Kalamita znamená pro obce u Šternberku nižší ceny za dřevo a větší investice do zalesnění
Domašov u Šternberka – Lesy na Šternbersku ničí kůrovec. Někteří vlastníci mluví o kalamitě. Tu podpořilo suché a teplé počasí v posledních letech, jež přálo václavce a snížilo odolnost stromů vůči broukům. Na problém však zadělali už předci, kteří si oblíbili smrkové monokultury a vysazovali je i do míst, kam přirozeně nepatří. Při zalesňování holin v nižších polohách už proto hospodáři tento druh škrtli a upřednostňují listnáče.
„Jak v letošním, tak v loňském roce je kůrovcová kalamita obrovská,“ hodnotila situaci ve stohektarovém obecním porostustarostka Domašova u Šternberka Michaela Pruknerová. „Druhým rokem vůbec neplánujeme těžbu, a jen zpracováváme to, co napadl kůrovec,“ povzdechla si.
Kalamita nepřináší ekonomice vesnice nic dobrého. „Pochopitelně, že je to hlavně zátěž. V porovnání s plány vytěžíme více, tedy taky musíme více investovat do zalesnění, ovšem za dřevo z kalamity utržíme podstatně méně. Ceny jsou v takovém případě nižší o deset až čtyřicet procent,“ popisovala starostka Domašova s tím, že obec investuje do lesa kolem milionu korun ročně.
Podle odborného lesního hospodáře Petra Blažka, který se stará o obecní les v Domašově u Šternberka, vloni vytěžili téměř 3000 kubíků dřeva. „Na obec, která má sto hektarů lesa? To je nadkalamitní stav,“ hodnotil. Nejvíce trpí porosty staré třicet až padesát let.
Lesy ČR hodnotí situaci na Šternbersku jako nejhorší v rámci celého Olomouckého kraje.
Pokračování na straně 8
Lesy ničí kůrovec, smrky proto nahrazují listnáče
V smrkových porostech na Šternbersku je situace nejsložitější. Potvrdila to mluvčí státního podniku Eva Jouklová. „Prvotním impulsem bylo suché a teplé počasí posledních let, které zvyšuje jejich náchylnost k poškození václavkou a současně tak snižuje odolnost stromů proti kůrovcům,“ připomněla příčiny současných starostí.
Letošní květen byl však chladnější a zpomalil nejen vývoj hmyzu, jež lační po lýku, kterým jsou rostlinou rozváděny organické látky, produkty fotosyntézy. Taky zafungovala provedená opatření. Do výhledu na příští měsíce se proto vlastníci moc nepouštějí. „Prozatím se dá říci, že loňská i letošní opatření proti kůrovcům jsou mírně lepší, než byla v loňském roce,“ hodnotila opatrně.
Rozmísťují lapače
Do konce května položili pracovníci Lesů ČR v celém Olomouckém kraji 17 800 lapačů. Více než 2200 stromů navnadili takzvaně nastojato a instalovali 3900 lapačů. Zařízení odchytala stovky milionů kůrovců a zabránila tak napadení tisícůstromů. „Přesto je nutné nadále se ochraně lesa věnovat a především současně s odchytem kůrovců do těchto zařízení vyhledávat a rychle asanovat stromy napadené kůrovci přímo v porostech,“ popisovala Jouklová s tím, že i státnímu podniku vysoký počet opatření samozřejmě zvyšuje náklady na ochranu lesa. „Ale ve srovnání s náklady na zalesnění a zajištění ploch, které by velkoplošným rozpadem porostů vznikly, kdyby se ochraně lesa nevěnovala odpovídající pozornost, jsou menší, ochrana se tedy vyplatí,“ dodala.
Vlastníci napadených porostů doplácejí na hospodaření s lesy v minulosti, kdy se „levné“ smrkové monokultury vysazovaly tam, kde přirozeně nemají co dělat. Konkrétně smrk ztepilý je podhorský a horský jehličnan, ovšem dnes je stále běžně vidět i v kulturních lesích ve tři sta metrech nad mořem. Takové porosty jsou druhově chudé, ale hlavně náchylné k větrným akůrovcovým kalamitám.
Z jehličnanů vysazují pouze jedli
Při zalesňování holin už proto vlastníci volí pestřejší druhovou skladbu dřevin, která do budoucna les zkvalitní. „Pokud po vytěžení napadených stromů vznikne holina, je v zákonné lhůtě dvou let opětovně zalesněna. V oblasti Nízkého Jeseníku vysazujeme do holin směs listnatých dřevin se smrkem a v nejnižších polohách pak zejména duby,“ uvedla mluvčí LesůČR.
V porostech Domašova u Šternberka letos vysadili stovky stromků. Volí pouze takzvané meliorační a zpevňovací dřeviny. „Jediný jehličnan, který v druhové skladbě figuruje, je jedle. Smrkům jsme se zcela vyhnuli,“ sdělil hospodář Petr Blažek s tím, že upřednostňují duby,buky ana vylepšení jasany.
Cena za otop se příliš nezmění
Pro vlastníky není takový přístup k lesu zrovna levný. „Než vyroste nový les, budeme hlavně investovat a nebudeme moci počítat tržby z lesa. Děláme to pro příští generace, kterým předáme kvalitnější a odolnější porosty,“ uvedla starostka.
Pro místní, kteří potřebují dřevo do kamen, se v souvislosti s kalamitou nemění cena za otop. „Dřeva je větší množství, ale snažíme se jej prodat ne jako palivové, ale pro výrobu. Nicméně i palivového je o něco více, takže se nám daří průběžně vykrývat zájemce v pořadníku,“ sdělila starostka s tím, že místním vyjde dřevo o něco levněji, než kdyby si je nechali dovézt odjinud.
