HRADEC KRÁLOVÉ / „Vy se budete ptát i na jiné věci než jen na hájovnu?" divil se ředitel Městských lesů Hradec Králové Milan Zerzán při domlouvání rozhovoru. V poslední době je totiž nejdiskutovanějším tématem Hradečanů stavba vzdělávacího centra u hájovny U Dvou šraňků a demolice stavby z předminulého století.
* Jak to podle vás s hájovnou U Dvou šraňků dopadne? Je reálné její zachování?
Věci se pořád vyvíjejí, padlo hodně názorů, často protichůdných. V každém případě konečné slovo budou mít orgány města. Ať proběhne oprava stávajícího objektu nebo výstavba nového, vždy bude alespoň jeho část sloužit primárně jako hájovna pro lesní personál.
* Mohlo by vedle sebe fungovat výukové centrum i hájovna?
To může fungovat v každém případě, neřeší se fungování nového a starého objektu, ale jejich využití. Je to naopak ideální propojení. Výuka probíhá v lese, nejsou zde potřeba žádné speciálně vybavené učebny, ale zázemí v době nepřízně počasí. Jedná se o lesní pedagogiku založenou na vjemech, ale provozovanou pedagogem s lesnickým vzděláním. Tím se nevylučuje možnost propojení jeho funkce jako hajného a bydlení na hájovně.
* Jak to vypadá se stavbou rozhledny na Černé stráni?
Podíval bych se do minulosti a v současnosti i do okolních zemí, třeba Polska. V okolí Černé stráně ve 40. letech stála dřevěná protipožární věž, v Polsku v borových oblastech náchylných na požáry stojí též, dnes už betonové protipožární věže. Pro nás bude mít stavba dvojí užitek. Jednak zmíněný protipožární rozhled a navíc umožníme i veřejnosti ji využívat jako rozhlednu. O její stavbě, převážně z dřevěných prvků z místního dříví, se budeme bavit nejdříve příští rok.
* Vyrovnaly se lesy s následky letního sucha? Jaká je situace nyní a jaká je prognóza na letošek?
Vloni se stejně jako po celé republice ukázalo, že sucho prověří práci převážně našich předchůdců a ukáže vhodnost výsadeb na daná stanoviště. Jak jsme předpokládali, nejhůře dopadl smrk ztepilý, který by zde měl být zastoupen minimálně. Druhou poškozenou dřevinou je borovice lesní, ale jen oslabené stromy, například cizopasným jmelím. Z povolené výše těžby bylo suchem vytěženo okolo 38 procent dříví. Pokud sucho bude pokračovat, předpokládáme vyšší škody i na listnáčích, které nedokážou svým kořenovým systémem rychle reagovat na pokles hladiny spodní vody. Do budoucna plánujeme též výstavbu nových retenčních nádrží.
* Nebudou oslabené stromy náchylnější k nemocem nebo vůči případné větrné kalamitě?
Každý oslabený jedinec je náchylný k poškození chorobou nebo škůdcem. V republice se již vlastnící lesa s převahou smrku připravují na možnou kůrovcovou kalamitu. Hmyz napadá oslabené stromy druhotně. Když není dostatek vody, nemá strom například mnoho pryskyřice, která mu při napadení kůrovcem slouží jako přirozená obrana. Proto vidíme třeba chřadnutí smrků od korun, kam už strom nedotlačí vodu a lýkožrout menší zahájí svoji, pro nás nemilou práci.
* V jakém stavu je soustava lesních rybníků?
V současné chvíli dokončujeme odbahnění posledního z historických rybníků, rybníku Cikán. Ostatní jsou za období fungování společnosti opraveny a odbahněny. Jednáme též o změně hospodaření na rybníku Jáma, které by mělo více preferovat zájmy ochrany přírody. Nestavíme jen rybníky, ale v loňském roce jsme ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky obnovily na bývalé letecké střelnici tůňky pro vážku jasnoskvrnou a obnovujeme vodní plochy v bývalých zemnících. V těchto činnostech chceme i nadále v budoucnu pokračovat.
* Co je nyní největším problémem hradeckých lesů?
Z hlediska lesnického je to výzva v podobě dřívějších větrných kalamit, a tedy i na práci lesníka ke změně druhové skladby lesa k přirozenější, která by více odolávala výkyvům počasí. Z hlediska zatížení lesa rekreací je pro nás důležitá komunikace s veřejností a usměrňování většiny návštěvníků na místa, která jsou zajímává a my je zároveň máme pod kontrolou, jako například síť krytých ohnišť. Naprostá většina lesů je nedotčena změnami ve prospěch vytváření rekreačního zázemí.
* Jaké chystáte novinky letos a v budoucnu?
V letošním roce chceme dostavět třetí ukázku chovu zvěře s jelenem Dibowského, tentokrát u krytého ohniště Na Olšině. Jedná se o nejkrotší oborový druh jelena, který bude přivezen z lánské obory. Chystáme se také vystavět na vhodném místě poblíž Svinar lesní dřevěnou tělocvičnu o pěti prvcích a podle knihy pověstí osadíme památná místa historickými popisy. Plánujeme také vydání nové knihy o nejstarších nebo zajímavých stromech zdejších lesů.
