Takže znovu - Lesy černé, lesy mé.... Nejsem odborník na lesy ani na přírodu. Nejsem ani vlastníkem lesa, i když říkám, že se jdu projít do „toho mého lesa a na tu moji mýtinu na maliny". Jsem jen normální uživatel té naší krajiny české, v lese se cítím dobře, tam utrhnu jahůdku, onde zas ostružinu, často mám modré rty od borůvek, houby nesbírám, nerozumím jim, vánoční stromek mám dlouhá léta umělý, takže ani nekradu v lese tento symbol vánoc, i když mám les za domem a to hned velký, mnoha a mnoha hektarový v krásném údolí Svitavy. Z lesa mně nejvíc chutná dobrý kančí guláš či srnčí biftečky se šípkovou omáčkou. Mufloni, (banda jedna), jednou přeskočili náš plot a zlikvidovali nám na zahrádce salát a červenou řepu, a naše fenka, boxerka Bára, jim tehdy ukázala, že tak to tedy nejde. Utekli jí do našeho lesa za domem.
Celý článek najdete zde.