Kůrovcová kalamita a sucho způsobilo za posledních pět let asi patnáctiprocentní úbytek stromů v českých lesích. Třeba na Vysočině je to ale mnohem víc. Lesníci se proti tomu snaží bojovat a vysazují odolnější typy dřevin.
„My jsme od začátku kalamity vysázeli v našich lesích celkově devadesát milionů stromů a z toho převažují listnaté stromy, z šedesáti procent přibližně,“ říká mluvčí Vojenských lesů a statků ČR Jan Sotona.
Celý článek najdete zde.
Komentáře
Tady by přeci speciálně měli sázet jehličnaté lesy a plně nést rizika z jejich pěstování !!
DŮVOD:
Jednoduché, stát již řadu let vybírá nemalé částky za imisní povolenky !
Kolik z těchto peněz dá -vrátí do lesů?? Zejména těch jehličnatých.
Jedině jehličnatý les dlouhodobě v zimním období filtruje tyto emisní spady a svinstva a pak je tedy snadno nestabilní, snadno ničený jakýmkoli škůdcem.
A náš stát UŽ NEBUDE NÉST vůbec ŽÁDNÁ RIZIKA !!!
Vždyť si na eliminaci dostatečně vydělal a to i na úkor malo-lesů, které dnes potápí ke dnu.
Tak kampak ty peníze jdou?
Minimálně 4-5 měsíců holá pole a opadané listnaté stromy se spadem z fabrik nic nezmohou.
A mohu se ještě zeptat, jak jsou do té výhodnosti smrčin započítána ta pole mrtvých kmenů, které nikdo netěží a těžit už nebude? Ono za takového dvouletého stojáka prolezlého už nejen klasickým broukem a už i napůl shnilého nic moc nedostanete a znám majitele (a že jich je), kteří to odmávnou, že je to už beztak sterilní a bezcenné. Takže se to nechává popadat. DUHA to ani nemusí hlásat, naše dnešní ekonomika smrku a nedostatek těžebních kapacit to v těch nesmyslnejch výsadbách sami dělají za ni.
Proto si dovolím ze své praxe a poznatků říci, že lesy v okolí malých fabrik na díly, umělé hmoty a pod. usychají výrazněji už léta a to se nejedná jen o "oxid siřičitý" což měří.
K dusíku, který škodí u mladých výsadeb, tím, že jsou schopny žít pomalu ze vzduchu a kořenový systém je degradovaný a povrchový se stabilita lesů nezlepší, naopak nám to ještě ukáže.
Nestabilita...koukněte i na smíšené porosty ve věku do 40 let, jak propadávají a schnou, věřím, že nemusím deklarovat....
Nemluvil jsem jen o "smrku", ale obecně o jehličnatých lesích, což jste asi nepostřehl. Ale mluvím o riziku těchto lesů a výběru emisních povolenek a pod. což jistě je, jinak by nebylo z čeho vybírat a vše jde státu a kolik je proti tomu plošné dotace, či vrácení těchto peněz lesu?
Dormance, při dnešním oteplení a mírných zimách nemá skoro vliv-prostě není.
V neposlední řadě k polím mrtvých kmenů, vy předpokládát, že při zvýšeném počtu jiných dřevin nebudou, pokud nebude plošných změn a úbytku negativních vlivů na les (pomíjím koronu, která asi přispěla ke snížení emisí, imisí..) ale nepřispěla v lidském faktoru působení na lesy, takže je srovnáno.
A DUHA..ta hlásá co se hodí, nemám ji rád i když některé myšlenky má dobré a postupně i můj názor na ji samou mění.
Ekonomika lesa bez původních deputátů, plateb za jiné funkce, plody a další je stejně neudržitelná a dotují se jen velcí, tak co by kdokoli chtěl od malých vlastníků???
Továrny na zpracování plastů patří k nejčistším provozům, nemají skoro žádné emise, dokonce ani odpadní vodu ne. To nejsou rafinérky nebo spalovny, to si asi pletete.
O jakých jehličnatých lesích jste mluvil? Vždyť máme hlavně smrk a pak až borek a ten jde do háje taky. Smrk odchází, protože teď jak bylo sucho, všechno to v půdě proschlo třeba do dvou tří metrů, nenašel vodu, leckde ani kůrovec nebyl a stejně šel pryč. Borek má kořeny hlouběji, ale jak trvá sucho tři roky a dýl, je vyřízenej taky. Tyhle stromy nejsou vůbec na suché klima stavěný. Buk dub shodí na osm týdnů listy, zaprší a obrazí. Smrk shodí jehličí a je po něm.
S dusíkem máte pravdu.
