moderátorka
--------------------
Frýdlantsko je v Libereckém kraji nejpostiženější oblastí kůrovcovou kalamitou. První rojení lesníci očekávají ke konci května. Proto ve státních, městských i soukromých lesích instalují různé druhy lapačů. Lýkožrouty lákají třeba na poražené stromy nebo části kmenů zakryté větvemi. Klasické lapače s feromony pak přibíjejí u pařezů na kůly.
Jiří PÁNEK, správce Městských lesů ve Frýdlantě
--------------------
Palici, tohle to vezmeme.
Eva MALÁ, redaktorka
--------------------
Palici.
Jiří PÁNEK, správce Městských lesů ve Frýdlantě
--------------------
To je taková lehká.
Eva MALÁ, redaktorka
--------------------
Jo, no, dobře, když myslíte.
Jiří PÁNEK, správce Městských lesů ve Frýdlantě
--------------------
No, a chybí nám feromony.
Eva MALÁ, redaktorka
--------------------
Já jsem vyfasovala palici a jdeme se správcem Městských lesů ve Frýdlantě Jiřím Pánkem zatlouct jeden z lapačů. A to je na toho kůrovce jednoho nebo na ty oba dva?
Jiří PÁNEK, správce Městských lesů ve Frýdlantě
--------------------
Budeme instalovat lapač na oba dva ty hlavní. Je to lýkožrout smrkový a lýkožrout lesklý. Dáme si ten lapač na zem, abysme věděli, jak daleko kůly od sebe a začínáme. Kalač neboli vesnická palice.
Eva MALÁ, redaktorka
--------------------
To se dává na dva kůly?
Jiří PÁNEK, správce Městských lesů ve Frýdlantě
--------------------
To se dává na dva kůly, aby byla jistota. Teď přidrátujeme. Tak a teď vás potřebuju.
Eva MALÁ, redaktorka
--------------------
Ano.
Jiří PÁNEK, správce Městských lesů ve Frýdlantě
--------------------
Si zvedneme ten lapač mezi ty kůly, podržíte mi ho a já si tady prostrčím ten drátek. Teď ho máme připravený. Nic moc jinýho nemusíme už udělat než vyndat ten feromonek a pověsit ho tam, letos jsem objednal poslední výkvět vědeckého poznání. Takže sameček nalítne, připravuje hnízdečko lásky a potom láká samičku. Ale nejen samičku, to jsme si mysleli ještě donedávna, ale on láká i další samičky. Proto je nebezpečnej, protože on vlastně útočí na ten strom hromadným náletem, proto dokáže umrtvovat ty stromy tak rychle.
Eva MALÁ, redaktorka
--------------------
Ta hromada větví, to je další past.
Václav VACEK, Lesy České republiky
--------------------
Tady vidíte klasické lapáky.
Eva MALÁ, redaktorka
--------------------
Ukazuje mi vonící hromadu pokácených stromů Václav Vacek z Lesů České republiky. Teď jsme v Poustce, kde bylo loni ohnisko výskytu brouka.
Václav VACEK, Lesy České republiky
--------------------
Úmyslně pokácené zdravé stromy jsou přikryty větvemi proto, aby se zpomalilo vysychání. Jsou zde připraveny pro zachycení populace prvního rojení lýkožrouta.
Eva MALÁ, redaktorka
--------------------
Oni se rojí víckrát za rok?
Václav VACEK, Lesy České republiky
--------------------
Dva až třikrát, ve výjimečných případech čtyřikrát. Brouk nenapadá úplně celej kmen od shora až dolů. Lýkožrout smrkový napadá spíš bazální část kmene s hlubší kůrou a lýkožrout lesní napadá špičku a větve s tou tenčí kůrou. Ten strom napadá jako oba dva najednou.
Eva MALÁ, redaktorka
--------------------
Lýkožrouti napadají oslabený strom. Množí se geometrickou řadou. Z jedné letošní samičky může být napřesrok tisíc nových samiček a další rok na jaře i milion. Z Frýdlantska Eva Malá, Český rozhlas.
