Kůrovcová kalamita poslala ceny dřeva k zemi a trh kolabuje. I kvůli tomu utrpěly Lesy ČR loni miliardovou ztrátu. „Dřevo zlevnilo za poslední tři nebo čtyři roky až o sedmdesát procent. Pohybuje se na hranici rentability," říká generální ředitel státního podniku Josef Vojáček. Současně ale rostou ceny sazenic na zalesňování a cena pracovní síly, které je kvůli koronavirové epidemii ještě méně.
* Jaká je budoucnost české krajiny? Někdo říká, že bude bez lesů, další tvrdí, že z lesů bude neprostupná houština.
Záleží, jestli se na to budeme dívat v horizontu deseti, dvaceti, padesáti nebo sta let. Je pravda, že česká krajina, alespoň část pokrytá lesy, se mění. Jsme svědky klimatické změny a různých kalamit způsobených zejména kůrovcem, ale z velké části i bořivými větry. V krajině, kde jsme dříve viděli většinou stejnověké porosty smrkových lesů, budou do budoucna smíšené lesy.
* Rozlohy pro obnovu lesa i výchovu mladých lesních porostů podle výroční zprávy za rok 2018 několik let v řadě klesají. Kdy se trend obrátí?
Už se obrátil. Obnova lesa probíhala loni na 13,5 tisíce hektarů a na letošek máme naplánovaných téměř 16 tisíc hektarů. Nejen kvůli kůrovci roste výměra holiny a my se snažíme zalesnit alespoň polovinu toho, co bylo v daném roce vytěženo, a druhou polovinu v následujícím roce. Plocha sice dříve klesala, ale nyní těžíme kvůli kůrovci téměř dvojnásobek toho co přede dvěma třemi lety. Těžba Lesů ČR se dlouhodobě pohybovala na úrovni osmi milionů kubíků ročně, za rok 2018 bylo vytěženo přes deset milionů kubíků, za rok 2019 čtrnáct milionů kubíků. Odhadujeme, že v roce 2020 se bude těžba pohybovat nad patnácti miliony kubíků.
* Obojí je velký skok, kolik to bude stát?
Bude to výrazně více než v předchozích letech. Je velká poptávka po pracích v lese a malá nabídka na straně lidských zdrojů, takže výrazně roste cena práce. Zároveň roste poptávka po sazenicích a jejich ceny stouply o desítky procent. Roli hraje i rozdíl mezi zalesněním jehličnatými dřevinami a listnatými dřevinami. Zalesnění listnatého lesa stojí nákladově zhruba dvojnásobek než jehličnatého a výchova listnatého lesa je také dražší. Je velmi chutný pro zvěř, proto se musí oplocovat.
* Jak řešíte nedostatek pracovních sil?
Před pěti lety jsme zavedli stipendijní program, loni jsme ho zdvojnásobili a počítáme s dalším rozšiřováním. Myslím, že je o to zájem, ročně jde o 130 až 150 studentů. Spolupracujeme také se středními lesnickými školami a podporujeme obě fakulty vysokých škol (na České zemědělské univerzitě v Praze a Mendelově univerzitě v Brně – pozn. red.). Nepůjde to jinak, než že lidem tu práci ukážeme a zkusíme ji zatraktivnit.
Celý článek najdete v E15.
