TŘEBÍČ, ÚJEZD, ŠEMÍKOVICE – Po zkušenostech s loňskou ledovkou už neplatí, že existuje dřevina, která by odolala mohutné vrstvě ledovky, co poničila lesy. Smrky, o nichž panuje všeobecné mínění, že takovému extrémnímu počasí neodolají, tentokrát odolaly podstatně lépe. Postiženy byly především listnaté porosty a borovice.
Kalamity byly, jsou a budou, foukat a namrzat bude voda ještě věky. Kalamita je tedy normální přírodní jev. Většinou vznikají vlivem větru, námraz, ledovek. Mohou být i kalamity vzniklé suchem nebo kalamita, kterou spustí přemnožení hmyzí škůdci, třeba kůrovec, třeba chroust.
„Pro nás lesníky to znamená, že když kalamita postihne dřeviny, které jsou náchylné k šíření hmyzích škůdců, tak se to dřevo musí ve stanovených zákonných lhůtách zpracovat. V našich podmínkách je tato tzv. nahodilá hmota zpracovaná do konce května," vysvětlil lesní správce Ing. Aleš Rusek z Lesní správy Třebíč.
Kalamitní škůdci mají nejraději vegetační období, v zimě se nemnoží. Lesníci tedy mají ještě relativně čas, než začnou být škůdci za příhodných teplot aktivní. Kůrovec se ve vysočinských polohách začíná množit od poloviny dubna. Vyhledává především oslabené dřevo. „Než se vylíhne z vajíčka larva, z larvy kukla a než brouk vyletí, tak máme relativně ještě nějaký čas – do konce května. Ve vyšších horských polohách, kde bývá chladněji, je potřeba dřevo zpracovat do konce června. Kůrovec smrkový nepohrdne ani modřínem, ale samozřejmě víc mu chutná smrk," konstatoval správce Rusek.
Rozloha lesů je značná
Nejsevernějším revírem třebíčské lesní správy jsou Horní Vilémovice a Svatoslavsko, nejzápadněji sahá k Želetavě, na jihu k Jevišovicím a směrem východním až po Moravský Krumlov. To obnáší něco málo přes 16 tisíc hektarů státního lesa a odbornou správu na dalších 6,5 tisících hektarech lesů drobných majetků soukromníků či obcí. Prosincová ledovka postihla ve větší míře také soukromé lesy, které stojí často na okrajích nebo jsou to remízky v polích. Ty bývají námrazou postiženy nejvíce. Každý vlastník lesa je povinen tuto tzv. nahodilou hmotu zpracovávat. Tedy i ten, kdo dnes žije ve městě nebo v zahraničí. Se svým odborným lesním hospodářem by měl jednat a kalamitní dříví nechat co nejdříve vytěžit. Není dobré čekat až na květen. Dříví pak vysychá, zamodrává, praská a ztrácí na své hodnotě. Později je vhodné třeba už jen na vlákninu do Kronospanu nebo jako palivové dříví.
Ledovka obalila větve a kmeny stromů
„Námrazy nepřichází pravidelně, ale je to vždycky souhra okolností a klimatických vlivů. V prosinci roku 2014 to nebyla námraza. Na větvích zmrzlo mrholení a vytvářela se silná vrstva ledovky. Po zkušenostech z této ledovky nemůžeme říct, že máme vytipovánu dřevinu, která by takové kalamitě odolávala. Místy ta námraza byla silná až pět centimetrů," smutně konstatoval správce Rusek. I pro lesníky, co něco pamatují, bylo docela překvapující, že ledovka nebyla plošnou záležitostí. Situace se tentokrát nevyvíjela tak, že by „lehly" lesy na části celého území. Ledovka se vyřádila na krajích porostů, porostních stěnách a na mladých porostech, náchylných na ohýbání a lámání. „Místy máte lokality, o kterých si myslíte, že tam žádná kalamita nebyla, ale když zajedete hlouběji do porostu, máte tam najednou očko, kde je úplně nelogicky padesát vyvrácených stromů. Včetně starých dubů a habrů. Tedy listnáčů, které by to měly vydržet," posteskl si Rusek. Pokud ale nemá dub dobré těžiště a je třeba i trochu nakloněný, pak váha metráků ledovky dokáže nečekaně vyvrátit i statný listnáč.
Za vývraty může i vlhko
Vyvracení listnáčů napomohl další fenomén letošní zimy, tedy fakt, že není zamrzlo a kořeny stromů nejsou pevně uchyceny v zemi. Je také vysoká hladina spodní vody. „Půdní profil je doslova nacucaný vodou, a to se pak stromy vyvracejí daleko lehčeji," konstatoval Rusek, který nepamatuje, že by v některých částech lesa bylo tolik vody jako loni a na začátku letošního roku. Daleko větší strach než z ledovek mají proto lesníci v těchto dnech ze silného nárazového větru. „Začátkem roku už sice takový také foukal, ale já jsem ho na jednu stranu docela přivítal, protože spousta narušených stromů nebo ulomených vrchů spadla na zem a tím máme trošku lehčí situaci. Nemusíme se pořád dívat s obavami nahoru, kde hrozí jaké nebezpečí," dodal Rusek. Paradoxní výhodou teplé zimy naopak je, že padající stromy nebo jejich ulomené vršky sice poničily mnohé oplocenky kolem lesních kultur, ale zajíci a srnčí zvěř nevyužili této šance dostat se snadno paši. Zima a hlad zkrátka nebyly zatím tak strašné, napást se může i jinde.
Zpracování kalamitního dříví
Zpracování roztroušeně povalených nebo polámaných stromů se děje i formou „samovýroby veřejnosti". Pokud je hospodář zdatný, má pilu a zájem o palivové dříví, může si v lese po domluvě s revírníky za přijatelnou cenu nadělat dřevo na topení sám. Státní podnik Lesy ČR prodává dříví nejen formou komplexních zakázek, ale i aukcemi dříví nastojato. V mladých porostech vyčleňuje bloky, kde revírníci označí všechno kalamitní dříví k vytěžení, což je ovšem příležitost jen pro firmy. „Je třeba i jednotlivým lidem umožnit legálně s k palivovému dříví dostat. Může to být třeba i dřevo z prořezávek nebo větvě po těžbě dřeva. Hlavně po listnaté těžbě nám tak lidé uklízí paseky a dřevo zužitkují jako palivo do svých krbových kamen a kotlů," konstatoval Rusek. Velkým odběratelem Lesů ČR je v tomto směru třebíčská firma TTS, která odkupuje většinu klestu z polesí. Doby, kdy se klest spaloval na pasekách a kouře stoupaly z lesů, jsou už pryč.
Na druhé straně je dnes filozofie péče o les taková, že není potřeba za každou cenu všechny padlé stromy dostat z lesa ven. Tlející dřevní hmota je životním prostorem pro organismy, které ji potřebují. Houby, lišejníky, mechy i hmyz vezmou takovým stromem zavděk. Ani lesní půda pak není zcela vyčerpaná. Klest do průměru sedmi centimetrů, který ze stromů samovolně opadá, si mohou lidé zajít do lesa nasbírat. Kles po těžbě však mohou zpracovávat až po dohodě s vlastníkem lesa.
