Celé stromy, ale i dřevo po těžbě si odvážejí z lesa zloději. Správci lesů, kterým způsobují škody, se vůči tomu dokáží bránit jen těžko.

Blanensko – Jak si doma zatopit, a přitom nezaplatit ani korunu? S takovými myšlenkami míří v chladnějších dnech do lesů na Blanensku zloději. Dřevo naloží do kufru auta nebo traktoru a často zmizí beze stopy. Vrásky na čele z toho mají policisté i správci lesů.

Několik případů se objevilo v polesí Habrůvka, jehož správcem je Školní lesní podnik Křtiny. „Lidé často kradou v našich rezervacích. Například u Výpustku, který se nachází ve směru ze Křtin do Adamova. Nebo v rezervaci Nový hrad u silnice z Blanska do Lipůvky. Z hlediska ochrany přírody tam musíme popadané stromy nechat ležet. Nešťastné je, že jsou u silnic, takže je lidé za pár minut naloží do svých aut a už o nich více neslyšíme,” popsal zástupce vedoucího polesí Habrůvka Jakub Pokorný s tím, že zloději dřeva způsobují lesnímu podniku Křtiny škody v desítkách tisíc korun ročně.

Před časem dokonce neměl jeden zloděj zábrany vjet do lesního porostu mezi Olomučany a Klepačovem na čtyřkolce. „Několikrát nám tam pokácel stromy a odjel. Měli jsme na něj nastraženou fotopast a natočili jej při krádeži na video. Policie ale naznala, že mu není možné prokázat vinu, a případ odložila. Nyní jednáme s představiteli blanenského odboru životního prostředí, aby mu alespoň udělili pokutu za neoprávněný vjezd do lesa s motorovým vozidlem,” vylíčil Pokorný.

Mluvčí blanenské policie Petr Nečesánek přiznává, že dopadnout pachatele je pro policisty velmi obtížné, a že dokonce počet případů za poslední rok mírně narostl. „Je tomu tak proto, že krádeže se dějí na odlehlých místech, prakticky beze svědků a beze stop. Převažují případy, které zůstanou neobjasněné. Letos jsme na Blanensku vyšetřovali čtyřiatřicet krádeží dřeva, což je o šest více než loni. Vyřešit se nám povedlo čtrnáct,” přiblížil Nečesánek.

Nejčastějším lákadlem pro zloděje jsou podle něj smrky a další jehličnany. „Nejvyšší škoda se letos vyšplhala téměř ke třiceti tisícům korun. U Podomí zmizelo čtyřiadvacet metrů krychlových kulatiny smrkového dřeva,” popsal mluvčí blanenské policie.

Desítky kubíků dřeva ročně se ztratí i z lesů v okolí Doubravice nad Svitavou. „Zloději pokácejí celé stromy, čím dál častěji se zaměřují na již nařezané kulatiny. Dříví se snažíme odvážet z lesů do týdne. Je těžké se bránit, jedinou možností je přichycení pachatele při činu,” uvedl majitel dřevovýroby Jan Vladík.

Zbraň vůči zlodějům prakticky neexistuje ani podle Jakuba Pokorného.„Bráníme se, jak to jde. Na všech přístupových cestách máme závory. Klíče od nich mají jen naši zaměstnanci, ale dáváme je i lidem, kteří od nás kupují dřevo legálně. Lesy pravidelně kontrolují i naši lesníci. Jenže zloději si vždycky najdou nějaký způsob,” vysvětlil Pokorný.

Zhruba jednou za dva měsíce se zloději objeví například i v lesích v okolí Lipůvky. „Lidé kradou již nařezanou kulatinu nebo i třímetrové výřezy, přestože se odnášejí hůř. Na přístupových cestách máme přitom závory, ale kdo chce krást, cestu si najde,” řekl technik Lesní správy Lipůvka Karel Vokáč.

Zájemci si přitom mohou odvézt legálně z lesa palivové dřevo, které vychází nejlevněji. Sami si jej pokácejí a odvezou. Kubický metr stojí zhruba sto padesát až tři sta korun. „Zájem veřejnosti o palivové dříví je však enormně vysoký. Poptávka značně převyšuje možnou nabídku. Protože vzniká po výrobě cennějších a dražších jakostí dřeva, nemůžeme navýšit prodej. Zájem stoupá hlavně koncem roku, kdy se blíží zima, a po celou topnou sezónu,” přiblížil mluvčí Lesů České republiky Zbyněk Boublík. Dodal, že lesníci mohou krádeže dřeva snížit tím, že jej budou co nejrychleji po zpracování odvážet z lesa. Pomoci může i častější dohled a závory u cest.