracovní příležitosti by lidé našli při stavbě lanovky a poté při jejím provozu a údržbě. Předpokládáme, že by se dost práce našlo i v souvislosti s ubytováním a dalšími službami,” tvrdí Koželuh. Odhaduje, že počet návštěvníků přes zimní sezónu by se tu až zdesetinásobil. Starosta Kvildy Václav Vostradovský ze závěrů kulatého stolu nadšený není. „Myslím, že srozuměna není ani většina z dalších dvaadvaceti obcí v Národním parku Šumava. Budeme ho napadat. Spousta námi navržených věcí vyšla do ztracena. Tenhle zákon je o nás bez nás,” řekl Deníku Vostradovský. Starostové obcí na Šumavě chtějí, aby se jasně se řeklo, co ve kterých zónách lze dělat.

Pak by mohla nastat konečně i shoda v tom, zda mohou ekologičtí aktivisté bránit postupu lesáků, respektive mohou­li být proti nim využity policejní síly. Jinými slovy, zamezilo by se situacím z loňského léta, kdy se ochránci přírody přivazovali ke stromům a policisté je násilím tahali z lesa. Jejich spory soudy řešily půl roku. Naposledy v lednu dal plzeňský krajský soud za pravdu vedení NPŠ, které tvrdilo, že aktivisté z Hnutí Duha neměli v lokalitě Na Ztraceném blokovat kácení. Vostradovský přivítal, že v zásadě padla domluva o I. zóně, nicméně nejasnosti při řešení postupu ve II. zónách trvají. Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa si myslí, že přijetím zákona „šumavský příběh nekončí”. Je ale přesvědčen, že větší shody momentálně dosáhnout nelze. Připomíná, že poměrně dobře je ošetřeno i nakládání s územím v zóně IIA. Jde o 63 lokalit, které budou rozděleny do tří kategorií. V nich jsou nastaveny podmínky a časové lhůty od pěti do 45 let, za jakých se mohou přesunout do bezzásahové zóny. Konkrétně jde třeba o dosažení žádoucího poměru jehličnatého a listnatého lesa.

Starostové si přejí, aby se zákonem mohl řídit i turistický ruch. „Pokud některé místo obětujeme ochraně přírody, tak by mělo být následně řečeno, jak vytvořit zázemí pro návštěvníky Šumavy, kde mohou zaparkovat, jak se mají v lese chovat,” uvedl Vostradovský. Navržený zákon ale řeší turistiku jen okrajově, což je podle místních chyba. Většinové stanovisko zdejších obyvatel vyjádřil starosta Kvildy slovy: „Mělo by se více vycházet z toho, že Šumava je kulturní krajina a člověk je její součástí, ne že je jí na obtíž.”

***

Největší přírodní katastrofy na Šumavě

? 1. srpna 1983: Velký orkán zničil v západní části Národního parku

Bavorský les porosty v rozsahu 200 tisíc m3.

? 24 a 25 listopadu 1984: Šumavu zasáhla silná vichřice, která smetla

přes 520 m3 dřeva. Zpracování této přírodní katastrofy trvalo až do začátku

devadesátých let.

? 26. a 28. října 2002: Vichřice, která dosahovala rychlosti až 115 km/

hod. zničila území Národního parku Šumava 200 tisíc m3 dřeva. Nejvíce bylo

postiženo Železnorudsko, Modravsko a okolí Stožce.

? 18. a 19. ledna 2007: Šumavu postihla největší kalamita v podobě orkánu

Kyrill, který dosahoval rychlosti až 170 km/hod. Zničil asi milion m3 dřeva.