ANTONÍN PELÍŠEK
Ačkoliv jihočeské církve už požádaly stát o vrácení 2026 pozemků, jejich držitelé nezareagovali na jedinou výzvu.
Jižní Čechy / Taktika zdržování nebo mrtvého brouka. To si myslí o procesu církevních restitucí jejich podporovatelé.
Církevní restituce sice stanovil zákon, jejich odpůrci ale čekají, že ho nový parlament novelizuje. Vypovídá o tom skutečnost, že z 90 takzvaných výzev k navrácení nemovitostí na jihu Čech, které představují 2026 pozemků, nevyřešily Lesy České republiky ani jednu.
Proč se tak zatím nestalo? „Například Lesy České republiky po nás žádají stále nové doklady. Jsou už nad rámec zákona,” uvedl vedoucí restitučního oddělení českobudějovického biskupství František Štangl.
Druhá strana to ale odmítá. „Nad rámec zákona nic nevyžadujeme,” brání se mluvčí lesů Zbyněk Boublík. Nemovitosti patřící od roku 1948 církvím totiž využívají státní lesy, pozemkový úřad a státní instituce. Nejvíc jich mají lesy. V jižních Čechách odhadem šest tisíc hektarů pozemků. Hlavně kolem Týna nad Vltavou, Písku, Tábora, kde žádá o vydání Arcibiskupství pražské.
Urychlit proces přitom chtějí samotní starostové, nevyjasněné majetkové vztahy přinášejí obcím nejistotu. Například se změna vlastníků dotkne silnic kolem Týna nad Vltavou, kde kraj připravuje za peníze ČEZu obchvaty kvůli dostavbě Temelína.
„Nás se to v infrastruktuře netýká. Jenom změny vlastníka muzea a druhé radniční budovy,” uvedl vltavotýnský starosta Milan Šnorek. Trochu větší starosti má ředitel Zemského hřebčince v Písku Karel Kratochvíle. Církev na tomto státním podniku žádá navrátit hektarovou louku, zatím neúspěšně. V dokladech stojí, že ji stát od církve vykoupil. „Nedávno jsme ji upravili a oplotili. Zapadá do celkového areálu, bojíme se, aby ji církev někomu neprodala jako stavební pozemek,” říká Kratochvíle.
Podle Štangla ale nájemníci, kteří řádně s církevním majetkem nakládají, nemusí mít strach. Změní se jen vlastník, nájemce zůstane. Prodeje pozemků nehrozí. „Poznámka o vykoupení některých nemovitostí sice v dokumentech bývá, ale jen formálně. Zaplaceny nikdy nebyly,” upřesnil Štangl.