Zatímco dříve byly lesy v první řadě zdrojem paliva či konstrukčního materiálu pro stavbu budov nebo zdrojem potravy pro obyvatele města a jím chovaná hospodářská zvířata, v dnešní době se lidé do lesa uchylují hlavně kvůli odpočinku a rekreaci. Pěší turistika, cyklovýlety, houbaření a sběr dalších lesních plodů, to jsou dnes hlavní důvody, proč se obyvatelé měst a obcí do lesa vydávají. Nesmíme ale zapomínat ani na další významné funkce lesa, ať už vodohospodářskou, klimatickou, zdravotní, či estetickou. A ačkoli jsou obecní lesy v přeneseném významu majetkem všech občanů města, je zapotřebí dobrého hospodáře, který bude ručit za to, že ve stejném, nebo spíše ještě lepším stavu si všech požitků, které les nabízí, budou moci dopřávat i příští generace.
O to se momentálně stará akciová společnost Lesy města Olomouce (LMO), která vznikla v říjnu 2010. Navázala na Správu lesů města Olomouce, která byla založena statutárním městem Olomoucí v roce 1993 jako příspěvková organizace k obhospodařování lesního majetku navráceného městu v rámci restitucí. Důvodem k jejímu zřízení byla špatná zkušenost města s pronájmem svého lesního majetku, neboť nájemci v roce 1992 vyčíslili ztrátu ve výši přes jeden milion korun.
Olomouci patří bezmála čtyři tisíce hektarů lesa
Lesy města Olomouce obhospodařují celkem 3838 hektarů lesních porostů v celkem čtyřech pověřených obcích. „Pro bližší pochopení této části městského majetku a hospodaření je třeba znát několik specifik, například to, že toto vlastnictví je roztříštěno do několika různě velkých lokalit," vysvětlil náměstek primátora Aleš Jakubec, do jehož kompetence správa lesů spadá. „Velké plochy jsou v okolí Dětřichova nad Bystřicí a Huzové, dále také v CHKO Litovelské Pomoraví u obcí Březové a Horka nad Moravou. Další plochy v majetku Lesů města Olomouce jsou u Grygova, Lošova, Černovíra a Loučky nad Bílskem. Mezi menší komplexy patří například Svatý Kopeček či Bělidla," dodal Aleš Jakubec.
Maximum nechat na přírodě
Ačkoli je údržba a hospodaření lesů v kompetenci odborníků, oni sami připouštějí, že hlavní slovo v nich má stále příroda. „Základem naší lesnické strategie je trvale udržitelné hospodaření v lesích, ale maximálně využíváme tvořivých sil přírody, které zajistí nepřetržité a vyvážené plnění produkčních funkcí svěřených lesů," vysvětluje ředitel společnosti David Janásek a dodává: „Trvale udržitelné hospodaření je správa a využívání lesů a lesní půdy takovým způsobem a v takovém rozsahu, které zachovávají jejich biodiverzitu, produkční schopnosti a regenerační kapacitu, vitalitu a schopnost plnit v současnosti a budoucnosti odpovídající ekologické, ekonomické a sociální funkce na místní, národní a mezinárodní úrovni a které nepoškozují ostatní ekosystémy." Celkově lze podle něj shrnout politiku hospodaření tak, že jejím cílem je spravovat lesy co nejlépe a v co nejlepším stavu jej předat následujícím generacím.
Dokladem toho, že hospodaření společnosti odpovídá požadavkům trvale udržitelného hospodaření, je certifikát PEFC (Pan European Forest Certification), který Lesy města Olomouce obdržely po auditu nezávislé organizace Bureau Veritas Certification.
