brb snm
Chodová Planá (Tachovsko) 22. dubna (ČTK) - Co s opuštěným sudetoněmeckým územím v českém příhraničí, konkrétně oblastí zaniklé vesnice Výškovice u Chodové Plané, mohou navrhnout lidé z celého světa. Plzeň 2015 vypsala mezinárodní krajinářskou výzvu a hledá nápady, jakým způsobem dnes už "mrtvou" krajinu a místo v ní opět oživit. Těžké téma souvisí s diskusí, zda zničenou krajinu v česko-německém pohraničí nechat úplně zarůst, nebo se pokusit najít jí nějakou funkci. ČTK to řekla architektka Klára Salzmann, jež má projekt na starost.
"Pokud člověk to místo nenavštíví a nezažije hrůzu té opuštěné vesnice, nemá šanci si udělat představu. Výzva je příležitostí mluvit o bolavých místech vysidlování krajiny v okrajových územích, což je problém nejen českého příhraničí, ale celoevropský," uvedla.
Díky vypsané výzvě mohou lidé z celého světa navrhnout, jak místo u Chodové Plané opět oživit, vytvořit z tamní krajiny znovu domov pro své obyvatele. "Obec Výškovice je naším modelovým ukázkovým územím. Jejich příběh je jen jedním z mnoha příběhů obcí v českém příhraničním pásu, jež sdílely podobný osud. Živé a zabydlené před druhou světovou válkou, ale v současné době téměř bez známek života. Je to v podstatě mrtvé území, v Čechách takovýchto máme určitě několik stovek," uvedla.
Sudetoněmecká krajina českého pohraničí odráží tragickou historii země, tedy útěk Čechů po Mnichovu, násilný exodus etnických Němců a dosidlování lidmi z východu, industrializaci, kolektivizaci zemědělství a nakonec uzavření státních hranic ostnatým drátem. Mnoho vesnic i drobných měst přestalo existovat.
Konkrétně ve Výškovicích stojí dnes jediné zemědělské stavení a kaple v dezolátním stavu. Přitom ještě po druhé světové válce tam bydlelo ve 33 domech 170 lidí. V roce 1965 ale klesl počet obyvatel na 12 a vesnice se stala součástí Michalových Hor. V roce 1970 byly strženy všechny domy až na jeden. V roce 1974 přestala obec oficiálně existovat.
"To území je dnes prázdné a nehostinné, čas od času se tam objevují potomci původních německých obyvatel, kteří hledají stopy po domech, v nichž žili jejich rodiče. Ta místa by si zasloužila udělat alespoň posezení, vzpomínkové místo a tak dále," uvedla Salzmann. Současní obyvatelé regionu dosud využívají jen fragmenty krajiny, jako jsou zachované lučiny, lesy, rybníky, vodní toky a cesty.
"Chceme hledat nové funkce pro ta území, dívat se, jak by mohla pomoci Evropanům. Například padla myšlenka, že když se zvedne hladina oceánů, co bude dělat Holandsko. Fakt je, že velké území v Čechách skupují holandští majitelé, protože se podvědomě tohoto bojí," řekla Salzmann.
Uzavírka výzvy je 28. dubna, v polovině května se sejde mezinárodní komise. Následovat by měla otevřená diskuse s místními. "Mohla by se pak začít řešit ta území, která patří Chodové Plané, tedy vytvořit například veřejný prostor u kapličky, sezení, připomínku. Chodová Planá by chtěla zažádat o peníze na realizaci," uvedla Salzmann. Podobné aktivity uskutečňuje například v Krušných Horách uskupení Antikomplex.
Výzva byla vyhlášena pod záštitou České komory architektů, Mezinárodní federace krajinářských architektů i dalších subjektů.