Dotace nám nikdo jako Babišovi nedá, copak máme nějakého lesnického Babiše, který by šel do vlády a zařídil nám je? Musíme hospodařit s tím, co máme přeci.
Ty mladé smíšené porosty jdou pryč taky suchem, vždyť čtyřicetiletý smrk má kořeny půl metru, tak jak má přežít? Budete ho chodit zalívat s konví?
Máme suchotypy douglasky a dokonce suchojedli, proč se neprosazují ty? Proč zase smrk? DUHA říká pokaždé něco jiného, dokonce že malé skupinky smrku nevadí ani v nevhodných podmínkách. Ale vadí, milej pane. Nebo na ně můžeme dostat grant na zalévání?
Ale jde o les a ten je veřejností a lidmi a jejich činností jen ždímán !!
Však nejde jen o fabriky, zkusme to obráceně:
Jaký přínos má pro les:
-pravidelné vysbírávání lesních plodů a hub
- ježdění po lese kdečím
- odpady a odpadky kde se jen dá v lese se snese skoro vše, zejména u měst
-co emise z aut, za ty se neplatí a kam celoročně jdou
- krádeže stromků, vánočních i těch s kořeny na zahrádku a pod.
- ničení mezníků a sběr původních patníků a pod.
MÁM POKRAČOVAT.
Co z toho přináší veřejnost či stát do lesů za jejich funkce?
ANO, SE VŠÍM SE MUSÍ POD TLAKEM POKUT VLASTNÍK LESA VYPOŘÁDAT.
Nikdo dotace nedá, pravda, ale zpoplatnění sběru plodů a pod. nejsou dotace, řekl bych, že to je nárok.
VLASTNÍCI LESŮ TAKÉ NECHODÍ KOMUKOLI COKOLI SBÍRAT Z JEHO MAJETKU.
Co se týká smrku, pokud je na to zvyklý, vidím jej růst kdekoli a nevadí mu ani sucho, tak proč zálivka...
Smrk není na sucho adaptován. Smrk to jsou u nás vysoký hory, kde není sucho nikdy. Ani v parném létě, protože jestliže je dole 32, je v 1000 metrech 25. A když dole vadne pomalu i kukuřice, tak aspoň těch pár lokálních bouřek z tepla se někde tam nahoře vypláče a nejhorší je zažehnáno.
Pak sever Evropy, boreál. Když se podíváte na ty naše typicky český situace s vedrama, tak u nás je těch 30 a ty fronty jdou severní drahou, přes Skandinávii na Rusko. Ono kolikrát stačí vyjet z toho našeho vyprahlého kráteru do Polska a už kolem Poznaně se to všecko zelená. A to máte ještě 300 kilometrů k Baltu.
A když vyschne i ten Skand, tak pořád tam máte rašelinu, co je jak houba. Nasaje a pomalu pouští. Smrk se tomuhle všemu přizpůsobil. Myslím, že kdysi to tady psal pan Pelíšek nebo kdo, že smrk prostě nemá na sucho stavěný kořenový systém.
S tím nenaděláte nic. Rostlina s kořeny nebo tučným listem neuschne, nebo uschne mnohem později. Umí hospodařit s vodou. Rostlina s talířem jako smrk uschne skoro hned. Pak borovice, co koření o metr dva hloub. Pak jedle a douglaska. Vždyť je to to jednoduchý.
Není žádný zvyklý smrk. Vlk nezvykne na mrkev, protože je to vlk. Neumře hned, ale chvíli bude churavět a pak je s ním zle. Jestli pořád ještě věříme tomuhle, není divu, že jsme, kde jsme. Vždyť tohle si myslet je být jak někteří ti aktivisti, taky naivové, jen z opačný strany.
Dále člověk škodí s přirozenými nepřáteli, doveze, tu nějakou houbičku a tu nějakého broučka, tu něco pokříží. člověk "hospodařením" ničí i více a schovává se za technologie, ale ty to nedohoní.
Pokud mám být aktivista za ochranu lesa, nejen smrku, tak dobrá. Myslím, že budou následovat další druhy stromů.
Příkladem to vidím na lípách, ano náš národní strom...první rok schoz listů, druhý odeschnutí vrchní části stromu a dnes 5-6 m od vrchu suché zlomy. Spodek stromu dožívá a už si škůdci lahodí.
Ale vracím se ke smrku, kolik jsme si díky obchodu s tímto dřevem natáhli škůdců?
Počítáte?
Nechci být negativní, ale pozitivní je že malé smrky, kterým stačí trocha rosy rostou a neschnou, proč tedy, když je sucho tak destruktivní?
Ještě jsme na ty malé nedoručili odněkud škůdce, obchod s malými stromky nenese, ale až bude...co pak!
