KAREL TOMAN
Upozorňuje na to Kateřina Klasnová. Už teď stát kvůli Lesům ČR čelí žalobám za 24 miliard
Praha - Státnímu podniku Lesy ČR hrozí "obrovské ztráty" nebo mezinárodní arbitráž. Je o tom přesvědčena místopředsedkyně poslanecké sněmovny Kateřina Klasnová (VV), která už o tom informovala ministra zemědělství Petra Bendla (ODS). aktualne.cz
Ten deníku přes svého mluvčího vzkázal, že dokud nebude soutěž Lesů ČR ukončena "nelze předvídat budoucí scénáře."
"Účastník se do soutěže hlásí dobrovolně a nemůže si být předem jistý výsledkem veřejné zakázky a stavět na ní fungování nebo bankrot své firmy," vzkázal ministr Bendl. Prakticky doslova stejně odpověděly i Lesy ČR.
Oč jde?
Už tak zpožděné pětileté tendry Lesů ČR nedávno ještě pozastavil antimonopolní úřad. Holdingu Less, jehož firma Less&Forest soutěž podle předběžných výsledků vyhrála na celé čáře, působí další průtahy existenční potíže.
Firma podnikatele Jana Mičánka je přitom největším smluvním partnerem státního podniku."
Less: Arbitráž ne, konkurz možná
"Jsme v naprosté nejistotě. V listopadu netušíme, zda budeme mít od Nového roku práci. Když se nevyjasní situace kolem pozastaveného tendru Lesů ČR, nezbude mi než Less poslat do konkurzu," řekl nedávno Jan Mičánek Hospodářským novinám.
To by podle Klasnové mohlo jednou přijít daňového poplatníka hodně draho.
"V případě krachu společnosti Less hrozí obrovské finanční ztráty i Lesům, zejména za dřiví, které nebude zaplaceno," řekla Klasnová deníku Aktuálně.cz a nevyloučila ani riziko možné budoucí arbitráže za ušlý zisk.
Sám podnikatel Jan Mičánek pro Aktuálně.cz řekl, že o arbitráži neuvažuje. "Proč bych měl zvažovat arbitráž? O čem? Vy máte nějakou informaci o tom, že se ty tendry nerozběhnou?" řekl Mičánek.
Jeden současný precedens však napovídá, že dopředu vyloučena arbitráž být nemůže. Mezinárodní spor kvůli lesnickým zakázkám celkem za 10 miliard korun totiž proti Lesům ČR a České republice vedou noví majitelé někdejší české těžařské jedničky - společnosti CE Wood. A Mičánek sám kromě možnosti konkurzu otevřeně přiznává, že Less už hledá strategické partnery, protože potřebuje peníze.
Scénář první: Nesplacené dříví za miliardu?
Hypotetické scénáře, jak by stát mohl přijít ke škodě konkurzem největšího smluvního partnera Lesů ČR, jsou tedy dva. Nazvěme je třeba "nesplacené dříví" a "arbitráž". Nejprve shrňme scénář nesplaceného dříví, pak se vrátíme k arbitráži.
Místopředsedkyně poslanecké sněmovny Kateřina Klasnová se obává, že firma, která se octne v konkurzu, nemusí Lesům ČR zaplatit za dřevo, které mezitím v daném období vytěží.
Za vytěžené dříví totiž může těžařská firma Lesům ČR zaplatit až za 2,5 měsíce od začátku těžby (Lesy fakturují ke konci měsíce a pak nabíhá 45denní splatnost). Pokud na konci tohoto období skončí firma v konkurzu, může Lesům ČR zůstat dlužna za vytěžené dřevo v celém tomto období.
Kdyby se rozjely pozastavené tendry podle předběžných výsledků, má v nich Less podle podaných nabídek nárok příští rok těžit 4,9 milionů kubíků dříví. V prvním kvartále se obvykle vytěží zhruba 40 procent tohoto ročního objemu těžby, což jsou v případě Lessu asi dva miliony kubíků za kvartál.
Těžařské firmy před začátkem těžby musejí pro případ jejich insolvence složit v bance garanci, na kterou automaticky získávají nárok Lesy ČR v případě, že na konkurz opravdu dojde. Tato garance má mít hodnotu odpovídající objemu dříví za dva měsíce průměrné roční těžby, tedy necelých 17 procent ročního objemu těžby.
Mičánek: Nic takového, nejsem zloděj
Kdyby tedy těžba podle předběžných výsledků pozastavené soutěže spustila, a holding Less vyhlásil někdy na konci prvního kvartálu 2012 insolvenci, hrozí Lesům ČR, že jim bude těžařská firma dlužit skoro za čtvrtinu své roční těžby (konkrétně za 23 procent).
To u holdingu Less při současných cenách podle Zdeňka Valného z Asociace českých a moravských dřevozpracovatelů může odpovídat sumě přesahující miliardu korun.
Tento scénář ale Mičánek rezolutně odmítá. "Nikdy jsem nikomu nic neukradl a jsem na to docela hrdý. Nikdy se nechci ocitnout ve společnosti těch, kteří se tím neřídí," řekl Aktuálně.cz.
Popřel zároveň, že by měl potíže potřebné garance u bank získat. Zároveň ale přiznal, že na celý objem těžby, kde holding podal nejlepší nabídky, stačit nebude, protože by to firmu "zničilo". Holding podle něj zvládne vytěžit jen dva miliony kubíků, tedy o víc než polovinu méně, než na co má podle předběžných výsledků soutěže nárok.
