Na území České republiky dochází k plošnému rozpadu především smrkových porostů. Postiženy jsou však porosty prakticky všech hospodářsky významných dřevin, bez ohledu na vlastnictví nebo způsob obhospodařování. Tato situace vznikla nejen v důsledku probíhajícího vlivu klimatických extrémů, nevhodné druhové skladby porostů, nevhodně zvoleným způsobem obhospodařování nebo i nešťastně provedenou reorganizací modelu státem obhospodařovaných lesů. V neposlední řadě je ale také příčinou neprovedení zásadních změn v našich zákonech a vyhláškách. Stávající legislativa je dnes již v mnoha směrech překonaná a neodpovídá moderním trendům hospodaření v lesích, využívajících tvořivých sil přírody k zakládání lesů druhově a strukturně bohatých.
Celý článek najdete zde.
Komentáře
Když je to na rovině tak tam vida stojí , teď dělám v NP ŠUMAVA v 1000 m. nadmořské výšky , porosty sežrané cugrund . Dva roky poslouchám řeči že ,ŠUMAVA má vody dost .
A je to tam zase brutální zabedbání péče o les.
Za druhe a podstatne. Vaš názor, ze smrk je ve 400 mnm vhodnou drevinou, je stejně kvalifikovaný jako názor onoho výzkumníka z vtipu o koni, kterého odnaucoval zrát, a ten kůň to už skoro uměl, když jak na potvoru posel...Vaši logikou ten kůň dostal pozde svých pět stébel na den, nebo byla ta stébla plesniva, realitou přírody ovšem posel hlady, a jen pouze jeho imbeciloidni majitel si myslel, ze kůň zrát nepotřebuje a je to pouze otázka vhodne “výchovy”.
SMRK NENÍ ADAPTOVAN K RŮSTU V POLOHÁCH, KDE NA NĚKOLIK MĚSÍCŮ ZCELA VYSCHNE JEHO MELKY KOŘENOVÝ PROFIL. Z jednoho prostého důvodu: nemá kde brát vodu, tedy uschne. Kůrovec tomu pouze “pomůže”, ale take nemusí. Toto v kombinaci s mírnými zimami, kdy kůrovec nejen nevymrza, ale dokonce se zdárně rozvíjí, je pro smrk smrtící, protože on ani nevyrasi od země jako habr, dub nebo tis, ani si nenatahne vodu z hloubky jako jedle, ani nevyzene nové čerstvé listy / jehličí jako buk nebo cedr.
NENÍ ADAPTOVAN. Proto konci, a s nim i cely ten balík “moderního českého lesnictví”, které nám údajně “závidí cely svět”.
Kyž by každej jako my , začal zavčas s těžbou a asanací tak nemá brouk z čeho bejt . Stříkali jsme loupali jsme a drželi to na uzdě , tři sousedi se na to vykáleli a je konec .
Starám se o ne srovnatelne dobre jako ty o ty své exotické smrku. V listopadu kolem nich vždycky stlucu OSB domeček, a pro případy teplot -10 a min mám nachystany i primotop. Samozřejmě nezapominam ani na polykarbonatove okynko, to se neboj.
Ten větší má teď už ke 4 metrum a než přijdou v listopadu mrazy pod -3, sklizim krásne fialové olivy.
Věř mi, ze pokud nějaký soused nasadí někde vedle olivy taky, ale bude se o ne starat tak mizerne jak tvoji sousedi o své smrcky, dopadnou ty olivy stejně jako jejich lignikultura (les tomu neříkam, na to jsem přece jen strizlivy).
No tak si to vem! I ta oliva muže nějakou zimu přežít u nás úplně bez pece, stejně jak mohl u nás s minimem pece dlouho vydržet i ten smrk. Takže i olivy by mohli nějací “subtropicti Nozickove” začít podle této “logiky” vydávat za vhodnou k pěstování u nás za srovnatelných podmínek jako jablka nebo hrušky.
Jenze problem. Neudělej par zim po sobě OSB domeček a místo olivy mas palivové dříví.
Neuklizej ve své sm lignikulture par roku a mas palivo taky, ze?
Ty tam vidíš nějaké rozdíly? Já uprimne - ne.
Nechaj se z olivovníku řezat taky latě a fošny ?
Jsou to prostě kecy , Na dvoře a zahradě mám jasany javory tis tuje třešeň ořech borovici a stříbrný smrk , ten je zrzavej .
Ne není to suchem , je to brutální zanedbání péče .Sucho pomohlo přemnožit broučka .
Na Šumavě jsem viděl porost kterej je na vodě , traktor se tam utopil , vyvážečka taky a stejně ho sežral lýkožrout , jelikož je tak do 700 m od první zóny . Je to jak s mandelinkou bramborovou , nesebereš nepostříkáš sežere pole .
Vliv lidí jako ty vymizí tím, že odejdou do důchodu, stanou se senilními, přestanou ovládat práci s počítačem a budou nahrazeni někým novým, jehož obzory budou - díky bohu - už "o něco" širší.
No už aby to bylo.
Jsi v lese přes 30 let, což mi připomíná starou leninskou argumentaci, že o řízení firmy by měli rozhodovat dělníci s dlouhou praxí, protože tu firmu znají přece nejlíp. Vzdělání, informace a schopnost s nimi pracovat jsou pro blbečky.
Našim lesům zase nejlíp "rozumí" lesníci s praxí mnoha desítek let. Co na tom, že během té doby hlavně sázeli plantážní smrk a nic jiného se nikdy nenaučili? Hlavní přece je, že byli celou dobu "v terénu", ne?
To byl záměr kalkul jasný , Vy by ste prodal svoje dřevo v lese na pět let dopředu za nějakou cenu , třeba 1500 kč . A každé tři měsíce čekal na tzv. INDEXACI cen dřeva na trhu , ne neudělal by jste takovou blbost . Vy by ste si nechal dřevo vytěžit a prodal sám .
Jo ano , kdyby Vám někdo plánovanou těžbu pětiletou zaplatil dopředu tak možná jo . Stát prostě a jednoduše pustil mafii ze řetězu.
Dnes už je to jedno , následky řádění mafie v lesích bude platit každej občan na daních .Devastace smrkových porostů není suchem , je to brutální zanedbání péče o les.
Kůrovec neboli lýkožrout , když je likvidován zavčasu tak nemá možnost další exitence .
Je to důsledek masivního protěževâní harvestorových technologií , byl vyhnán z lesa dřevorubec kůň a traktor . Těžké stroje jezdí v kopcích , než se někam dostane tak vyjezdí koleje a kolejemi jde voda ze strání pryč .
Stromy vám kaslou na nějakou vaši “reorganizaci”. Kašlou vám na tak či onak zvládnuté vztahy v lesnictví. Tyto detaily vyhrají bitvy, ale nikdy ne válku.
Takže co? Kdyby to klapalo podle vašeho gusta, přestalo by smrku vadit, ze nemá odkud brát vodu? Naučil by se vyhanet větve z kmene, když by mu suchem opadalo všechno jehličí? Přestal by se kůrovec rojit 3-4x ročně? Vrátily by se srážky k normálu? Klesla by průměrná roční teplota tam, kde byla, když Nozickove rozvíjeli své fantazie o chlumnim smrku a chtěli jim zasazet pomalu i Palavu?
Na této diskusi je z vašeho tábora už jen několik posledních zoufalcu. Ostatní jen minusuji, fundovaneho názoru totiž nejsou schopni. A ti ostatní? Ti už naštěstí ... pochopili.