Nepřátelé lesa: sucho, nemoci, kůrovec, václavka
Největším nepřítelem lesů v našich podmínkách je v poslední době především suché a teplé počasí s nedostatkem srážek. „Vývoj počasí v předchozích letech, ale zejména v průběhu loňského roku se projevil na zdravotním stavu lesních porostů, zejména pak porostů se zastoupením smrku. Velmi teplé periody v letních měsících, kdy teploty dosahovaly rekordních hodnot a překračovaly hodnoty 30 °C, s nedostatkem distribuce dešťových srážek měly za následek značné oslabení smrkových porostů, které byly napadeny podkorním hmyzem v takové míře, že došlo k dramatickému navýšení nahodilých těžeb a objemu tzv. kůrovcového dříví," shrnul ředitel společnosti David Janásek.
Nejvíce jsou podle něj postiženy smrkové porosty v nižších polohách, protože smrk zde není původní dřevinou, a proto je nejvíce náchylný na tuto situaci. Problémy jsou ale i ve vyšších polohách, protože průběh počasí byl extrémní i v těchto lokalitách. Zejména je problém s množstvím srážek, neboť dlouhodobě jsou roční srážkové úhrny nižší než průměr.
V současné době se kácí jen napadené stromy
Problém se smrkovými porosty se netýká jen Olomouckého kraje, ale i další řady míst, zejména v oblasti střední a severovýchodní Moravy. V rámci lesů ve vlastnictví města Olomouce se to týká hlavně lesních porostů v oblasti Lesní správy Huzová a také v lokalitě Lošov. „Chřadnutí smrků je dnes vnímáno už jako ekologická katastrofa, jejíž příčinou jsou zejména klimatické změny, nedostatek srážek a jejich nepravidelná distribuce v čase," uvedl David Janásek. Oslabené stromy následně napadají nejrůznější škůdci. Tyto problémy vyvolávají nutnost těžebních zásahů i v předmýtních porostech. Tyto porosty mají potom narušenou stabilitu a může dojít i k jejich předčasnému smýcení. Ochrana proti příčinám chřadnutí smrkových porostů neexistuje, protože souvisí se změnami klimatu. Jedinou možností je při obnově poškozených porostů nahradit smrk jinými druhy lesních dřevin vysazovaných ve směsích. „Z tohoto důvodu jsme povinni v souladu s lesním zákonem provádět opatření, aby se předcházelo a zabránilo působení škodlivých činitelů na les. Smrkové porosty jsou napadány podkorním hmyzem (kůrovcem) a takto napadené stromy musíme vykácet. V současné době provádíme pouze tzv. nahodilou těžbu, tedy těžbu napadených stromů," dodal Janásek.
Dalším problémem je napadení smrků houbou václavkou (Armillaria). Ty parazitují na stromech a rozkládají i mrtvou dřevní hmotu. Václavka smrková je jedním z nejvýznamnějších houbových patogenů z hlediska poškození dřevin. Zasahuje kořeny i bázi smrků, a to v neuvěřitelně obrovských plochách. Václavky obecně patří plochou, kterou zaujímají, k nejrozměrnějším organismům světa. Jejich porosty běžně dosahují stovek metrů, ale jsou známy i exempláře o rozloze několika kilometrů.
Nejen smrky, ohroženy jsou i jasany
Už v roce 2013 bili lesníci na poplach kvůli další pohromě, která napadla dvě evropsky významné lokality, les Království a Litovelské Pomoraví. Jedná se konkrétně o napadení houbovým patogenem Chalara fraxinea, který způsobuje odumírání jasanů. „V rámci opatření jsme požádali o dotaci z Operačního programu Životní prostředí na obnovu porostů poškozených touto nemocí ve dvou porostech o celkové výměře dvou hektarů. Tady se totiž jasanové monokultury, staré více než dvě desítky let, vlivem choroby dostaly do fáze rozpadu," přiblížil náměstek Jakubec.
