Sucho trápí nejen majitele studen a zemědělce, ale i lesníky. Těm se nejen snáze množí kůrovec, ale začínají jim chřadnout stromy, které nemají vláhu. A to i ty, které byly doposud velmi odolné.
Byť byla poslední zima celkem bohatá na sníh a v první polovině července se našlo i několik deštivých dnů a nocí, v lesích v Pardubickém kraji začínají chřadnout stromy. A to i odolné druhy, jakými jsou například duby, které mají dlouhé silné kořeny, jimiž mohou čerpat vodu z velké hloubky. Jenže už i tam voda došla. Oslabené stromy jsou pak požehnáním pro hmyzí i houbové škůdce.
Je to trochu paradox, dříve odcházely dřív mladé stromy, které se s deficitem nedokázaly poprat, teď je to opačně. „Srážky naplnily vyšší vrstvy vodního horizontu. Člověk ale kopne trochu hlouběji a tam je ta půda už zase suchá. Hlubokokořenné dřeviny tak mají problém, že vodu nenajdou. V podstatě mladé kultury a mlaziny, které mají kořenové systémy ve vyšších patrech půdy, to ustály celkem dobře, ale starší stromy se přizpůsobují hůře," vysvětluje Kamil Beznoska, lesní správce z choceňské správy státního podniku Lesy České republiky.
Lesníci v kraji musí být kvůli suchu obezřetnější i vůči škůdcům, kteří oslabené dřeviny snáze napadají. Množí se například houba václavka či různé druhy hmyzu v čele s lýkožroutem, známým spíš pod jménem kůrovec.
I proto se letos ještě víc věnují prevenci jeho šíření, aby v regionu nedošlo k takové kalamitě, jaká je například v Moravskoslezském kraji. Letos na jaře proto na území celého kraje položili téměř osm tisíc lapáků, které efektivně zamezují šíření škodlivého brouka.
Lapáky jsou pokácené zdravé stromy, které pomalu uvadají a svou vůní lákají samičky lýkožrouta, které pod jejich kůru nakladou vajíčka. Lesníci lapák v pravou chvíli zlikvidují, aby se brouk neměl šanci vylíhnout a dál škodit.
Na jaře nastražené stromy lesníci včera kontrolovali i v lese nedaleko Čeperky na Pardubicku. „Napadený lapák poznáme, když odkryjeme část kůry," vysvětluje specialista ochrany lesa Martin Zavrtálek a speciální špachtlí odtrhne zhruba půlmetrový pásek kůry, pod níž jsou už znatelně vidět vajíčka kůrovce. Lapák je podle něj už silně napaden. „Stadium vývoje je poměrně daleko, už vidíme kukly. Kdyby tady strom zůstal dalších 14 dní, z kukly by se stal brouk, který by se začal šířit do dalších porostů," vysvětluje Zavrtálek. Strom proto musí z lesa zhruba do týdne zmizet.
Brouky, kteří už se na některých jiných stromech vylíhli, pak lesníci chytají do takzvaných lapačů, které jsou naplněné chemickým feromonem, který dospělého kůrovce silně láká.
„Revírník kontroluje zásobníky každých deset dnů a chycené brouky likviduje," říká Zavrtálek a ukazuje zásobník s několika desítkami mrtvých lýkožroutů.
Teď je totiž po jaře druhé období, kdy musí být lesníci vůči lýkožroutovi obezřetní. „Nyní se rojí podruhé a vylétávají brouci letošní generace. Proto nejenom využíváme stávající obranná opatření, ale především vyhledáváme nově napadené stromy," vysvětluje Václav Lidický, výrobně-technický ředitel Lesů ČR.
Délku vývoje brouka ovlivňuje vysoká teplota a srážky, které ho dokážou přibrzdit. Lesníci proto vítají spíš vytrvalý déšť než prudké bouřky, které se krajem letos v létě několikrát prohnaly.
Pardubický kraj je podle státních lesníků lokalitou, kde je vyšší výskyt kůrovce než obvykle, ale také vyšší výskyt usychání jiných dřevin, třeba dubů a borovic. „Není to však kalamita. Lesy nejsou na takhle suchou periodu připraveny a musí se na ni adaptovat. Poslední tři roky jsou extrémně suché," říká Lidický, podle nějž státní podnik proti těmto změnám již řadu let bojuje také změnou dřevinné skladby lesů. „Chceme do lesů dostat více vhodných dřevin, aby byly lesy smíšené a pestřejší, to podnikáme už řadu let," dodává.
