Na Třebíčsku trpí suchem čtyři pětiny lesů a situace se zhoršuje. Lesáci tvrdí, že k vysychání lesů přispívají rozlehlá pole a velké průmyslové plochy, jimiž jsou elektrárna Dukovany a vojenské letiště u Náměště nad Oslavou.
Zimy bez větších sněhových srážek, krátké jaro, brzký a rychlý nástup letního počasí, v létě opakující se extrémně horké dny. Tak se klimatická změna projevuje ve střední Evropě a také v České republice. I na Třebíčsku sucho sužuje přírodu. Vysychají potoky i studny, odumírají dřeviny v lesích. A nejen smrky. Lidem zatím voda nechybí, ale lesům ano. Ve státních lesích, spravovaných podnikem Lesy ČR, se loni vytěžilo sedmkrát víc dříví poškozeného suchem a dalšími vlivy než před 20 lety, bezmála 3,5 milionů metrů krychlových. Vykácené plochy se zalesňují a v porostech významně přibývá listnatých stromů. Důsledky klimatických změn řeší všichni vlastníci a správci lesů,
Usychají smrky i borovice
Na Třebíčsku valem usychají smrky i borovice. V lepším stavu jsou lesy jen poblíž toků, lesní potoky ale v létě vysychají. Problémy trvají přes tři roky a defi cit vláhy letošní teplé jaro ještě prohlubuje. Těžba souší už převyšuje objem dřeva napadeného kůrovcem.
K úbytku vláhy v našem regionu podle krajského ředitele Lesů ČR v Brně Dalibora Šafaříka přispívají pole s výměrami, které patří mezi největší v republice. „Já bych v tuto chvíli apeloval na všechny hospodáře v krajině, pokusme se do této oblasti vnést co nejvíce rozptýlené zeleně," řekl. Vliv podle něj mají i dukovanská elektrárna a vojenské letiště. „Dvě plochy, které když je teplo, vyzařují obrovské množství energie, tepla, do ovzduší a rozhánějí de facto ty srážkové mraky," tvrdí Šafařík.
Lesy nedokážou udržet své klima
Lesní správa Třebíč obhospodařuje 16.000 hektarů státních lesů. Loni vytěžila 190.000 metrů krychlových dřeva, zhruba dvojnásobek běžné roční těžby. Lesní správce Aleš Rusek uvedl, že na Třebíčsku nejsou komplexy lesa hluboké a nedokážou si udržet své klima. Stresují je okolní rychle vysychající pole. V mladině na dohled od dukovanské elektrárny Rusek novinářům ukázal desetileté smrky, které už začínají vytvářet šišky, což by se při obvyklém přísunu vláhy stalo až za několik desetiletí. „Je to projev toho, že jsou ty stromy stresované. Sazenice se snaží vytvořit šišky a zachovat rod," vysvětlil.
Už v nich ani tráva neroste
Na Třebíčsku nejdříve odumíraly dřeviny na kamenitých plochách. Postupně sucho ovlivnilo celý region. V lesích jsou ohroženi také obojživelníci a všechny organizmy, závislé na vlhkém prostředí. Škody mají na pěstovaných plodinách i zemědělci. Hladina spodních vod je snížená dlouhodobě. Srážky přicházejí nerovnoměrně a nedostanou se ke kořenům stromů. „Nehynou jen mělce kořenící smrky, oslabené suchem a následně zdecimované kůrovcem či václavkou. Odumírají i další dřeviny, zejména borovice. Také v lesních potocích se v posledních třech letech drží voda jen po zimním tání. Pak koryta vyschnou," konstatoval lesní správce Rusek. Změny nastaly i v pěstování lesa. Kvůli suchu ubylo opakovaných zásahů v ochraně mladých lesních porostů proti zarůstání vysazených dřevin travou a křovinami, tak zvanou buření. Podle lesního správce Ruska totiž už v lesích ani tráva neroste.,,Máme vyšší ztráty na obnovených lesních plochách. Ročně uhyne přibližně 10 % sazenic z 600 tisíc kusů, které na téměř sto hektarech vysadíme," uvedl.
