Ministerstvo zemědělství vypsalo výběrové řízení na pozici generálního ředitele podniku Lesy ČR, s.p.. Žádná odborná kritéria pro  výběr nejsou specifikovaná. To znamená, že na post se může přihlásit úplně každý, bez ohledu na lesnickou kvalifikaci či praxi. Jak to dopadá když neodborník má vést odbornou agendu vidíme dnes a denně.  Ale nic není černobílé a proto by měla vyhrát kombinace odbornosti a hlavně koncepčnosti - tedy vize budoucnosti.

Zatím jenom dva ředitelé

Pohledem na minulost trvanlivosti pozice generálního ředitele státního podniku Lesy České republiky, můžeme konstatovat jednak poměrně jepičí životnost většiny kandidátů a zároveň skutečnost jenom dvou reálně působících ředitelů, kteří měli šanci něčeho opravdu dosáhnout.

GŘ

Od

Do

Doba v letech

Profil

Jiří Oliva

1.1.1992

1.10.2003

11,9

Lesník

Kamil Vyslyšel

9.10.2003

30.5.2005

1,7

roční ředitelé

Vladimír Blahuta

1.6.2005

1.6.2006

1,0

František Koníček

5.6.2006

5.7.2007

1,1

Jiří Holický

5.6.2007

15.10.2007

0,4

Jiří Novák

11.12.2007

31.12.2008

1,1

Svatopluk Sýkora

1.1.2009

30.11.2012

4,0

Nelesník

Prvním ředitelem státního podniku LČR se stal ing. Oliva, aktivní účastník transformačního procesu lesního hospodářství, který vzešel z dobového kontextu velké privatizace a zázemí lesnických odborníků na ministerstvu zemědělství a v organizacích státních lesů. Transformace státního lesnictví byl úkol, který se v podstatě podařilo naplnit a výsledkem je současná podoba státního podniku s jeho ekonomickou sílou a vlivem na celý sektor. V této etapě se dá pozorovat velmi silný akcent na odbornost a aspekt lesnických technologicko-organizačních opatření v hospodářské politice podniku i státu. To co transformace nedokázala, a ani nemohla ovlivnit, tak bylo podnikatelské a politické prostředí v ČR, které se od roku 2003 projevilo na plno v období takzvaně ročních ředitelů.

V tomto období po transformaci státního podniku se nepodařilo vytvořit úplně jasnou strukturu a obsah rozhraní mezi zájmy státu a státního podniku a podnikatelů v lesním hospodářství. Silný tlak jak politických zájmů, tak zejména protitlak podnikatelských struktur se odehrával na pozadí povinnosti veřejného zadavatele a zcela marginálních pří o lokalitu na které se dříví bude prodávat.

Až v roce 2009 došlo k pochopení neudržitelnosti situace a nominace Svatopluka Sýkory, nelesnického ředitele státního podniku, bez výběrového řízení. Doba si to v podstatě vyžádala, vrcholilo období boje velkých lesnických firem o zdroje státního podniku. Dá se říct, že celý model lesnických zakázek, byl jenom kolbištěm politicko podnikatelského boje o zisk nad státním majetkem. Výsledkem je krach nejenom lesnických gigantů (CE WOOD, LESS...), ale i větších či menších dřevozpracujících firem. To všechno se odehrálo v období řízení posledního ředitele státního podniku. Za současného historického růstu gigantických zisků a finančních rezerv státního podniku, které se budou a celkem na základě racionální úvahy, převádět do příjmů státu.

Ve velkém zjednodušení se dá říct, že poslední GŘ má v podstatě nulovou hospodářskou bilanci. Zisky na jedné straně jsou totiž úplně vymazány oslabením důvěry finančních institucí v lesnické podnikání a dřevozpracující průmysl, snížením podílu odvětví na HDP, snížením zaměstnanosti a snižování přidané hodnoty. Za érou Svatopluka Sýkory zůstávají stovky až tisíce živnostníku s neuhrazeným plněním od firem v realizacích státních zakázek. Sám státní podnik má nevyřešené pohledávky jak za CE WOODem , tak za LESSem.

Oba dva ředitele není možné jednoduše srovnávat, přeci jenom jejich působnost dělí až příliš dlouhé období a jiná situace. Určitě je však možné měřit dopady jejich vedení na své okolí.

Zde je možné vidět pozitivní hodnocení spíše na straně současného místopředsedy parlamentu ČR ing Olivy, než na straně pana Sýkory, se kterým je spojováno mnoho kontroverzních kauz. Na které poukazuje jak NKÚ, tak Transparency International a další odborné a oborové organizace. První ředitel s výraznou podporou a zejména s lesnickým odborným vzděláním a okolím, druhý ředitel bez jakékoliv vazby na obor, jak zázemím, tak vzděláním. Zdá se, že čistě ekonomicko manažerský přístup k řešení velmi složitého prostoru biologicky podstatných hodnot v kombinaci s hospodářským zájmem je bez alespoň základního lesnického vzdělání velmi obtížně uchopitelná disciplína.

Ostatní ředitele není, vzhledem ke krátkodobosti jejich působení, možné racionálně zhodnotit. Zejména pokud za jejich jmenováním byl spíše než odborný zájem , legitimní politicko mocenský zájem.

Úkoly nové generace

Problém současného lesnictví a dřevozpracujícího průmyslu se dokonce dostal i na jednání Tripartity za účasti premiéra pana Petra Nečase, kde bylo jednomyslně, jak odbory, tak zaměstnavateli a vládou doporučeno zařadit tuto problematiku do agendy prorůstových opatření vlády. Faktický vliv státního podniku na celou situaci se bude muset teprve posoudit, nicméně je téměř jisté, že na straně LČR je mnoho nástrojů jak podpořit růst.

Zejména to je pro nového GŘ jasné zadání směrem k stabilizaci celého oboru a plnění širších cílů, než jenom zisku podniku.

Najít vhodného kandidáta nebude jednoduché. Bude to víc politický reprezentant politicko mocenského zájmu nebo kompromis mezi politickým a odborným zájmem ? Naděje na čistě odborného kandidáta je vzhledem k řadě přetrvávajících politických zájmů spíše jenom teoretická.

Z reakcí lesnické veřejnosti a i odborníků je vidět velké rozčarování ze stavu ve kterém se celý obor nachází a očekávání by spíše naplnil člověk velmi dobře znající odborné prostředí a problémy v obchodních a výrobních procesech státního podniku. Nová generace, nezatížená tak moc minulostí, odborně orientovaných kandidátu, by měla dostat šanci.