Se zájmem čtu diskusi v tisku, jak údajně opatření proti kůrovci na Smrčině škodí chráněnému a ohroženému tetřevu hlušci. Podle tvrzení některých ekologů z Hnutí Duha a také některých ornitologů zpracování kůrovcem napadených stromů ruší tetřeví slepice při vyvádění kuřat z hnízd.

Je podivné, že tito „odborníci” celých 12 let mlčeli, když kůrovec velkoplošně ničil rozsáhlé plochy lesa přímo na Smrčině i v sousední Trojmezenské hornatině, při čemž tyto lesy vytvářely po staletí životní prostředí pro život tetřeva. Tetřev jako kurovitý pták zde skutečně žil. Pro svůj život potřebuje nejen klid při vyvádění kuřat z hnízd, ale musí mít životní prostředí pro celoroční existenci.

Zatímco v létě si tetřev jako hrabavý pták vyhledává potravu na zemi a to jak drobný hmyz, tak i různé bobule, v zimě za vysokého šumavského sněhu je odkázán pouze na letošní výhonky jehličí živých stromů, jejich semena a bobule. Tuto potravumuvšak mrtvé lesy po kůrovci neposkytnou. Hnutí Duha tak svými aktivitami na ochranu kůrovce zničilo životní prostředí pro tetřeva a dalšími současnými akcemi proti Národnímu parku jeho životní prostředí, jeho biotop dále ničí. Vynucené odkorňování stojících stromů je o milion korun dražší a má jen dočasný význam, poněvadž za tři až deset let mrtvé stromy shnijí a spadnou na zem. Na plochách po kůrovci se značně zrychluje rychlost větru při zemi, což také zhoršuje prostředí pro tetřeva. Je politováníhodné, že tuto nesprávnou ptačí politiku podporují i někteří ornitologové, kteří v minulých dvanácti letech mlčeli, když životodárné smrky na hřebenech Šumavy umíraly.