Soustavnou rostlinolékařskou kontrolu v lesních školkách upravují zákon o rostlinolékařské péči a příslušná vyhláška. Vyhláška stanoví rostliny, někdy označované také jako rizikové, které musí být před uvedením na trh Evropské unie podrobeny soustavné rostlinolékařské kontrole, aby bylo zjištěno, že nejsou napadeny regulovanými škodlivými organismy, dříve karanténními, stanovenými vyhláškou. Tato povinnost se týká všech vyhláškou stanovených rostlin pěstovaných, vyrobených nebo používaných či jen se vyskytujících na území České republiky.
Základními právními předpisy, které upravují soustavnou rostlinolékařskou kontrolu (SRK) v lesních školkách, jsou zákon číslo 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů v platném znění (dále jen zákon) a vyhláška číslo 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů v platném znění (dále jen vyhláška).
Registrovaná osoba
Podnikající fyzická nebo právnická osoba, která uvádí na trh určité rostliny vypěstované nebo vyrobené na území České republiky, musí být zapsána do úředního registru pod registračním číslem, čímž se stává registrovanou osobou. Žádost o registraci se podává Státní rostlinolékařské správě, která zaregistruje žadatele do tří měsíců ode dne doručení žádosti, jestliže shledá, že je žadatel způsobilý plnit povinnosti stanovené zákonem.
O registraci vydá Státní rostlinolékařská správa žadateli doklad, ve kterém je uvedeno označení osoby zapsané v úředním registru, její registrační číslo, činnost, pro kterou je tato osoba do úředního registru zapsána, a datum provedení registrace. Registrovaná osoba je povinna vést a uchovávat evidenci o jí pěstovaných, vyrobených, skladovaných, odeslaných nebo jinak užívaných rostlinách; umožnit Státní rostlinolékařské správě (SRS) provádět kontrolní činnost v místech pěstování, výroby, skladování nebo přechovávání rostlin a poskytnout jí potřebnou součinnost, informace a podklady; provádět prohlídky rostlin, zaměřené na zjištění aktuálního zdravotního stavu; oznámit SRS neodkladně neobvyklý (například v daném území dosud nezjištěný nebo mimořádně intenzivní) výskyt škodlivých organismů nebo příznaků napadení škodlivými organismy nebo jiné abnormality na rostlinách; požádat SRS o provedení soustavné rostlinolékařské kontroly rostlin (vzor žádosti a informace o způsobu a termínech jejího podávání poskytuje žadateli a zveřejňuje ve Věstníku SRS; součástí žádosti je přehled rizikových rostlin, které se nachází u žadatele stanovených přílohou č. 9 vyhlášky); vést a aktualizovat plán pozemků a objektů v místech, ve kterých jsou rostliny pěstovány, vyráběny, skladovány nebo používány (vzor vedení plánu pozemků a objektů a informace o způsobu a termínech jeho předávání SRS poskytuje tato registrovaným osobám a zveřejňuje ve Věstníku).
Rostlinolékařský pas
Vyhláška stanoví rostliny, které nesmí být přemísťovány na území členských států Evropské unie, pokud k nim, k jejich obalům nebo k dopravním prostředkům, které je přepravují, není připojen pas. Tento pas je úřední doklad, jenž osvědčuje, že jím označené rostliny splňují ustanovení právních předpisů Evropské unie týkající se jejich uvádění na trh, a který je v rámci EU jednotně upraven pro různé druhy rostlin. Pas tvoří buď samostatná návěska (pokud obsahuje veškeré stanovené údaje), nebo návěska a doprovodný dokument, pokud návěska obsahuje pouze níže uvedené základní údaje.
Základní údaje, které pas obsahuje, jsou – označení „EU Rostlinolékařský pas”; označení kódu členské země (CZ); označení odpovědné úřední organizace ochrany rostlin členské země nebo její rozlišovací značka (pro pasy vystavené v České republice označení „Státní rostlinolékařská správa” nebo „SRS”); registrační číslo přidělené registrované osobě odpovědnou úřední organizací ochrany rostlin členské země, pro pasy vystavené v České republice SRS (má podobu čtyřčíslí); identifikaci partie rostliny (například pořadové číslo dodávky nebo týdne příslušného roku nebo číslo partie nebo balení); vědecký botanický název rostliny a množství rostlin. Návěska musí být nepoužitá, vyhotovena z vhodného materiálu, který zabraňuje jejímu znehodnocení a poškození a musí být připojena k dodávce příslušných rostlin tak, aby nemohla být použita znovu.
Za doprovodný dokument se považuje jakýkoli dokument obvykle používaný v obchodním styku. Na doprovodném dokumentu mohou být uvedeny také údaje požadované za účelem označování podle jiných právních předpisů, například o uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin do oběhu, které však musí být zřetelně odděleny od údajů vztahujících se k pasu. Údaje musí být vyplněny úplně a čitelně hůlkovým písmem, pokud jsou příslušné kolonky v pasu předtištěny, nebo strojopisem, a to v některém z úředních jazyků Evropské unie s výjimkou botanického názvu rostliny, který se uvede v latinském jazyce. Případné opravy nebo výmazy v pasu musí být úředně ověřeny, jinak je pas neplatný. Vystavený pas musí být zabezpečen před zneužitím po dobu do jeho předání žadateli.
