Kůrovcová kalamita, která má za následek hromadné umírání smrkových lesů a mění krajinný ráz na mnoha místech republiky, se nevyhnula ani lesům městským. V následujících odstavcích a přiložené tabulce mi dovolte popsat její dosavadní vývoj v lesích, které vlastní město Volyně.
Kdo je kůrovec ? Za kůrovce je považován zejména jeden druh brouka z čeledi kůrovcovití - lýkožrout smrkový, jehož populace se teď nachází v kalamitním stavu tj. „takový početní stav lýkožrouta, kdy objem vytěženého kůrovcového dříví z předchozího roku v průměru dosáhl nebo překročil 5 m3 na 5 ha smrkových porostů, a který způsobuje rozsáhlá poškození lesních porostů na stěnách nebo vznik ohnisek uvnitř lesních porostů až plošné napadení lesních porostů. Smrkovým porostem je myšlen porost starší 50 let s plošným zastoupením smrku min. 20 %.“ Takový smrkový les roste celkem na 79 ha z 200 ha, které město vlastní.
Proč kůrovcová kalamita vznikla? To bude ještě na mnoho let otázkou vědeckých i veřejných diskuzí. Já osobně vidím prvotní příčinu v extrémních výkyvech počasí v letech 2015 a 2016. Mimořádně suché léto beze srážek a teplá zima s minimálním množstvím sněhu oslabilo lesní porosty na tolik, že pak nejsou schopny odolávat druhotným škůdcům, mezi které řadíme i kůrovce, když je jeho hustota populace nižší než v kalamitním stavu. I v tabulce můžete vidět, že jsme v roce 2016 sice vytěžili 2 224 m3 usychajících stromů , ale objem kůrovcového dříví byl poměrně nízký 248 m3. V následujících letech pak začal objem kůrovcové těžby růst, svého maxima dosáhl v roce 2018, kdy jsme zpracovali 2 659 m3. Od té doby množství vytěženého kůrovcového dříví klesá, v roce 2020 to bylo 1558 m3.
S množstvím vytěženého dříví se zvyšuje plocha (holina), která je třeba zalesnit. Zákon sice nařizuje vzniklou holinu zalesnit do pěti let od jejího vzniku, ale nemyslím si, že je v našich podmínkách smysluplné čekat, proto se snažíme holiny co nejrychleji zalesnit. V našich lesích je dobrá přirozená obnova smrku a dubu, proto je prakticky nesázíme a necháváme to na přírodě. Sázíme hlavně buk, modřín, douglasku, lípu, olši a borovici. Kromě borovice jsou všechny jmenované dřeviny označené jako meliorační a zpevňující (MZD), které zlepšují, svým opadem (listí a jehličí) a hlubokými kořeny, kvalitu lesní půdy a zpevňují porosty proti větru. Procento, které tvoří MZD při obnově, převyšuje minimální poměr 35 % vyžadovaný zákonem a pohybuje se okolo 50 %. Největší množství holin přibylo v roce 2018, 5,17 ha. Největší plochu jsme proto zalesnili hned v roce 2019, celkem 5,69 ha, kdy byla i nejvyšší spotřeba sazenic, 30 750 ks. Ne všechny sazenice se uchytí a rostou, proto se některé plochy musí osázet znovu, tzv. vylepšit. Nejvíce vylepšování bylo hned v roce 2016, kdy jsme po suchém létě v roce 2015 vylepšovali 4 ha ploch.
Rok 2020 byl srážkově i teplotně pro lesy příznivý. Stav kůrovce se snížil a v současné době po lese nacházím pouze jednotlivé souše. Početní stav kůrovce je však stále kalamitní - množství vytěženého dříví v přepočtu na hektar plochy smrkového lesa stále převyšuje minimální hodnotu kalamitního stavu téměř 4 x, za rok 2020 je hodnota 19,7 m3/ha. Čeká nás proto opět náročný rok. Přes zimu se zaměříme na výchovu nejmladších porostů do 40 let věku prořezávkami a probírkami.
Budeme pokračovat se zpracováním polomů a souší . Zároveň budu doufat, že nás opět čeká srážkově příznivý rok a pak by se s kůrovcem mohlo začít „blýskat na lepší časy“. Na závěr chci poděkovat všem spoluobčanům, kteří si zakoupili z našich lesů palivové dříví a přispěli tím mimo jiné i na obnovu lesa.
***
Těžba a zalesnění v letech 2016 -2020
Vybrané údaje 2016 2017 rok 2018 2019 2020 celkem
Celková těžba (m3) 2 224 2 267 3 194 2 648 2 529 12 862
Nahodilá těžba (m3) 2 224 1 387 3 194 2 648 2 357 11 810
Těžba kůrovce (m3) 248 1280 2659 1847 1558 7592
Přírůstek holin (ha) 2,07 3,41 5,17 2,5 3,58 16,73
První zalesnění (ha) 0,58 2,82 2,48 5,69 2,39 13,96
Přirozená obnova (ha) 0 0,82 0,18 0,25 0,84 2,09
Meliorační a zpevňující dřeviny (MZD) (ha) 0,58 0,65 1,68 2,8 1,42 7,13
Podíl MZD na obnově (%) 100 23 68 49 54 51
Vylepšování (ha) 4 2,09 0,87 0,21 0,25 7,42
Celková spotřeba sazenic (ks) 31 450 20 425 18 450 30 750 13 225 114 300
Těžba kůrovce v přepočtu na ha SM porostů 3,1 16,2 33,7 23,4 19,7
Vysvětlivky k tabulce: Celková těžba - objem zpracovaného dříví v (m3) – tzv. kubíkách Nahodilá těžba - těžba dříví uváděná v m3, která není naplánovaná v lesním hospodářském plánu , patří sem těžba polomů, zlomů, souší a kůrovce Těžba kůrovce - objem zpracovaného dříví způsobená kůrovci (m3), patří mezi těžbu nahodilou Přírůstek holin - celkový součet ploch k zalesnění, které vzniknou po těžbě (ha) První zalesnění - součet ploch, na kterých se provedlo umělé zalesnění holin sazenicemi (ha)
Přirozená obnova - součet ploch, na kterých proběhla spontánní obnova (ha) Meliorační a zpevňující dřeviny - zkráceně MZD, jsou dřeviny, které opadem listí zlepšují kvalitu lesní půdy, a protože jejich kořeny prorůstají hluboko do půdy, zpevňují porosty proti silným větrům. Patří mezi ně např. buk, duby, lípy, javory, jasany, olše, modřín, douglaska. Pro různá lesní stanoviště jsou stanoveny vyhláškou č.298/2018 Sb. Uvedena je plocha, která jimi byla osázena (ha). Podíl MZD na obnově - procentuální poměr využití melioračních a zpevňujících dřevin v celkové obnově lesa (přirozené i umělé). Lesním zákonem je stanoven minimální podíl při obnově na jednotlivých stanovištích, u nás je to v průměru 35 %. Vylepšování - součet ploch (ha), na kterých se muselo opakovaně sázet z důvodu uschnutí sazenic Celková spotřeba sazenic - množství zakoupených a vysázených sazenic (ks) Těžba kůrovce v přepočtu na ha SM porostů - množství celkové kůrovcové těžby dělené plochou smrkových (SM) porostů – tj. porostů se zastoupením SM min. 20 % a starších 50 let. Tato veličina slouží k zjištění stavu populace škůdce.
Zpravodaj města Volyně
