Článek „Kdo si pronajme honitby? Další chaos kolem Lesů ČR“ zveřejněný dne 8. 3. 2013 na zpravodajském portálu Aktualne.cz stojí za pozornost z mnoha důvodů. Pomineme-li mnohá zkreslení a nepřesnosti, je z celého textu patrná jedna zásadní skutečnost, a to neznalost zákona o myslivosti některých osob v článku se k věci vyjadřujících. Lesy ČR jsou v textu obviňovány, že dosavadní nájemci honiteb nebyli podnikem informováni, zda bude na příslušnou honitbu vypsáno výběrové řízení či zda jim bude přiznáno tak zvané opční právo a uzavře se s nimi nová nájemní smlouva na dalších 10 let. A tady je kámen úrazu, § 32 odst. 4 zákona o myslivosti jasně říká: „Právnické osoby, které hospodaří s majetkem státu nebo majetek státu spravují, mohou pronajímat honitbu jen po provedení výběrového řízení.“ Tolik přesná citace ze zákona. Dosavadním nájemcům honiteb tak muselo být jasné, že Lesy ČR výběrové řízení v souladu se zákonem zkrátka vypsat musí. Obdobně § 33 odst. 3 zákona o myslivosti přiznává opční právo těm, kteří neporušili zákon či nájemní smlouvu a současně projevili zájem o uzavření nájemní smlouvy na další období. Samozřejmostí je, že před podpisem smlouvy musí všichni zájemci současně doložit, že splňují požadavky zákona kladené na nájemce honiteb, jakož i podmínky výběrového řízení.
Příprava dokumentace pro výběrové řízení je složitý proces, a proto probíhala mnoho týdnů před jeho vypsáním. V rámci zachování rovného přístupu ke všem zájemcům o honitby, tedy zájemcům potenciálně novým i těm dosavadním, nebylo ani možné zveřejnit podklady jinak, než současně při vypsání tohoto výběrového řízení. Základní zákonné požadavky na nájemce jsou nicméně známy od počátku platnosti zákona, tedy již dvanáct let. Tyto podklady si tedy zájemci o honitbu mohli připravovat nezávisle na vypsání výběrového řízení. Patnáctidenní lhůta na podání nabídek proto platila u výběrových řízení na pronájem honiteb i v minulosti, ze strany uchazečů byla bez problémů respektována a nabídky byly podávány včas a řádně připravené.
Oproti uzavírání smluv na počátku předchozího mysliveckého období je tedy hlavní rozdíl ve způsobu hodnocení nabídek, kde váhu 90 % bude mít nabízená výše nájmu a váhu 10 % pak záměr mysliveckého hospodaření. Podnik tak mimo jiné činí s ohledem na doporučení NKÚ, dle něhož má být kladen větší důraz na výši nájmu, čímž má být dosaženo výhodnějších podmínek pro Lesy ČR. Po kontrole splnění zákonných podmínek a podmínek výběrového řízení tak je hlavní důraz při výběrovém řízení kladen na ověření skutečné tržní hodnoty nájmu za honitby dané otevřenou soutěží s přihlédnutím k opčnímu právu dosavadních nájemců v případě, že splnili zákonné a smluvní podmínky zachování tohoto práva.
Za co jsou tedy vlastně Lesy ČR kritizovány? Zcela paradoxně za dodržování platných právních předpisů ČR, za snahu o rovnocenný přístup ke všem v dané záležitosti zainteresovaným zájemcům a za to, že respektují a řídí se nálezy a doporučeními NKÚ. Kritika paradoxní, zvlášť když někteří dokonce hovoří o selhání vedení Lesů ČR. O jakém selhání to kritika vlastně hovoří?
Ing. Pavel Indra,
pověřen řízením úseku výrobně technického ředitele Lesů ČR
Více se můžete dočíst v rozhovoru na téma pronáem honiteb Lesů ČR na www.silvarium.cz .