Pasy vystavuje Státní rostlinolékařská správa za úhradu, pokud ji o to požádala osoba registrovaná nebo je vystavuje přímo tato osoba, pokud jí SRS udělila oprávnění k vystavování pasů. Za připojení pasu k příslušným rostlinám, k jejich obalům nebo dopravním prostředkům tak, aby nemohly být použity znovu, odpovídá osoba registrovaná.
Soustavná rostlinolékařská kontrola
Rostliny pěstované v lesních školkách Evropské unie, k nimž se váže povinnost registrace fyzických a právnických osob, soustavná rostlinolékařská kontrola a připojování pasů, jsou uvedeny v příloze č. 9, části A, oddíle I vyhlášky a jedná se o rostliny rodů Abies Mill. (jedle), Castanea Mill. (kaštanovník), Larix Mill. (modřín), Picea A. Dietr. (smrk), Pinus L. (borovice), Platanus L. (platan), Populus L. (topol), Pseudotsuga Carr. (douglaska), Quercus L. (dub), určené k prodeji osobám, které se při podnikatelské činnosti zabývají pěstováním rostlin; netýká se to rostlin výše uvedených rodů určených k prodeji pouze konečnému spotřebiteli pro užití k nevýrobním a k neobchodním účelům. Zvláštní požadavky, které musí být splněny při přemísťování rostlin výše uvedených rodů, jsou stanoveny v příloze č. 4 vyhlášky.
Obecně lze konstatovat, že problematiku kontrol v lesních školkách v provozních podmínkách řeší inspektoři Oddělení integrované ochrany rostlin Státní rostlinolékařské správy ve dvou základních rovinách, jednak jako již výše zmíněnou soustavnou rostlinolékařskou kontrolu (SRK), kdy se jedná o kontrolu zdravotního stavu příslušných rizikových rostlin a splnění zvláštních požadavků stanovených vyhláškou a dále pak v rovině dozoru nad plněním povinností registrovaných osob vyplývajících pro ně ze zákona. Součástí SRK je i průzkum okolí školky na výskyt regulovaných škodlivých organismů (RŠO).
Soustavnou rostlinolékařskou kontrolu provádí Státní rostlinolékařská správa přednostně v místech produkce příslušných rostlin, a to pravidelně ve vhodných termínech, nejméně však jednou za rok, alespoň vizuální prohlídkou buď všech rostlin, nebo jejich reprezentativního vzorku odebraného bezplatně SRS. Soustavné rostlinolékařské kontrole podléhají také pěstební substráty a obaly, popřípadě kontejnery, zemědělské stroje a zařízení, které se používají při pěstování, výrobě, užívání a manipulaci s příslušnými rostlinami a dopravní prostředky, které je přepravují.
K vyloučení nebezpečí vyplývajícího z výskytu příslušného škodlivého organismu, anebo z neplnění zvláštního požadavku zjištěného na základě soustavné rostlinolékařské kontrole nařídí SRS vhodná „mimořádná rostlinolékařská opatření”. Tímto opatřením může být úplné nebo částečné pozastavení platnosti registrace osoby registrované, a to do doby, než bude prokázáno, že nebezpečí šíření škodlivých organismů nehrozí. Po dobu pozastavení platnosti registrace osoby je pro tuto osobu také pozastaveno vydávání pasů a oprávnění k vystavování těchto pasů.
Regulované škodlivé organismy
Přílohy č. 1 a 2 vyhlášky stanoví, které regulované škodlivé organismy se u rostlin jednotlivých rodů pěstovaných v lesních školkách sledují.
Jelikož se u rostlin jednotlivých rodů pěstovaných v lesních školkách sleduje výskyt více než dvaceti regulovaných škodlivých organismů, není možné se o všech podrobněji rozepsat. Proto budou následně zmíněny pouze dva.
Háďátko borovicové
Háďátko borovicové, Bursaphelenchus xylophilus (dále jen háďátko), které pochází ze Severní Ameriky a přes asijské země se dostalo do Portugalska, nebylo v České republice dosud zjištěno. Šíří se hlavně napadeným dřevem (přepravní palety, podkladové dřevo, řezivo, hobliny) při obchodní činnosti.
