Brno 21. září (ČTK) - Lesy města Brna už letos kvůli kůrovcové kalamitě vytěžily asi 100.000 kubíků dřeva, číslo za celý rok poroste možná až ke 120.000 kubíků. V minulých letech se roční objem těžby pohyboval kolem 45.000 metrů krychlových. Loni na začátku roku ještě v Lesích města Brna kůrovec prakticky nebyl, pak se objevil v okrajových částech a nyní už silně napadl hlavně oblasti na Blanensku a Tišnovsku. ČTK to dnes řekl ředitel městského podniku Jiří Neshyba.
V porostech spravovaných Lesy města Brna na severozápad od krajského města je například oproti Vysočině méně jehličnanů. Podnik se dlouhodobě snaží vysazovat vícedruhové porosty. "I kdyby smrk zmizel všechen, nedojde k odlesnění krajiny," uvedl Neshyba.
V Lesích města Brna také díky jejich skladbě nevznikají velkoplošné holiny. Kácení napadených stromů je přesto nezbytné. Nejen kvůli zamezení dalšího šíření kůrovce, který se množí exponenciální řadou, ale i kvůli turistům a dalším návštěvníkům lesů. Suché stromy by pro ně mohly být nebezpečné.
Při obnově porostů používá podnik směsi různých dřevin, včetně smrku. "Cílem je rozrůzněný les," uvedl Neshyba. Pestrý porost podle něj nejlépe odolá budoucím výzvám, které lze jen těžko předvídat. Podobně jako další lesní hospodáři, i brněnský městský podnik má problémy s odbytem vytěženého dřeva, trh je přesycený. "Dříve byly z prodeje dřeva peníze na obnovu lesa," uvedl Neshyba.
Podle Martina Fojta ze Správy Kolowratských lesů stát pořád nebere kůrovcovou kalamitu dostatečně vážně. Lesní hospodáři potřebují účinnější pomoc, aby zvládli těžit napadené dřevo a znovu zalesňovat volné plochy.
Kůrovcové těžby při tom rostly několik let, ale nebyla na to adekvátní reakce, řekl Fojt. Účinnou pomocí by podle něj byl intervenční výkup dřeva, který dá majitelům lesů prostředky na aktivní boj s kůrovcem a následky kalamity. Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů upozorňuje na to, že na kalamitních plochách je nutné co nejrychleji obnovovat les, jinak půda degraduje. Na přirozené klíčení a růst nových stromů se podle Fojta plně spolehnout nelze.
Stát by podle sdružení měl poskytovat účinnější finanční podporu, ale také umožnit snazší zaměstnávání pracovní síly ze zahraničí a podpořit dopravu i využití kalamitního dříví. Mnozí malí vlastníci se podle Fojta ocitají ve slepé uličce. "Musí bohužel nabízet majetek k prodeji," uvedl Fojt.
"Drobný vlastník si často neumí sám provést těžbu. Když má zpracovat souše, musí si pozvat živnostníka, ihned se tak dostává do minusu," uvedl Lukáš Hrdlička, odborný lesní hospodář pro drobné vlastníky.