Zmíněný patogen působí v posledních letech problémy na mnoha místech České republiky. Odborníci doporučují v případě masivního napadení jasanové monokultury nahradit tyto stromy jiným typem dřevin. Reálná situace v dotčených lokalitách v obou lesích ukázala, že napadené jasany již byly ve fázi rozkladu a opravdu bylo nutné nahradit je jinými stromy. Ostatních dřevin v této lokalitě se zásah nedotkl. Místo jasanů zde lesníci vysadili duby, jilmy a lípy. Celkové náklady na obnovu těchto napadených lesních porostů se blížily čtyřem stům tisícům korun, přičemž většinu pokryla zmíněná dotace. „Tato nákaza se ovšem objevuje i na dalších místech, kde jsou jasany. Při jejich těžbě vždy postupujeme s orgánem ochrany přírody, v tomto případě se zástupci CHKO Litovelské Pomoraví," upřesnil Janásek.
Projekt má pomoci s obnovou smrkových porostů
Jak postupovat v případě porostů chřadnoucích smrků, to je hlavní otázkou projektu, který společně připravila společnost Lesy města Olomouce a Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM). Na projekt s názvem Diferencované pěstební postupy pro chřadnoucí smrkové porosty 4. a 5. lesního vegetačního stupně nyní podali žádost o dotaci.
Součástí projektu budou ekologická šetření (zjištění stavu lesních půd a výživy mladých smrkových porostů), založení experimentálních ploch s výchovou smrků, hodnocení zdravotního stavu porostů, založení pokusu s hnojením mladých porostů, sběr dat po růstové sezóně, dokončení mapování zdravotního stavu porostů v oblasti a tvorba map.
Lesní školky produkují desítky tisíc stromků ročně
Kromě prodeje a výkupu dříví, pěstebních prací v lese, výroby, prodeje a dopravy palivového dříví, údržby zeleně a dětských hřišť se LMO zaměřují i na poradenskou činnost a lesní pedagogiku. Podílejí se také na řadě společenských a výchovně-vzdělávacích akcích městských organizací.
Nedílnou součástí jejich činnosti je samozřejmě i školkařství. LMO v současnosti provozuje tři školky pro pěstování sazenic lesních dřevin. Jedná se o školku Grygov s roční produkcí sazenic dubu ve výši zhruba 70 až 100 tisíc kusů, na ploše jeden a půl hektaru. Druhá je školka Rampach v katastrálním území obce Loučka u Litovle. „Zde pěstujeme především sazenice smrku, buku a borovice s roční produkcí zhruba 50 tisíc stromků na ploše dva hektary. A třetí je topolová školka Březová, kde pěstujeme sazenice (řízky) topolů s produkcí v řádu stovek stromků," vyjmenoval ředitel Janásek.
Středisko školek zajišťuje sazenice pro vlastní zalesnění, ročně prodává jen objem v řádu tisíců kusů, především obcím, kde Lesy města Olomouce vykonávají odbornou správu.
Opravené cesty a mosty poslouží nejen turistům, ale i lesníkům
Les ale nejsou jen stromy. Neméně důležité, především pro rekreační aktivity, je také hustá síť lesních cest, mostů a dalších objektů, které je třeba průběžně obnovovat a udržovat. Koncem loňského roku prošly rekonstrukcí Ostrovský most a Vietnamská lávka v Litovelském Pomoraví. Oprava takzvané Vietnamské lávky nedaleko obce Hynkov si vyžádala náklady zhruba 1,5 milionu korun, Ostrovský most prošel obnovou za bezmála šest milionů korun. „Obě mostní konstrukce byly ve špatném technickém stavu. Veřejnost je přitom zvyklá je často používat, jedná se o oblast hojně využívanou k pěší i cyklistické rekreaci. Oprava tedy byla na místě a je součástí širšího souboru obdobných investičních záměrů města Olomouce," říká náměstek primátora Aleš Jakubec. „Na tuto investici jsme využili prostředky získané z hospodaření Lesů města Olomouce. Dá se tak říct, že zisk je proinvestován přímo v místech, kde vznikal," dodává náměstek Jakubec.
