„Se suchem se musíme vypořádávat společně. Lesy slouží všem, ne jen jejich vlastníkům,“ shodují se zástupci církevních lesů. V porovnání s očekávanými zisky vyčíslili ztrátu v církevních lesích za loňský rok na 1,2 miliardy korun, což je dvojnásobek ztráty oproti roku 2018 a desetinásobek v porovnání s dobou před pěti lety.
„Deště pomohly mladým stromkům, které jsme vysázeli na jaře. Mají díky tomu větší šanci přežít. Jenže chybí-li usychajícímu padesátiletému smrku voda několik let, deště už ho nezachrání,“ vysvětluje Petr Skočdopole z Arcibiskupských lesů a statků Olomouc. S kolegou z Lesní správy Arcibiskupství pražského se minulý čtvrtek na tiskové konferenci shodli, že péče o lesy musí být společná napříč společností.
„Deště pomohly mladým stromkům, které jsme vysázeli na jaře. Mají díky tomu větší šanci přežít. Jenže chybí-li usychajícímu padesátiletému smrku voda několik let, deště už ho nezachrání,“ vysvětluje Petr Skočdopole z Arcibiskupských lesů a statků Olomouc. S kolegou z Lesní správy Arcibiskupství pražského se minulý čtvrtek na tiskové konferenci shodli, že péče o lesy musí být společná napříč společností.
Lesy totiž nejsou jen prostorem k relaxaci, ale hlavně významně zadržují vodu v krajině. „Při intenzivním dešti je zdravý les díky své pestrosti a skladbě rostlin schopen zadržet až 120 litrů vody na metr čtvereční. U pole je to jen třeba 20 litrů na metr čtvereční,“ objasňuje Petr Skočdopole a připomíná, že každý strom ochlazuje prostor kolem sebe. Vodu přeměňuje ve vodní páru, a průměrně tak zastoupí práci deseti klimatizačních jednotek. „Proto je ve zdravém lese vždy chladněji než v okolní krajině,“ poukazuje Skočdopole.
Diecéze a farnosti dohromady vlastní 160 tisíc hektarů lesů a zemědělských pozemků, většinu tvoří lesy. Ekonomové biskupství předpokládali, že právě lesy budou generovat příjmy na další činnosti církve, nyní jsou však bez státních dotací prodělečné. Zásadním příjmem lesníků je prodej dřeva, jeho cena ovšem v posledních letech radikálně klesla kvůli nadbytku těžby způsobené suchem a kůrovcem. Dotyčného škůdce dokonce pro lepší představu přinesli na tiskovou konferenci ukázat. Do zavařovací sklenice nabrali tisíce brouků z jediného stromu – v jednom smrku jich může přezimovat až 75 tisíc.
Ročně se v Česku nyní těží kolem 30 milionů kubíků dřeva, zpracovat se u nás zvládne 8–10 milionů kubíků. Zhruba 14 až 15 milionů kubíků se vyveze, především do Rakouska a Německa. Zbylé dřevo zůstává složené v lese a jeho kvalita se snižuje.
„Ještě na začátku roku 2019 jsme do Německa prodávali metr krychlový dřeva (kubík) za 1 900 korun. Teď je to zhruba 700 korun. O ceně se nedá smlouvat, všichni jsou rádi, že udrží alespoň nějaký odbyt a nasmlouvané kontrakty,“ konstatuje Milan Mochán, ředitel Lesní správy Arcibiskupství pražského.
„Ještě na začátku roku 2019 jsme do Německa prodávali metr krychlový dřeva (kubík) za 1 900 korun. Teď je to zhruba 700 korun. O ceně se nedá smlouvat, všichni jsou rádi, že udrží alespoň nějaký odbyt a nasmlouvané kontrakty,“ konstatuje Milan Mochán, ředitel Lesní správy Arcibiskupství pražského.
Dřevo se prodává v „surovém stavu“. Vyplatilo by se vlastnit pily či jiné provozy na zpracování dřeva, protože například u stavebního dřeva, jako jsou trámy, hranoly či prkna, cena prakticky neklesla. Jenže takové podniky církev nemá.
Kvůli kůrovci se nyní těží přibližně třikrát tolik, kolik by se dlouhodobě mělo, aby se les zvládl obnovovat. V církevních lesích to loni znamenalo těžbu o zhruba 800 tisíc kubíků dřeva více, než lesníci plánovali. Tímto tempem by smrkové lesy zmizely v celé ČR do patnácti let.
Obnova lesa
Nízkou cenu výkupu dřeva stát dotuje, lesníci proto mohou investovat i do obnovy lesa. Někde plánují přirozenou obnovu, jinde musí sami zalesňovat a vybírat nejvhodnější druhy. „Spolupracujeme proto s vědeckými ústavy, máme nyní kolem deseti společných výzkumných projektů,“ doplňuje Milan Mochán.
Kvůli kůrovci se nyní těží přibližně třikrát tolik, kolik by se dlouhodobě mělo, aby se les zvládl obnovovat. V církevních lesích to loni znamenalo těžbu o zhruba 800 tisíc kubíků dřeva více, než lesníci plánovali. Tímto tempem by smrkové lesy zmizely v celé ČR do patnácti let.
Obnova lesa
Nízkou cenu výkupu dřeva stát dotuje, lesníci proto mohou investovat i do obnovy lesa. Někde plánují přirozenou obnovu, jinde musí sami zalesňovat a vybírat nejvhodnější druhy. „Spolupracujeme proto s vědeckými ústavy, máme nyní kolem deseti společných výzkumných projektů,“ doplňuje Milan Mochán.
V církevních lesích loni vysadili deset milionů nových stromků – listnatých i jehličnanů, letos by rádi jedenáct milionů. Do sázení zapojují veřejnost, velký zájem byl například o akci zalesnění Hostýnských vrchů. Spolupracují i se školami (třeba s Arcibiskupským gymnáziem v Praze), kdy si třídy mohou zasadit kus „svého“ lesa. „Stráví tam celkem týden, mýtinu si nejprve vyčistí. A za dvacet let budou moci dětem ukazovat, jaký les vysadili,“ připojuje ředitel Mochán.
Lesníkům by pomohlo rovněž zvýšení poptávky po dřevě, které by zvedlo ceny. „Jednáme o tom s vládou. Jednou z cest je větší podpora výstavby dřevěných domů či povinné procento využití dřeva ve veřejných budovách. V zahraničí staví ze dřeva i vícepatrové budovy a jsou velmi dobré. U nás to bohužel naráží na velmi přísné požární předpisy,“ uzavírá Petr Skočdopole.
