Kamil BENEŠ, redaktor
--------------------
Jiný kraj, jiný pyl. Parafráze známého přísloví by velmi zjednodušeně mohla popisovat tuto mapu za mnou. Ta znázorňuje nejčastější alergeny dřevin na území Česka, tedy těch, které momentálně dělají lidem největší problémy. V příhraničních oblastech a třeba na Vysočině převažují takzvané bučiny znázorněné na této mapě modrou barvou, tedy smíšené lesy s převažujícím stromem bukem. Žlutá pak znázorňuje takzvané doubravy, kde naopak dominuje dub. Ten se ve velké míře nachází i v takzvaných dubohabřinách vyznačených a mapě zeleně. A jak už název napovídá, tak hojné zastoupení v nich mají i habry, agresivní luční alergeny se pak vyskytují hlavně v nížinách poblíž říčních toků. A podobné mapy je možné najít i v mobilních aplikacích. Jejich cílem je ale především usnadnit život alergikům. Ti si do nich totiž mohou zapisovat svůj zdravotní stav. Tady je příklad jedné z nich. Uživatel do ní může zaznamenat třeba četnost, a také intenzitu alergických reakcí. Své problémy ve sledovaném období pak může zaslat svému ošetřujícímu lékaři. Ten tak dostane přehlednou informaci o zdravotních potížích alergika.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Pyl podrobně očima Kamila Beneše, Kamile, mockrát za to díky. Na shledanou. Pane doktore Bažante, divák Stanislav ptá se: "Jak je to s pylem ve zbytku Evropy?" My jsme se věnovali České republice teď, trpí také jinde?
Václav BAŽANT, dendrolog, katedra ekologie lesa, Fakulta lesnická a dřevařská ČZÚ
--------------------
Taky trpí. Mám informace, že se to pylové peklo, jak to přímo nazvat, projevilo také ve Skandinávii, a to v Norsku udávají, samozřejmě třeba kousek od nás v Německu, ale pokud chcete vidět třeba příklad trošku vzdálenější, než je Evropa, tak pravidelně jsou obrovské pylové návaly v Japonsku. Tam totiž po válce se obrovské plochy zalesnili kryptomerií japonskou, což je také jehličnan z čeledi cypřišovitých a zejména kolem třeba velkých měst, tam pravidelně, když produkuje pyl ta kryptomerie, jsou úplná žlutá mračna a možná víte, že Japonci jsou v těch aglomeracích také asi z 20 procent hodně alergičtí, tak ač si příliš nevybírají dovolenou, tak zrovna v těch největších pylových návalech ty senzitivní osoby jezdí třeba na ostrov Hokkaido, kde tam tolik není toho pylu a nebo na Okinawu.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Takže ale mohou si za to sami ty lidé, kdyby nevysazovali stromy, neměli by to v uvozovkách pylové peklo.
Václav BAŽANT, dendrolog, katedra ekologie lesa, Fakulta lesnická a dřevařská ČZÚ
--------------------
Ona ta kryptomerie tam nebyla původně tolik, ale protože je to rychle rostoucí, důležitá hospodářská dřevina, tak jí tam vysadili asi z 50 procent japonských lesů, takže tam ty problémy jsou daleko větší než třeba u nás.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
No, ono totiž, když se ale podíváme k nám, tak tady se také vede velká debata o tom, co lidé vysazují, řepku kupříkladu, že jí je daleko více na zemědělských plochách než v jiných částech Evropy, v jiných zemích. Ptá se například divák Jakub: "Když si čtu příspěvky některých lidí na sociálních sítích, tak to vypadá, že vypukne válka proti řepce. Můžete, prosím, vysvětlit, jak to s pylem řepky je? Přece to neznamená, že je řepka žlutá nebo když je řepka žlutá, že je pyl z ní."
Václav BAŽANT, dendrolog, katedra ekologie lesa, Fakulta lesnická a dřevařská ČZÚ
--------------------
Já teda se přiznám, že nejsem úplně příznivcem pěstování řepky v tak velkém, velkém počtu jako u nás, je to krásně vidět, když třeba letíte letadlem, tam přesně poznáte, když jste nad Českem, jo, protože jednak máme daleko větší hony v těch, v těch polnostech než třeba v sousedním Polsku, Rakousku a samozřejmě v takových agrocenozách třeba zvěř, na který my třeba na lesnické fakultě taky trošku koukáme, tak nemá šanci nějakým způsobem přežít. Mimochodem třeba řepka je poměrně dost toxická třeba pro srnčí zvěř. Co se týče pylu, tak jak už jsem říkal, ty krytosemenné rostliny využívají především teda nějakého toho hostitele k přenášení pylu, což v tomto případě je, jsou především včely, protože je všeobecně známé, že se prodává řepkový med a ty rostliny vytváří daleko menší množství pylu. Ten pyl je lepkavý, těžký, nelétavý, asi největším problémem je, pokud se řepka pěstuje kolem intravilánu obcí a měst, jo, protože samozřejmě ten pyl se může dostat a nutno říci, že pyl řepky, ač není tak létavý, tak je alergenní, a to silně.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
A také o tom budeme mluvit, ale když to shrnu tedy, tak pyl řepky mohou tedy rozpoznat lidé, kteří žijí vlastně výhradně jenom u řepkového pole v nějaké rozumné blízkosti.
Václav BAŽANT, dendrolog, katedra ekologie lesa, Fakulta lesnická a dřevařská ČZÚ
--------------------
No, dejme tomu, že ten dolet je v řádu několika desítek metrů.
