Lucie Fialová, Petr Janiš
Čtenáři upozornili Právo na aktivity dřevorubců v pražském Kunratickém lese a v přírodní památce Hostivické rybníky. Nelibě nesou těžbu dřeva, která má trvat do konce března. Lesy ČR i Lesy hl. m. Prahy se však hájí.
„Kácí se o sto šest, padly stovky stromů, hlavně smrků. Obrovské náklaďáky jezdí jeden za druhým,” rozhořčeně upozornila Právo starší žena z nedaleké Petýrkovy ulice v Praze 11.
Kácení považuje za zbytečné, likvidované dřeviny jsou podle ní v pořádku, jak je patrné z částí, které zůstávají na místě. Bojí se o přírodní památku Kunratického potoka.
Lesy hl. m. Prahy oznámily aktivitu v šesti lokalitách Kunratického lesa. Smrk má podle nich ustoupit buku a jedli. „Buk a jedle by se měly přirozeně vyskytovat v podmínkách Kunratického lesa,” uvedly na webu pražské lesy.
Kácejí ale i staré duby, a to tam, kde se objevilo větší množství semenáčků. „Nově vznikající generaci lesa je potřeba zajistit dostatek světla a prostoru k růstu. Odstraňujeme stromy nemocné, netvárné nebo ty, které omezují růst mladých stromků,” argumentují Lesy hl. m. Prahy. „Lesníci sice zasadili nové duby, ale stromy rostou čtyřicet padesát let. Ničí se příroda,” povzdychla si důchodkyně, která do Kunratického lesa chodí denně se psem. S manželem zde bydlí skoro tři desetiletí.
Pražští radní mají na činnost městských lesů jiný názor než pejskaři z Jižního Města. Svědčí o tom fakt, že včera schválili řediteli příspěvkové organizace Václavu Kroutilovi za loňský rok odměnu necelých sto tisíc korun. O kácení ale nejde. „Pan ředitel hrál významnou úlohu při likvidaci povodňových škod v minulém roce,” zdůvodnil odměnu primátorův náměstek Jiří Nouza (TOP 09).
Obyvatelé Hostivice do zeleně ve velké části zdejší přírodní památky kvůli těžbě vůbec nesmějí. Zakázal to do konce března pověřený černošický úřad, dřevo zde těží státní lesy. Jejich mluvčí Zbyněk Boublík Právu sdělil, že se jedná o dlouho plánovanou obnovu porostu a odstraňování následků loňských větrných smrští. Čtenáři Práva se však diví rozsahu těžby. Podle nich pokácené stromy lze snad počítat ve stovkách a některé se dožily úctyhodného věku.
„Zvýšená kontrola stavu porostu a na to navazující případné zásahy probíhají navíc podél turistických stezek a tras, a to tak, aby byla zajištěna bezpečnost pohybu návštěvníků,” sdělil Právu Boublík.
Mnozí však zákazů nedbají a chodí se na vlastní oči přesvědčit, co se u rybníků děje. Vždyť jde o jediný náznak lesa široko daleko.
Dřevaři se podle Boublíka řídí plánem péče, který zpracovala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, lesním hospodářským plánem i příslušným zákonem.
Patrně mají i souhlas hostivického úřadu, který je nutný pro kácení topolů v přírodní památce.