Výskyt brouka v okrese není kalamitní, ale ani zanedbatelný. Někde už museli kácet
Pelhřimovsko – Smrky s opadávajícím jehličím a odlupující se kůrou, v opadané kůře malé otvory a v lýku pod kůroumnožství malých chodbiček. To je známka, že strom napadl kůrovec. Odborníci upozorňují, že letos evidují zvýšený výskyt tohoto brouka, nicméně situace prý není kalamitní.
Právě v těchto dnech i v lesích na Pelhřimovsku lesníci mapují, jaké škody kůrovec napáchal. Broukovi se letos evidentně daří, svědčí mu totiž horko a sucho a letošní léto bylo rekordně teplé, a hlavně rekordně suché.
Kůrovci v lapačích
„I když nález přímo v lesích v takzvaných lapačích, které zjišťují stav kůrovce, nebyl nijak zásadní oproti minulým letům,kůrovec vyhledává oslabené stromy, kterých je po tomto suchém létě hodně,“ vysvětlil, v čem spočívá kámen úrazu, prokurista Městské správy lesů Pelhřimov Martin Kodeš. Dodal, že zatím je předčasné dělat závěry, nicméně situace je podle něj nepříznivá. „Prognóza je nejistá, kůrovec se sice v zimě nevyvíjí, ale dokáže přezimovat a způsobit škodu hlavně v příštím roce,“ upozornil na nebezpečí Kodeš s tím, že v současné době už v některých lesích na Pelhřimovsku museli přistoupit kvůlikůrovci k těžbě dřeva.
Krajský ředitel Lesů České republiky Jan Sovák podotkl, že zvýšený výskyt kůrovce zaznamenali ve všech lesích v republice, vývoj na Pelhřimovsku podle něj rozhodně není kalamitní. „Vzpomínám si na rok 1994, kdy situace kvůli kůrovci byla nejhorší,“ zapátral v paměti Sovák.
Mimo les
Libor Chromek z oddělení lesního hospodářství jihlavského magistrátu připomněl, že včasnému odhalení napadeného dřevakůrovcem výrazně přispívá důsledná prevence a pravidelná kontrola porostů. „Nejstarší, nejpoužívanější a stále účinnou metodou asanace napadeného dříví je jeho pokácení a vyvezení mimo lesní porosty k následnému zpracování. Přitom je třeba dbát na to, aby bylo dříví zpracováno před dokončením vývoje kůrovce,“ vylíčil Chromek.
S tím souhlasí i Martin Kodeš. Doplnil, že existuje dlouhodobá prevence. „Všichni lesníci by měli les udržovat v pořádku, aby v něm nebyly nemocné stromy, které pak nemají šanci, aby se kůrovci ubránily,“ přemítal o další možnosti obrany prokurista pelhřimovské správy lesů.
dokončení na straně 2
Lapače moc kůrovců nelapily, ale stromy...
dokončení ze strany 1
Pokud se pod kůrou stromu už vyskytuje takzvaný žlutý brouk, je nutné okamžitě zařídit odkornění kmenů nebo jejich chemickou asanaci. Odkornění se provádí buď mechanickým způsobem, který zaručuje rozdrcení kůry včetně žlutých brouků, nebo ručním rozdrcením na plachtě. Následně je pak třeba kůru pečlivě shrabat a spálit.
Dalším způsobem asanace je nástřik kůry kmenu kontaktním insekticidem. V tomto případě dospělý brouk při prokousávání ošetřené kůry hyne. „Přes všechna uvedená opatření je ale možné, že v příštím roce nastane silná gradace kůrovců,“ sdělil Chromek s tím, že pracovníci jihlavského magistrátu, odboru životního prostředí z oddělení lesního hospodářství a myslivosti, jsou ochotni zodpovědět případné dotazy k dané problematice.
Krajský ředitel Lesů České republiky Jan Sovák dodal, že v současné době kůrovce evidují hlavně v místech s jižní a jihozápadní expozicí a dále v porostech, kde vlivem letního sucha poklesla spodní voda. „Už v létě začaly chřadnout sazenice stromů, které byly vysazeny loni na podzim nebo letos na jaře. Nedostatek vody tedy postihl zejména mladší lesní porosty,“ zmínil další nepříjemnosti způsobené horkýma suchým létem Sovák.