A teď mi řekněte, odkud ten smrk tu vodu má natáhnout, když nikde žádná není? V okolních lesích je smrk tak ze 75%.
Určitě jste viděl mnohokrát koláčový kořeny vyvrácených smrků. Nemusím vám říkat, jak hluboko smrk koření. Myslíte, že smrku ve věku mýťáku stačí voda z ranních mlh nebo ze vzduchu? Nebo má ztlustlé listy jako sukulent, ve kterých ji udrží v čase nepřízně?
Vždyť takový velikán ve věku mýťáku vypaří za letního dne desítky litrů vody. Ochlazuje se jako člověk. Není voda, shodí část jehličí. Není ani pak voda, tak uschne úplně, nebo spíš ještě předtím brouk ho dorazí.
Víte, nezlobte se. Ale když říkáte něco takového, mi připadá jako ideologie Duhy, jen z opačného konce. Oni taky věří, že něco nějak je a pak to vydávají za nezpochybnitelný fakt. Vy věříte, že smrk je něco jako sukulent. Ale odkud bere a kde udržuje tu vodu, když nikde žádná není, když nemá listy jako agáve ani kořeny jako dračinec nebo aspoň dub? Rád se i na stará kolena dozvím nový věci. Spíš se domnívám, že trochu fantazírujete a lidi, co večer po šichtě usednou k počítači, vám to ohodnotí plusem, protože tak pracovali celý život a nesnesou, aby jim to někdo nabourával. Jestli může nebo nemůže mít pravdu, už není tak důležitý.
A malý smrky? Těm voda z rosy k holému přežití stačit může, vždyť si vemte, jak hluboko mají kořínky. 10 cm. Tam se rosa dostane, vždyť to může být i milimetr vody denně.
Snažím se jen podat své poznatky a neodsuzuji ani smrk a ani kohokoli.
Jinak s vodou máte pravdu, nějaký čas svého života jsem s těmito suchy bojoval v Beskydech a při vašem výkladu by museli být už zcela suché a co proti tomu od našich firem dovezený do Beskyd, s levným dřevem lýkožrout severský....
Nebudu jmenovat...
Jinak u nás v současné době voda provlhčila profil cca 70 cm na volné ploše, což není nic moc.
Všechny jehličnany nemají listy jako agáve a pod., proto je zavrhneme, pro vlastní neschopnost, věnovat se škůdcům, když je množíme a přemísťujeme!!!
Ostatně vidím dost suchých listnatých stromů a je to jak po škůdcích, tak suchem-jen nižší zastoupení nám dává naději že porostou ? Tomu nerozumím a budu klidně nad tím polemizovat..
A ke studním, všimněte si v okolí, jak je lidé stále prohlubují, nežli by se uskrovnili....jak stoupá a leckdy zbytečně spotřeba vody.
KAM TO ASI POVEDE?
O tom tu mluvím, třeba neodborně, třeba s jistou mírou nadsázky, či nevážně.
Ve dvaadevadesátém to bylo podobné třeba v buchlovských kopcích nebo u Křivoklátu, jen to přišlo později. V srpnu vedra 35 stupňů a bučina žlutá, v září holá. Ale pak už pršelo a než to v listopadu zmrzlo, vyrašily drobné lístky jako na jaře, i květy jsem viděl. Z doby nedávné známe třeba jírovce v parku napadené klíněnkou, kolikrát byly úplně holé, ale i v listopadu se zazelenaly a i kvetly některé.
Jedle má spící pupeny na kmenu, kolikrát jsem víděl odejít celou korunu třeba kvůli jmelí. Koruna odumřela, jedle ale vyrašila z kmene a žila dál.
Umí to listnáče, umí to jedle. i douglaska. Smrk ne, ani borovice. Nejsou na to vyvinuty, nejsou pro svůj původ a místo v přírodním systému adaptováyn. Víte pane Starý, to je ta dělící lajna, co se u nás dlouhodobě hodí a co ne. Přijdou další sucha nebo kalamity, i my se jich ještě třeba dožíjeme. Některé stromy mají schopnost regenerovat, brát tu událost jako nástup zimy. A ty pak zase obrazí. Tolik už dnes vím a to je má zkušenost, která mi stromy rozděluje na ty, co to přežijí a na ty, co nemají šanci. Třeba teď zase sto let nic nebude, nebo taky budou věci ještě horší. Proč ale zbytečně riskovat, nemusíme-li tedy. Pěstujeme lesy pro potomky a pro to, co může být.
Nerad slyším řeči o přežití,- pak si to vztahuji na lidské pokolení a pokud mám něco dělat pro potomky, tak to určitě není takzvané "přežití".
Mám raději plnohodnotný život a šanci dám všem.
Ale to je jiná polemika.