Lidi jsou neukáznění, nerespektují doporučení radnic nevstupovat do oblastí, kde hrozí vyvrácení stromů kvůli podmáčené půdě. Neuvědomují si, že snadno mohou přijít o život.

Kácení stromů je nebezpečné kdykoliv. I za sucha. "Dnes jsem u Milíčovského rybníka kácel stoletý dub, který hrozil v podmáčené půdě vyvrácením. Celý prostor obšancovaný páskami s nápisy se zákazem vstupu. A co myslíte, stejně tam vlezli. Řekněte jim, že to je opravdu nebezpečné," rozčiluje se Pavel Jeřábek, který se v Praze stará o údržbu veřejné zeleně.

Stejně tak se podle něj chovají i cyklisté nebo běžci, kteří trénují na stezkách vedoucích lesy a parky. "Ta půda je opravdu hodně podmáčená. Na první pohled to vypadá, že se nic neděje, ale v těchto případech nevíte dne ani hodiny. Proto do takových oblastí teď raději nejezděte," varuje. Podobným způsobem například zemřela žena v Průhonicích, která nerespektovala zákaz vstupu do parku a zabil ji padající dub.

"Dávejte si pozor hlavně na jílovitou půdu, ta se v těchto podmínkách chová jako plastelína. Strom vypadá stabilní, ale je dole, ani se nenadějete. Počkejte si ještě alespoň čtrnáct dní, radši běžte do hospody. A pořád to bude zdravější než takhle riskovat," radí.

Pražský magistrát nechal vyvěsit do oblastí s lesy a parky plakát, ve kterém nedoporučuje vstup mezi podmáčené stromy.

Když už se někdo dostane do oblasti, kde se kácí, rozhodně by neměl kontaktovat pracovníka uprostřed činnosti. "Taky se mi stalo, že přišel člověk a poklepal mi na rameno. Jenže při kácení nemáte čas sledovat okolí, vždyť máte co dělat sám se sebou. Takže si můžete myslet, že padá větev, cuknete sebou a ten člověk může mít roztočenou pilu v břichu," domýšlí si následky.

Ne nadarmo v současné době například pražský magistrát zakázal vstup do parků i lesů. "Rizikové stromy sice průběžně vyhledáváme a kácíme, přesto pády stromů není možné vyloučit. S ohledem na velmi vysoké a život ohrožující nebezpečí proto důrazně varuji před vstupem do lesních porostů a vyzývám veřejnost, aby se v dalších dnech lesům i parkům vyhnula, protože nelze zajistit bezpečnost návštěvníků," uvedl pověřený pražský primátor Tomáš Hudeček  pro Lidovky.cz .

"Toto jsou neobvyklé situace, při běžném rizikovém kácení se většinou v zastavěných zónách postupuje tak, že se strom vlastně rozebírá shora. A vždycky se musí dbát na to, aby se prostor obšancoval tak, aby nikdo neměl možnost tam vlézt," říká Karel Šťastný ze společnosti Eko Hb, která se zabývá rizikovým kácením stromů.

Za bezpečnou vzdálenost při kácení stromu se považuje dvojnásobná vzdálenost výšky stromu. Je totiž třeba počítat s tím, že se jednak nepodaří nasměrovat pád stromu do správného směru, ale také s nebezpečím vymrštění kmene stromu a jeho posunem. Tato základní pravidla v době povodní komplikuje fakt, že se kácí ve složitých podmínkách, kde běžná pravidla přestávají platit a pracovník s pilou nikdy předem nemůže odhadnout, jak se strom bude chovat.