Deník E15 dokonce dokládal, že Less e-mailem vyzýval konkurenci, ať soutěž zpochybní kvůli dumpingovým cenám, a že tedy za jejím pozastavením může stát sám Less. Holding to popřel, antimonopolní úřad ale dodnes nesdělil, na čí popud vlastně soutež pozastavil.
I kdyby ale běželo vše hladce a Less začal počátkem roku 2012 v Lesích ČR těžit naplno, nemusí mít vyhráno. Transparency International (TIC) totiž 17. října zveřejnila obavu, že Less (respektive jeho firma Less&Forest) v soutěži své nabídkové ceny předražil až o 15 procent. Vystavil se tak riziku, že se mu za tyto ceny dříví nepodaří prodat dřevozpracovatelům.
"Pak by to znamenalo riziko i pro samotného vítěze tendrů," uvedla TIC
Lesy ČR ve své reakci pro Aktuálně.cz pouze zdůraznily, že jim Less k dnešnímu dni nic nedluží.
Scénář druhý: Nepřehledná arbitráž?
Pak je tu hypotetický scénář arbitráže. Také ten Mičánek odmítá. Pokud by ale došlo na věc a Less se skutečně dostal do konkurzu, mohli by se do soudního sporu kvůli ušlému zisku pustit jeho noví majitelé. K něčemu podobnému došlo předloni.
Když se totiž roku 2009 do potíží dostala společnost CE Wood, zahájili noví majitelé i vedení firmy proti státnímu podniku i České republice kvůli veřejným zakázkám arbitráž celkem za 10 miliard korun. Transakce Podle Hospodářských novin zřejmě pomáhala organizovat mimo jiné i kontroverzní investiční skupina Appian napojená na holding Škoda.
Spor dosud není rozhodnut, státní podnik už přesto stál desítky milionů korun na elitních právnících.
Při celkem o 14 miliard kvůli údajnému ušlému zisku ze zmařených investic ze zakázek Lesů ČR začala s Českou republikou letos v únoru také společnost Washington Investment Company (WIC), což by mohlo zadělat na jednu z největších arbitráží v historii země.
Kvůli úspěchu v loňské soutěži vykázal Holding Less letos v pololetí rekordní, více než čtyřmiliardové tržby. V čem je tedy problém?
Zjednodušeně řečeno asi v tom, že jde o velký kolos žíznivý po hotovosti, který měl kvůli své obrovské expanzi při miliardových tržbách jen tři miliony zisku.
Sám Mičánek přitom pro Aktuálně.cz přiznal, že kdyby odstoupil od zakázek v objemu tří milionů kubíků, jak má v plánu, znamenalo by to pro něj propadnutí jistin - jakýchsi nevratných vstupenek do letošní soutěže Lesů ČR- za desítky milionů korun. To už by mohlo podnik dostat do ztráty.
"Máme spousty zaměstnanců a spousty strojů na leasing, a úvěrů jak provozních tak investičních," řekl Aktuálně.cz. Potvrdil také úvěr 1,8 miliardy korun na koupi pily v Čáslavi.
Také proto zřejmě 16. listopadu v rozhovoru pro časopis Lesnická práce Jan Mičánek řekl, že hledá strategického investora k navýšení základního jmění. Less má podle něj "tři vážné uchazeče" a nevyloučil, že by jedním z nich mohl být i Andrej Babiš. Ten ale v rozhovoru pro Aktuálně.cz popřel, že by měl o Less zájem.
Kolik peněz je ve hře? To nikdo neví
Ať tak anebo tak, není vyloučeno, že v holdingu získá vliv někdo, kdo bude mít na arbitráž jiný názor než Mičánek. Tento nový (spolu)majitel by naopak mohl mít jednou chuť pustit se se státem do křížku o zakázky, na které měl Less nárok, ale šlendrián státu mu neumožnil je včas spustit.
O kolik peněz by v této zatím čistě hypotetické arbitráži šlo, se počítá jen velmi těžko. Kdo by se chtěl o ušlý zisk soudit, totiž čelí řadě neznámých.
Holding Less podal nejlepší nabídky na těžbu celkem 14 milionů kubíků dřeva po dobu příštích pěti let. Za toto vytěžené dříví by musel zaplatit Lesům ČR. Pak by toto dříví prodal dřevozpracovatelům. Od výsledného zisku by si odečetl náklady na lesnické práce, které holding musí pro Lesy ČR podle pravidel komplexního tendru během pěti let odvést. Výsledná suma by pak zřejmě představovala ušlý zisk, o který by se Less mohl soudit.
"Problém ale je, že nikdo neví, jak budou konečné ceny sortimentů vypadat ani v příštím roce, natož pak v letech následujících," vysvětluje Zdeněk Valný z AČMD, proč tuto hypotetickou sumu nelze přesně spočítat.
Oba scénáře jsou jen teoretické a indicie k nim nepřímé, podle Klasnové však nejsou nereálné a navíc mají precedens. Pokud se v budoucnu přece jen naplní, bude to podle ní vinou Lesů ČR a ministerstva zemědělství.
"Ministra Bendla jsem vyzvala, aby prověřil, zda státu respektive Lesům ČR nehrozí finanční újmy následkem špatného nastavení podmínek veřejné soutěže a podmínek obchodních smluv Lesů ČR," sdělila Klasnová pro Aktuálně.cz.
"Podle mého názoru by nemělo dojít k podpisu smluv a výsledek tendru by se měl zrušit," dodala.