Kůrovci sucho svědčí
Podkornímu hmyzu, jako je kůrovec, klimatická změna naopak svědčí. Suchem oslabené stromy se mu neubrání. „Před deseti lety jsme vytěžili na Třebíčsku asi 10 700 m3 kůrovcem napadeného dříví. V roce 2016 to bylo 49 tisíc m3 a loni dokonce 126 tisíc m3 dříví," vypočítal Rusek s tím, že část dřevní hmoty lesníci využívají na obranná opatření proti kůrovci, tedy na lapáky.
Na Třebíčsku je podle Ruska největší problém v roztříštěné majetkové držbě. „Ne všichni vlastníci lesa se k němu chovají, jak by měli a nejdou do lesa s těžbou úplně včas. A pak se nám ten brouk namnoží a letí to, jak požár po střechách, to pak už nikdo nezastaví. My jsme napsali v loňském roce tisícovky výzev a bohužel musím konstatovat, že hodně jich bylo bez odezvy od soukromníků. Tím ale nechci říci, že by všichni dělali špatně. Jsou takoví, kteří bojují dobře a snaží se. Ale takových není většina, bohužel," konstatoval Rusek.
Dnes už třeba i v prostoru poznávací stezky v oblasti třebíčské bažantnice spatří příchozí jedem napuštěné plachty na hromadách větví pokácených stromů jako obranná opatření proti kůrovci, který se vlivem sucha velice snadno šíří. „O osudu poznávací stezky rozhodne počasí a kůrovec. Strašně suché počasí kůrovci nahrává. Stromy, které ho dřív zalévaly smůlou, tam je dnes kůrovec úspěšný na první dobrou," pravil správce Rusek. Stromy v sobě zkrátka nemají už dostatek mízy, aby dokázaly kůrovce zalepit a tím se mu ubránit.
Heraltické prameniště
Zalesněná oblast heraltických lesů byla vybrána jako zdroj kvalitní vody pro Třebíč již ve druhé polovině 20. let minulého století. Vydatnost prameniště ale za posledních dvacet let klesla o třetinu. Běžně dával tento zdroj nad šest set tisíc kubíků vody za rok a loni poprvé klesla jeho vydatnost pod čtyři sta tisíc. A trend poklesu vydatnosti za poslední tři roky je už doslova dramatický. Situace jistě nezlepší ani velké plošné kácení lesů kvůli suchu a kůrovcové kalamitě. „V Heralticích je to jasné, pokud nebude les, nebude ani voda," konstatoval ředitel třebíčské divize Vodárenské akciové společnosti Jaroslav Hedbávný. Jedinečnost tohoto zdroje vody je přitom dána tím, že více než 90 procent jímacího území je chráněno hustým lesem. Ale i v něm už vznikají holiny.
„Les v heraltickém prameništi zatím ohrožený není, zatím je v pořádku," tvrdí nicméně šéf lesní správy v Telči František Vala, pod kterou heraltické prameniště patří. „S Vodárenskou akciovou společností spolupracujeme, tam je situace dobrá. Ale je pravda, že vody v lese ubývá a vydatnost pramenů klesá. Samozřejmě, kůrovce tam také těžíme, ale v menší míře. Kácet tam nezamýšlíme, ale musíme reagovat na stav, který nám tam příroda dává. Sucho je, to je nepopíratelné. Zatím se mluví o dlouhodobém oteplování, o změně lesních vegetačních stupňů, tudíž my do budoucna, a už dnes a několik let zpátky, řešíme vyšší podíl listnatých dřevin v zalesnění," řekl Vala.
Lesáci na klimatickou změnu reagují tím, že v našem regionu vysazují 62 procent listnáčů a 38 procent jehličnatých stromů. „Vlivem sucha ale významně klesá i úspěšnost přirozené obnovy stromů. Za poslední tři roky z deseti na dvě procenta," dodal krajský ředitel Lesů ČR z Brna Dalibor Šafařík.