Hostitelskými rostlinami jsou zejména borovice, může napadnout i jedli, smrk, modřín, cedr a douglasku. Hlavními přenašeči jsou tesaříci (kozlíčci) rodu Monochamus. Napadení háďátkem se může projevovat a může být doprovázeno jedním nebo více příznaky, mezi něž zejména patří nepravidelně rozmístěné vadnutí, žloutnutí až hnědnutí jehlic v koruně, přičemž jehlice často neopadávají a zůstávají viset na větvičkách; vadnutí se může zpočátku objevit jen na jedné větvi (takzvaný praporec) a postupně zachvátit celou korunu; stromy se známkami rychlého odumření (během několika týdnů až měsíců po napadení). Za méně příznivých klimatických podmínek stromy chřadnou zpravidla mnohem déle, i více let.
Příznaky napadení přenašeči – výletové otvory dospělců kozlíčků patrné v kůře nebo ve dřevě (kulaté až mírně oválné otvory o příčném průměru okolo 6–8 mm); požerky mladých larev tesaříků v bělovém dřevě, vyplněné hrubou drtí a třískami, patrné po odloupnutí kůry nebo chodby starších larev ve dřevě.
Podle popsaných příznaků napadení, které mohou být pozorovány na rostlinách nebo dřevu jehličnanů, lze usuzovat pouze na podezření z výskytu háďátka. Přítomnost lze zjistit a potvrdit jen laboratorními rozbory.
Původce červené sypavky borovice
Mycosphaerella pini E. Rostrup ap. Munk (Scirrhia pini), respektive jeho nepohlavní stadium Dothistroma septosporum, vyvolává chorobu zvanou červená sypavka borovice (dále jen sypavka).
Původ má pravděpodobně v Severní Americe, vyskytuje se na americkém kontinentě, v Evropě, Asii i Africe. V České republice byl první výskyt zjištěn ve volné přírodě v roce 2000. Nedávno bylo zjištěno, že sypavku způsobují dva samostatné druhy, spolehlivě rozlišitelné jen pomocí analýzy DNA. Pro jeden z nich bylo ponecháno jméno Dothistroma septosporum, pro druhý obnoveno jméno Dothistroma pini. V praxi ochrany rostlin i v rámci fytosanitární regulace tyto druhy nejsou v současnosti rozlišovány. Při laboratorním testování vzorků SRS v roce 2011 byl na území ČR zjištěn pouze výskyt Dothistroma septosporum.
K náchylným hostitelským druhům patří borovice černá, borovice kleč, borovice těžká, borovice Jeffreyova, borovice vejmutovka a další borovice. Mezi hostitelské rostliny patří i borovice lesní a druhy rodů jedle, smrk, modřín, douglaska, jedlovec a cedr.
Příznaky napadení jsou značně proměnlivé v závislosti na hostitelské dřevině. Charakteristické je napadení jehlic spodní třetiny až dvou třetin koruny, kdy jehlice odumírají od konců. Zrezivění jehlic spodní části koruny je nejnápadnější v průběhu dubna až června. V této době je možno nalézt na loňských a předloňských jehlicích bradavičnaté útvary. Infekce proniká do rostlin skrze průduchy. V místech infekce se v červenci až v září objevují zprvu žlutavé nebo žlutohnědé skvrny, které posléze rezaví, hnědnou a rozšiřují se na již odumřelých jehlicích podél celého obvodu jako červenohnědé proužky. Typické načervenalé skvrny jsou pozorovatelné především na odumřelých jehlicích. U silně infikovaných stromů dochází k opadu všech starších ročníků jehlic.
Produkce sadebního materiálu lesních dřevin
Podle informací podaných Sdružením lesních školkařů ČR (ve sdružení je organizována část školkařů působících v ČR) byla produkce sadebního materiálu lesních dřevin v roce 2010 v ČR následující – smrk ztepilý 41 034 000 kusů, borovice lesní 20 724 000 kusů, jedle bělokorá 5 762 000 kusů, dub letní a zimní 23 890 000 kusů a výměra produkčních ploch lesních školek dosahovala 1082 ha. Celková produkční plocha lesních školek v ČR činila 1376 ha.
Informace, kontakty
Veškeré právní předpisy, příslušné formuláře, kontakty na jednotlivá pracoviště i jednotlivé inspektory a mnoho dalších užitečných informací lze najít na internetových stránkách Státní rostlinolékařské správy.
Sledování regulovaných škodlivých organismů u rostlin
Regulované škodlivé organismy
Bursaphelenchus xylophilus + + + + +
Gibberella circinata + +
Chrysomyxa arctostaphyli +
Longidorus diadecturus + + + + +
Melampsora medusae + + + +
Mycosphaerella dearnessii + +
Mycosphaerella pini + + + + +
Phellinus weirii + + + + +
Anoplophora glabripennis + + +
Anoplophora chinensis + + +
Ceratocystis fagacearum +
Ceratocystis fimbriata platani +
Cryphonectria parasitica + +
Dryocosmus kuriphilus Yasumatsu +
Hypoxylon mammatum +
Popillia + + +
Phytophthora kernoviae +
Phytophthora ramorum + +
Pseudopityophthorus minutissim +
Pseudopityophthorus pruinosus +
Vysvětlivky: + regulovaný škodlivý organismus, který se u rostlinného druhu sleduje
