Prachaticko – Živelné pohromy, k nimž bezesporu orkán Kyrill před pěti roky patřil, vždy prověří odolnost lidí a jejich schopnost zvládnout takové situace. Až čas ukáže, zda byla jejich rozhodnutí správná a nakolik se jim podařilo napáchané škody napravit.

Kyrill připravil zkoušku ohněm i pro starostku Volar Martinu Pospíšilovou. „Vlastně jsem byla krátce ve funkci a přišla taková pohroma. Museli jsme řešit nejen škody na městské zeleni přímo v centru města, ale také poškození domů v našem majetku. Dokonce jsme museli poskytnout jedné rodině náhradní ubytování, protože poškozenou střechou jim následně déšť promáčel celý byt. Řešili jsme situaci i v osadách, zejména v Mlynářovicích, kde byly přes cestu vyvrácené stromy a dokonce poškozené i elektrické vedení. V důsledku toho byli lidé i v některých částech města bez dodávek elektřiny i několik dnů, protože rozsah škod byl po Kyrillu skutečně obrovský. Pokud jde o další škody na budovách, podařilo se je odstranit vcelku rychle. Přesto k určitým spíše negativním změnám došlo, ne však už tak docela vinou orkánu. Hotel Bobík, který před těmi pěti roky přišel kompletně o novou střechu, je zavřený a městskýdům u kostela, kde vítr rovněž poničil střechu, je rovněž prázdný bez nájemníků, ale to už jsou jiné příběhy,” naznačila starostka, že náprava škod po přírodních pohromách může být paradoxně rychlejší, než po těch, které zapříčiní jednání lidí.

Škody napáchal orkán i v Prachaticích. „Ráno mi zavolal správce hřbitova. Ještě dnes slyším, jak říká, přijeďte sem, stalo se něco hrozného,” vybavila si vedoucí odboru komunálních služeb a dopravy MěÚ Prachatice Iva Jeřábková. „Sice jsem ještě netušila, co se stalo, ale nějak instinktivně jsem sáhla doma po videokameře a to, co jsem viděla, byla hrůza,” dodala. Právě městský hřbitov patřil k nejzásadněji poškozeným místům v Prachaticích. Kvůli bezpečnosti musel být dokonce na několik dní zamezen přístup lidí. Vyvrácené stromy, poškozené náhrobky a hrobová místa, nadávky lidí i jejich zoufalství nad zničenými pietními místy. To vše už dnes patří minulosti. „Právě Kyrill zásadně změnil vzhled hřbitova tak, jak jej známe dnes. Nešlo jen o přístup ke vzrostlé zeleni, ale i o kompletní úpravu včetně chodníků a zdí na hřbitově,” zdůraznila Jeřábková s tím, že úpravy pietního místa pokračují od té doby každý rok. Za oněch pět let tak město investovalo do hřbitova miliony korun.

Za jedinou noc padlo k zemi i v městských lesích v okolí Prachatic víc, než by normálně vytěžili za celý rok. Podle jednatele Městských lesů Prachatice Františka Štěrby to bylo třináct tisíc kubíků, zatímco roční těžba je o tisíc kubíků nižší. „Vlivem orkánu Kyrill se udělalo větší množství holin. Od té doby také klesly ceny dřeva. Naštěstí nás za poslední tři roky nepostihla žádná podobná kalamita. Od roku 2002 jsme se totiž museli pravidelně potýkat s nějakou kalamitou, ať to byly povodně, mokrý sníh nebo vítr,” říká Štěrba a doufá, že tento stav zase nějaký ten rok vydrží. Za posledních pět let se tak zalesňovaly holiny vzniklé nejen při orkánu. Pozitivní podle Františka Štěrby je i to, že se ceny dříví i přes ekonomickou krizi vrátily na úroveň roku 2001. K nejhůře postiženým oblastem patřily podle jednatele Městských lesů v Prachaticích především smrkové monokultury, hlavně oblast Libína, část nad Bergkopfem a Černá hora.

Ve srovnání s prachatickými, hůře dopadly volarské městské lesy, kde Kyrill předčasně podťal téměř dvojnásobek roční plánované těžby. Podle jejich jednatele Miroslava Řežábka ale další stromy museli i v následujících letech pokácet zbytečně. Důvod Řežábek vidí v rozhodnutí bývalého ministra životního prostředí Martina Bursíka, který podle názoru obcí překročil svou pravomoc, obešel platnou zonaci Národního parku Šumava a pozměnil management v některých druhých zónách. „Shodou okolností i na Radvanovickém kopci, který tvoří hranice našich lesů s druhou zónou parku, kde vyhlásil bezzásahovost,” upřesnil Řežábek. Oproti větrným kalamitám v minulých letech, po nichž vždy následují kalamity kůrovcové a zpravidla vrcholí druhý rok po větrných kalamitách, tady kulminovala až ve třetím roce a až v loňském roce se tak Volarští dostali na stav obvyklý normálním situacím. „Pro nás je to nepříjemné ze dvou důvodů, jednak kůrovcem napadené dřevomá na trhu nižší hodnotu, ale především jsme nuceni těžit i tam, kde jsme těžby neplánovali, protože kůrovec napadá porosty mladší, které by měly stát dalších třicet čtyřicet let, ale těží se pak předčasně,” dodal Řežábek.

A ještě jednu trpkou příchuť přináší Miroslavu Řežábkovi vzpomínka na události staré pět let. Opět je spojena s rozhodnutím bývalého vedení resortu životního prostředí. „Sice jsme se následně připojili k hromadné žalobě patnácti obcí, které kvůli rozhodnutí ministra Bursíka zažalovaly,protože tím podle nás překročil své pravomoci, protože obešel změnu zonace a způsobil následně velké škody, nicméně ani po pěti letech to není dořešeno a žaloba stále leží u soudu,” uzavřel jednatel Městských lesů Volary vzpomínku na orkán Kyrill a srovnání s tím, co se od té doby změnilo.

Orkán Kyrill Kyrill vznikl nad Newfoundlandem 15. ledna 2007 a přesunul se přes Atlantický oceán k Evropě, kde zasáhl Irsko a Británii 17. ledna večer. Bouře se přemístila ze 17. na 18. ledna nad Severní moře a 18. ledna odpoledne dosáhla nizozemského a německého pobřeží. V Česku bouře dosáhla maxima v pátek 19. ledna v 1.00 hod. SEČ. Nejvyšší naměřená rychlost větru byla zaznamenána na vrcholu Sněžky a dosáhla hodnoty 216 km/hodinu. Orkán Kyrill si k pátku 19. ledna vyžádal celkem 45 lidských životů, z toho 4 v Česku. Přinesl i rozsáhlé narušení dopravy, výpadky elektrické energie, závažné škody na budovách, vývraty a polomy v lesních, zejména smrkových porostech. Zdroj: www.wikipedie.cz