Domažlicko – Hluboké koleje po harvestoru brázdí na několika místech haltravské lesy v sousedství účelové komunikace vedoucí ve směru od Dílů k Vranovu. Lesy takto platí daň za to, že vyprodukovaly dřevo, jež právě nechávají kácet Lesy ČR.

„Je to do nebe volající, co se dnes děje. Chodím sem na houby už pěknou řádku let, ale něco takového jsem ještě nezažil. Jinde v takto strmých lesích potkávám dřevaře, jak přibližují dřevo s koňmi, sem pustí takovou ´obludu´, která ničí les. Dokonce rozjezdili i potůček!” rozčiluje se houbař Jan Sezimský z Prahy.

A není jediný, komu počínání firmy z Moravy,která pro Lesy ČR dříví těží, vadí. Nepříznivé ohlasy zaznamenal i muž, který svůj profesní život věnoval životnímu prostředí.

„Chodí zamnou domů lidé a stěžují si, že společnost, která vyhrála výběrové řízení na těžbu, dělá v lese hroznou paseku, což je pravda. Není to poprvé, je to už po několikáté! Je dobře, že tyhle lesy jsou státní, ale mám dojem, že jejich vedení zajímají jenom peníze. Kdo nabídne nejvyšší cenu za dříví, tak vyhraje. Nezajímá je,jak těžba bude probíhat. Jen se podívejte, tady například odřeli zdravý, perspektivní strom,” upozorňuje Petr Smutný z Klenčí, který má za sebou vedoucí posty na odboru životního prostředí okresního i krajského úřadu, dále i v CHKO Český les, do níž lesy spadají.

O stížnostech už vědí i na odboru životního prostředí MěÚ v Domažlicích. Na místě, kde těží společnost Petra z Hodonína, už provedli kontrolu. Jak vypadá situace z jejich pohledu? „Úplně všechno v pořádku tam není. Bylo dohodnuto, že právnická osoba, která těžbu provádí, v první řadě vyčistí vodoteč a následně srovná veškeré pozemky, které jsou poškozeny přibližováním dřevní hmoty tak, aby odpovídaly stavu, jaký by měl být v lesních porostech,” odpověděl Deníku Bohumil Záhrobský, jenž kontrolu v lesích provedl. Nedalo nám nezeptat se na tvrzení, že firma již podobně v našem regionu pochybila.

„Ať již je to tahle právnická osoba či jiná, musíme každým rokem takovéhle věci řešit. Pravda je, že u ní to už bylo vícekrát, u jiných právnických osob je to zřídkavé,” odpověděl Záhrobský.

Co se týče odřeného stromu, reagoval takto: „K odření stromů při těžbě občas dochází, i když stávat by se to nemělo. Měl jsem možnost číst smlouvu Lesů České republiky, kde je to ošetřeno, a je povinností následně takové stromy ošetřit ochrannými látkami, které mají zamezit vnikání houbových onemocnění do poškozeného stromu. Každopádně je strom už jednou poškozen a to je vždy nevratné.”

Sankce za zjištěné nedostatky nebyly uloženy. „V prvním kole mi zákon neumožňuje ukládat sankce. Ty lze použít v případě, že bychom vydali opatření a nebyla zjednána náprava. Prozatím jsme situaci řešili ústní dohodou, že závady odstraní. Až po nedodržení dohody bychom vydali písemné opatření,” vysvětluje Záhrobský, pracovník OŽP MěÚ Domažlice.

Zjišťovali jsme, zda vedení Lesů ČR (LČR) má vůbec potuchy tom, co se na Domažlicku děje. Žádali jsme předně vysvětlení, proč do svahovitých terénů v CHKO pouštějí při těžbě mohutný harvestor.

„Spousta lidí si myslí, že použití harvestoru je špatné, ve skutečnosti ale má menší měrný tlak na půdu než kůň. Jeho kopyto je malé a kůň, jak je těžký, fakticky tlačí na půdu více než harvestor, jenž má široké gumy. Podstatná výhoda harvestoru je v tom, že si naopak ´rukou´ vezme strom a vytáhne z porostu ven, zatímco kůň táhne v podstatě neřízenou kládu za sebou a škody dělá kláda. U harvestoru jde také o větší bezpečnost práce. Člověk, který zařizuje těžbu, nepřichází do styku s řeznou částí pily ani s padajícím stromem. Samozřejmě, že koleje při použití harvestoru vznikají, ale standardně se počítá s takzvanou potěžební úpravou. Chápu, že pokud se lidé dostanou do lesa v prostředku prací, vypadá to tam špatně, neboť půdy jsou v lese různě únosné,” vysvětlil Ladislav Půlpán, vedoucí odboru lesního hospodářství a ochrany přírody LČR. Dodal, že i kůň, který táhne každou kládu zvlášť, by v lese jejich smýkáním ´vymlel´ rýhy. Nepřipustil, že harvestor je vybírán hlavně z ekonomického hlediska. Vědí Lesy ČR v Hradci Králové, že spol. Petra měla už v minulosti na Domažlicku problémy? Nejde o averzi lidí z důvodu, že se jedná o firmu z Moravy? „Samozřejmě ano. Těžbu dříví průběžně kontrolujeme, a pokud by jednání těžařské firmy nějak vybočilo z rámce, věc se řeší. Musí vše uvést do původního stavu. Otázku o averzi nebudu komentovat,snad řeknu jen to,že na ´domácí´ se často nahlíží jinak,” myslí si Půlpán.

To, že se na Domažlicku jedná hlavně o výhrady k přístupu firmy, nikoli o averzi, dokládá výpověď rodilého Moravana, jehož jsme záměrně oslovili. „Co k použití harvestoru říkám? Zůstává tam džungle. Já tam nahoru chodím často a po harvestoru to tam je jak po bombardování. Nic jiného k tomu nelze říct,” uvádí ke stavu, jak ho vnímal, Pavel Morysek z Klenčí.