Bydlím na dědině, kde do lesa je co by kamenem dohodil. Tedy není možno nezaznamenat, že se Lesům České republiky už zase nepodařilo najít někoho, kdo bude za ně v lese kácet a dřevo prodávat, a nebo naopak... ?

V otázce správy lesního hospodářství si kladu několik otázek.

Otázka první: „Proč když mi něco patří se o to nedokážu postarat, když jsem zcela při síle ?”  Myslím si, že forma prodeje lesa ať již na stojato či naležato je úplně jedno, když prodává ten kdo ví a zná a nemá zájem nikoho v řetězci šidit a už ne vůbec Lesy ČR. Tedy je to vše jen o lidech, kteří danou práci vykonávají.Tedy pochybuji o těch, kteří se o les jako majitelé starají.

Otázka druhá : „ Proč když mám všechny znalosti a předpoklady jsem schopen naskočit na nejvyšší nabídku?”  Domnívám se, že Lesy ČR při uzavírání smlouvy se společností Less & Forest musely s takřka jistotou vědět, že ceny nabídnuté nejsou cenami reálnými. Tedy se domnívám, že lidé z Lesy ČR nebudou těmi, kteří by tam měli být a spravovat takto majetek, jsou buď úplatní a nebo neznalí.

Otázka třetí : „Proč státní podnik Lesy ČR vědomě podporuje švarcsystém?” Skutečnost je totiž taková, že Less & Forest si na většinu (ne-li na všechny práce spojené s těžbou a přiblížením do místa finální nakládky) najímá vesnické IČaře, kteří svými pilami a svými traktory veškerou faktickou těžbu vykonají. Tedy je státem tolerovaný systém, který je jinde „ z gustem” potírán.

Otázka čtvrtá :” Kdo je nejvíce postižen nereálnou smlouvou mezi Lesy ČR a Less & Forest?” Je to jednoznačně ten, kdo vykoná tu práci v lese samotném, tedy ten dřevorubec - IČař, který ve finále nemá ani prostředky, ani chuť a mnohdy ani povědomí o tom, že by se měl někde přihlásit ke konkursnímu řízení a když není plátce DPH, což skoro žádný z nich není tak se na to vykašle, protože přijde jen o to co za poslední dva měsíce vyfakturoval a pro jednoduchost sebou vedeným účetnictvím faktury prostě vyhodí.A tak nějak se těší až za ním prijde. Státní podnik Lesy ČR a stát se z nějakého propadu v tržbách v řádu miliard vylže a pro další případnou ztrátu nachystá třeba vyšší daně.

Otázka páta : „ Kdo přijde za dřevorubcem IČařem až Lesy ČR si vyberou dalšího nešťastníka, který buď neví nebo zaplatí.... ?” No přijde zase ten lesník, polesný, hajný – je jedno jak se mu kde říká, který už to dělal za lesního závodu Lesů ČR před x lety a dělá stejnou práci tu pro Petra tu pro Pavla dle toho, kdo je v Hradci vybrán.

Otázka šestá : „Proč stát tak dlouho mlčel?”  Jak je možné, že Lesy ČR a všechny návazné státní instituce mlčely, když věděly, že Less & Forest je v dluhu, který více jak dvacetinásobně přesahuje  jeho vlastní jmění. Věřím, že to bylo organizované, jelikož jak je v kraji zvykem sletí se obhájci Less & Forest budou u soudu dokazovat neúmysl. Já být soudcem, tak odsoudím Lesy ČR za úmyslné poškození těch na začátku – dřevorubců.

S tím vši co je výše popsáno souvisí i celkový obraz Lesů ČR, který je prezentován v mediích jako obraz zdravé , dravé společnosti, která v novinách lidem sděluje formou inzerce, že v lese rostou mimo stromů i houby. Je schopna se vystavovat na obrazovkách sportovních utkání jako mecenáš snad všech jen trochu viditelných sportů. Prostě jsou vydávány zcela nesmyslné prostředky na propagaci a reklamu něčeho co reklamu vůbec ale vůbec nepotřebuje. Je to stejné, jako kdyby Český hydrometeorologický ústav měl na komerční televizi reklamu, že v létě je teplo a v zimě zima. Ovšem jisté je jedno, reklamním společnosti a nákupčí mediálního času by měli daleko méně „provizí” pro politické strany, které Lesy ČR prostřednictvím řídících orgánů společností sají. Ovšem málokdo si uvědomí, že nejvíce jsou postiženi ti první v řadě, fyzické osoby IČaři, kterým zbývá jen ta bolest, když si říkají, že zase dělali pro někoho, kdo jim jako před lety za dva měsíce tvrdé práce v lese nezaplatil.