Jednou z největších investic v předchozích letech byla oprava lesní cesty Litovelská, která si vyžádala 4,2 milionu korun. Další dvě velké investice v podobě úprav lesních cest plánuje město v okolí Huzové. Začátek stavebních prací se bude odvíjet od toho, kdy se městu podaří na oba projekty získat potřebné dotace. „Jedná se o lesní cesty s názvem Berounka a Okružní. Kromě toho plánujeme zpracovat projektové dokumentace na další opravy lesních cest, například lesní cesta Hedvábná, Odvozní, Huzovská či Staré Kladničí," přiblížil náměstek Jakubec s tím, že cesty budou po opravě sloužit nejen turistům, ale jsou nezbytné i pro efektivní hospodaření v lesích.
Ačkoli se může zdát, že kvůli dlouhodobé nepřízni počasí a opakovaným útokům škůdců a nemocí je situace v lesích beznadějná, lesníci optimismus neztrácejí. „Kvůli zvýšenému objemu težby chřadnoucích stromů sice musíme zvýšit i naši pěstební činnost, ale i přes vyšší náklady už nyní vytváříme rezervy do budoucna. Naší snahou je nepříznivý vývoj odvrátit a získané peníze investovat zpátky do lesů," uzavírá ředitel LMO David Janásek.
HONITBY VE SPRÁVĚ LESŮ MĚSTA OLOMOUCE, a. s. Lesy města Olomouce spravují čtyři honitby vlastní ( to jsou takové, kde má statutární město Olomouc minimálně 500 hektarů souvislých honebních pozemků) a má majoritní podíl v jedné společenstevní honitbě. Všechny honitby jsou pronajaté. Tři vlastní honitby se nachází na polesí Huzová v katastrech obcí Dětřichov nad Bystřicí, Dalov, Huzová a Mutkov. Honitba Huzová má rozlohu 938 ha, honitba Dalov má 745 ha a honitba Pasecký Žleb se rozprostírá na rozloze 1031 ha. Jedna vlastní honitba je na polesí Březové, jedná se o honitbu Grygov – Království, s rozlohou 800 ha. Pod toto polesí spadá i honitba Honebního společenstva Březová, která má plochu 1161 ha. Zde má statutární město Olomouc asi 60 procent pozemků, zbývající část jsou pozemky LČR a dalších vlastníků. HISTORIE MĚSTSKÝCH LESŮ Město Olomouc již od svého vzniku usilovalo o získání lesních porostů obklopujících rozvíjející se město. Důvodem bylo vždy využívání lesa obyvatelstvem města. Les poskytoval palivo, konstrukční materiál pro stavbu budov, zdroj potravy pro obyvatele města a jím chovaná hospodářská zvířata, zdroj energie pro obyvatele i rozvíjející se průmysl. Užívání lesa se v průběhu času přizpůsobovalo momentálním potřebám společnosti. Stoupá tak význam lesa pro zadržení vody v krajině a rovnoměrnost průtoků ve vodních tocích, kvalitu vody ve vodních zdrojích. V současnosti enormně stoupá význam lesa pro rekreaci obyvatel města. Nejstarší část majetku města se vztahuje k roku 1352, kdy město dostalo les v katastrálním území Grygov darem od krále (dnes Království Grygov). Postupem staletí se majetek města zvětšoval koupí od jiných vlastníků (Jan z Lipé, kardinál Dietrichstein, Lichtensteinové a další) až na 3600 hektarů v roce 1936. Poválečné příděly zvětšily majetek na čtyři tisíce hektarů a tato rozloha byla i v roce 1993 předmětem restitucí. V současné době je lesní majetek města Olomouce jedním z největších obecních majetků v ČR, v rámci Olomouckého kraje je největším nestátním vlastníkem lesa. Nejvyšší kóta lesního majetku města dosahuje 707 m n. m. (vrchol Pomezí u obce Huzová) a nejníže položená část s nadmořskou výškou 202 m n. m. leží v lese Království u Grygova. Lesní majetek zasahuje do 1. až 5. lesního vegetačního stupně.
