V Jizerských horách ubývají tetřívci. Lesníci je chtějí zachránit, a dělají pro ně takzvaná bezlesí - citlivě upravená místa v klidných rašeliništích a skalách.

JIZERSKÉ HORY Vzácní a ohrožení tetřívci mizí z Jizerských hor. Chybí jim volné plochy bez lesů, které potřebují k životu. Pokud taková místa zůstala, pak na řadě z nich připravují tetřívky o klid přibývající cyklisté.

„Za posledních patnáct let klesl počet tetřívků v Jizerských horách na polovinu,” řekl mluvčí Lesů České republiky Zbyněk Boublík. „Zůstává jich tam nejvýše sto.”

Lesníci chtějí tetřívkům pomoci a vytvářejí pro ně dvanáct malých odlesněných ploch, propojených mezi sebou. Dokončí je v září příštího roku a vynaloží na ně 3,8 milionu korun. V nich je zahrnutý i příspěvek Evropské unie ve výši bezmála 1,5 milionu korun.

Tetřívkům paradoxně prospěla pohroma ze 70. a 80. let minulého století, kdy v Jizerských horách uschly kvůli průmyslovým exhalacím skoro všechny lesy v nadmořské výšce přes 800 metrů. Na vykácených holinách se tetřívkům dařilo a rychle se rozmnožovali.

V 90. letech minulého století však škodlivin v ovzduší prudce ubylo a všechny holé plochy se podařilo znovu zalesnit. V současné době pokrývají Jizerské hory znovu rozlehlé porosty, což tetřívkům nevyhovuje. Samečci totiž při tokání vyhledávají mýtiny, aby je samičky dobře viděly.

„Dvanáct vykácených lokalit, jimž říkáme tetřívčí centra, jsme pro ně stihli udělat už letos,” upozornila Markéta Kavková, jež má v Lesích České republiky projekt s tetřívky na starosti. „Zvolili jsme klidná místa, kam se nedostanou cyklisté, kteří tetřívky v Jizerských horách ruší nejvíce. Jde o území na podmáčených rašelinných půdách nebo ve skalnatých partiích hor.”

Vznikající útočiště pro tetřívky označují lesníci také jako bezlesí. Nechávají na nich ale několik osamocených stromů nebo jejich malé shluky.

Pod nimi se tetřívci mohou ukrýt, pokud je ohrozí predátoři. Mezi jejich nepřátele patří jestřábi, lišky či divoká prasata.

Bezlesí se nacházejí poblíž území, kde už tetřívci žijí, a lesníci doufají, že se přestěhují. Na okrajích vykácených ploch vysadí břízy a jeřáby, poskytující tetřívkům potravu. Žerou nejen jeřabiny a jehnědy, ale také naklíčené pupeny. Lesníci vytvoří na bezlesích tůňky, kde se daří žábám, čolkům a dalším obojživelníkům. Vyhledává je rovněž hmyz.

„Po vykácení lesů se objevili živočichové vázání spíše na louky,” konstatoval vedoucí Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory Jiří Hušek. „Z ptáků se rozšířila třeba linduška, z hlodavců hraboš. Když hory zarostly, tak samozřejmě zase ustupují.”Podle Huška se příroda se změnami vyrovná, tetřívků by však byla škoda. V Ptačí oblasti Jizerské hory jsou se sýcem rousným hlavními chráněnými ptáky.

„Tetřívek pro nás znamená jakousi vlajkovou loď," shrnul Hušek. „Je hodně vzácný a také pohledný. Navíc má velmi zajímavý způsob života.”