Suchý a teplý začátek léta napomohl i na Klatovsku množení lýkožrouta smrkového. Problémy s kůrovcem mají například v Nýrsku, zhruba o polovinu větší kůrovcové těžby než v loňském roce hlásí i šumavský národní park.
Podle správce lesů městyse Dešenice Libora Fialy je kůrovec letos celorepublikovým problémem. „Týká se to zejména nižších poloh, kde byl vysázen smrk. Už třetí rok po sobě je sucho, stromy jsou oslabené a kůrovec je samozřejmě napadá. Na severní Moravě je to kalamita, ale zasažena je celá republika," uvedl Fiala s tím, že dešenické lesy jsou na tom ohledně kůrovce zatím celkem dobře. „Většina obecních lesů je ve vyšších polohách, nad sedm set metrů nad mořem, kde přece jen takové škody od kůrovce nejsou," vysvětlil Fiala. Hůře je na tom sousední Nýrsko, které má lesy v menší nadmořské výšce.
„Neustále se objevují nová ohniska kůrovce. Přinese to zvýšené náklady na těžbu, pak budou vyšší náklady na osázení a problém bude velký zejména s odbytem toho dříví. A ještě větší problém je, že nejsou lidé na práce v lese. Nelze to dělat strojně, harvestorem, to se musí dělat všechno ručně," konstatoval starosta Nýrska Miloslav Rubáš s tím, že Nýrsku patří cca 350 hektarů lesa v okolí města a spádových obcí, hlavně Hodousic, Blat a Starého Lázu. S kůrovcem bojují i Sušičtí.
Podle jednatele městské společnosti Sušické lesy a služby Josefa Zemena ale jeho výskyt není extrémní. „Kůrovcovou kalamitu nemáme zatím díky tomu, že naši lesníci kůrovce aktivně vyhledávají a likvidují buď vytěžením napadených stromů nebo pomocí lapáků," uvedl Zemen.
ŠUMAVA
Správa národního parku Šumava (NPŠ) letos zatím vytěžila 20 000 m? kůrovcového dříví. Podle mluvčího NPŠ Jana Dvořáka ještě dalších pět až šest tisíc metrů krychlových na zpracování čeká. „Je to zhruba o šedesát procent více než loni. Nejvíce je kůrovce v okolí Srní a na Modravsku," informoval Dvořák. V porovnání s kalamitou po orkánu Kyrill to ovšem takové množství není; v roce 2009 vytěžila správa parku téměř 300 000 m? kůrovcového dřeva, nejvíce pak o rok později, téměř 350 000 m?.
DÉŠŤ A ZIMA POMÁHAJÍ
V boji s kůrovcem pomohly lesníkům ochlazení a déšť. „Kůrovec je stále přítomný v každém lese, je součástí lesa a záleží na podmínkách – je závislý na počasí. Když je teplo, svítí sluníčko, je to pro něj ideální, aby mohl létat a rozmnožovat se.
Takže letošní červen byl pro kůrovce úplně parádní. Na druhou stranu když je ošklivě, jako bylo nyní, kdy na Šumavě nahoře bylo třeba kolem dvanácti stupňů, déšť nebo mrholení, mlhy, nevlídné počasí, v tu chvíli se aktivita kůrovce snižuje.
Když vlhko trvá déle, umírá, jeho populace se rychle snižuje," vysvětlil Dvořák.
