Vedoucí Správy CHKO Křivoklátsko Petr Hůla podporuje úvahu kraje vyhlásit oblast národním parkem. Kraj záměr znovu vyslovil ve čtvrtek. Zajímat ho teď bude především názor dotčených obcí.
KŘIVOKLÁTSKO Návrh na vyhlášení Národního parku Křivoklátsko se lesníkům příčí jako kost v krku. Na více než 90 procentech území navrhovaného parku dnes hospodaří státní podnik Lesy ČR. Skvostné křivoklátské lesy jsou podle lesníků dílem až třísetleté hospodářské činnosti, nikoliv přírody, a národní park by Křivoklátsku jen uškodil.
* Spousta místních lidí se bojí toho, že s národním parkem by přišla i řada omezení. Mají se lidé parku obávat?
Ve srovnání se současným stavem národní park nijak neomezí vstup lidí do lesů. Nedojde ke změně režimu sběru hub, lesních plodů ani palivového dřeva. Bát se ale nemusí.
* Podle společnosti Lesy ČR nejsou lesy na Křivoklátsku původního ani přírodního charakteru a hospodářská činnost je patrná na 87 procentech výměry plánovaného národního parku. Za tím, co nyní na Křivoklátsku obdivujeme, prý stojí až tři sta let práce lesníků. Souhlasíte s tím?
Že tam není žádný původní ani přírodní les, samozřejmě není pravda. Kdybych to měl parafrázovat, tak ta situace je taková, že přírodní lesy se na Křivoklátsku uchovaly navzdory péči lesníků.
* Čím to?
Na Křivoklátsku je spousta poloh, které jsou maloplošné a chráněné formou rezervací, kde se více než sto let nehospodaří. Jestli budeme zasahovat až do středověku, kdy se na Křivoklátsku milířilo (pálení dřevěného uhlí, pozn. red.), tak nějakým způsobem lesy samozřejmě ovlivňované byly. Z hospodářského hlediska je životnost lesa nějakých 120 až 180 let. Ty lesy jsou tam dnes daleko starší a vyvíjejí se přirozeným způsobem.
* Jaký je tedy váš odhad toho, kolik procent z navrhovaného území národního parku zaujímají přírodní lesy?
Těch přírodě blížících se lesů je více než polovina, řádově kolem šedesáti procent.
* Lesníci říkají, že pokud se les nechá bez zásahu člověka, zaroste tak, že se do něj lidi již nedostanou. Jak se na to díváte?
Na to je nejlepší příklad. Přijeďte se podívat na Křivoklátsko. Ukážu vám národní přírodní rezervaci, kde se sto padesát let nehospodaří. Není to žádný neprostupný les. Listnaté lesy se zcela přirozeně prosvětlují.
* Zůstane druhová skladba lesů pestrá i bez zásahů lesníků? Nepřeváží zde jen pár dominantních druhů?
Na některých místech k tomu dojít může, například tam, kde máme doubravy. Ty byly založeny člověkem a jsou předmětem ochrany. V konkurenci s habrem, který je silnější, by zaniknout mohly. Proto máme v navrženém národním parku zhruba třicet procent jeho celkové rozlohy, která by byla soustavně v péči člověka.
* Jak lesy vypadají dnes?
Máme osmdesát čtyři původních druhů dřevin. Genetický potenciál tam tedy stále je. Území národního parku nelze brát jako zcela bezzásahové území. Nějakým způsobem by se tam hospodařilo i nadále.
* Platilo by to i v první zóně?
První zóny by se to týkalo přinejmenším v počátečních stadiích, kdy les ještě nemůžete nechat přirozenému procesu.
VIKTOR VOTRUBA
